31.12.2013, Kathnet
Komentář redaktora agentury Kath.net Johannese Grafa: Vatikán v rámci příprav na biskupskou synodu o rodině a evangelizaci, která se bude konat v roce 2014 v Římě, zaslal diecézím dotazník. To je normální proces. Církev chce vědět, kde je učení Církve, tak jak je hlásáno, pochopeno a aplikováno v životě, o jakých otázkách se v diecézích diskutuje a jaké působí obtíže.
V několika diecézích v německojazyčné oblasti jisté organizace tuto anketu určenou diecézím zveřejnily – povětšinou prostřednictvím internetu. V některých případech byla dokonce přepracována, aby byla „obecně pochopitelná“. Poté mohl projevit své názory na manželství a rodinu skutečně kdokoli.
Nyní vycházejí na světlo první, nikterak překvapivé výsledky: učení Církve není obecně známo a v každodenním životě na ně téměř nikdo nedbá. Abychom došli k tomuto závěru, nebylo vlastně zapotřebí tuto anketu provádět.
Vůči tomuto přístupu existuje celá řada námitek a člověk si klade otázku, proč se vlastně tento „průzkum“ uskutečnil.
Nejprve metodická námitka. Jelikož na anketu mohl odpovědět prakticky kdokoli, průzkum není reprezentativní. K tomu, aby bylo možno vytvořit odpovídající profil (katolické) populace, museli by být respondenti vybráni podle věku, pohlaví, rodinného stavu a dalších kritérií. To se nestalo, a výsledky proto – čistě podle kritérií statistické metody – nejsou průkazné.
Skutečná vazba respondentů na Církev nebyla uvedena. V dotazníku diecéze Štýrský Hradec-Seckau byla sice otázka, zda respondent náleží ke katolické církvi, ale ne zda pravidelně navštěvuje nedělní mši, modlí se, chodí ke zpovědi atd. Mnozí, kteří formálně patří ke katolické církvi, svou víru nepraktikují. To je také známo. Bylo by zajímavé vědět, jak se katolická manželská morálka promítá do života praktikujících katolíků. Tímto se podle všeho od nepraktikujících katolíků významně odlišují. Kdo neví, co je svátost, nebude ani rozumět učení Církve o manželství.
Interpretace výsledků je také pozoruhodná. Očekávali bychom, že odpovědné osoby v diecézích využijí výsledky ankety jako příležitost k tomu, aby v budoucnu poskytly větší prostor hlásání církevního učení o manželství a rodině. Zdá se však, že došlo k opaku. Snaží se totiž o přizpůsobení církevního učení „životní realitě“ lidí. Takto argumentovala arcidiecéze Freiburg a BDKJ (Svaz německé katolické mládeže).
Zdá se, že tato interpretace je odpovědí na výše zmíněnou otázku po smyslu tohoto průzkumu. Je zřejmé, že na Církev je vyvíjen tlak, aby tímto způsobem přizpůsobila své učení. Průzkumy tohoto druhu jsou známy z politiky a z různých spolků. Tam se pomocí takovýchto anket a průzkumů veřejného mínění stanovuje kurz. „Hlas členské základny“ je považován za posvátný.
Ale Církev není klub, který by mohl měnit stanovy podle přání svých členů. Bůh vždy lidi vyzýval k pokání a nedovolí, aby setrvávali v hříchu. Krátce řečeno: Kdyby Mojžíš přizpůsobil Boží učení „životní realitě“ Izraelitů, musel by jim povolit uctívání zlatého telete, ukončil svůj komentář J. Graf.
01.10.2024, RC Monitor 18/2024
„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“
24.11.2024, RC Monitor 22/2024
Tato latinská věta mi nezůstala v paměti z doby mých teologických studií. Za mých středoškolských let jsme ji na hodinách dějepisu několikrát slyšeli v souvislosti s učivem a občas ji slýcháme doposud. Měl jsem učitele s nebývalou schopností vštípit nám kromě znalostí dějepisu i další informace, které nám přidávají něco na lidskosti a budují nás. Právě při jedné takové příležitosti zazněl výše uvedený citát.
08.10.2024, rkfzruc.cz
Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?
04.12.2024, Zenit.org
Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu poukazuje nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství.
30.01.2025, Zrcadlo církve 12/2024
Dne 17. září 2024 z tohoto světa odešla zakládající členka Společnosti pro církevní právo a blízká přítelkyně nás všech paní Ing. Marta Peroutková, rozená Šťastná, ekonomka, kdysi pracovnice v zahraničním obchodu, poté zástupkyně Naumannovy nadace v České republice. Ing. Peroutková pozorně provázela životem nejen svého manžela i celou svou rodinu, ale i své přátele a přátele svého manžela. Po řadu let nevynechala ani jednu z akcí Společnosti pro církevní právo; v roce 2008, kdy společnost byla pro nedostatek místa v dominikánském klášteře z jeho prostor vypovězena, se rozhodným způsobem zasloužila o její další trvání tak, že zajistila pro Společnost pro církevní právo dvě krásné místnosti v domě svém a své rodiny na Žižkově v Sudoměřské ulici č. 25.
29.10.2024, RC Monitor 20/2024
Opět zvolený (mnohým progrestivistickým aktivistům nepohodlný) senátor Zdeněk Hraba je otcem dvou dětí a žije v Říčanech u Prahy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje jako advokát. Je také předsedou senátní Komise pro Ústavu a zastupitel města Říčany. V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval. Hlásí se k římskokatolické církvi. V době, kdy vzniká náš rozhovoru s panem senátorem, publikuje příspěvek na síti X v tomto znění: „Často progresivisté křičí, že tu konzervativci ‚prosazují středověk‘. Je to naopak. Pro ‚návrat do středověku‘ nejvíc dělají ti, kteří sem do Evropy neustále chtějí pouštět lidi z kultur právě ve středověku uvízlých...“
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.