31.12.2013, Kathnet
Komentář redaktora agentury Kath.net Johannese Grafa: Vatikán v rámci příprav na biskupskou synodu o rodině a evangelizaci, která se bude konat v roce 2014 v Římě, zaslal diecézím dotazník. To je normální proces. Církev chce vědět, kde je učení Církve, tak jak je hlásáno, pochopeno a aplikováno v životě, o jakých otázkách se v diecézích diskutuje a jaké působí obtíže.
V několika diecézích v německojazyčné oblasti jisté organizace tuto anketu určenou diecézím zveřejnily – povětšinou prostřednictvím internetu. V některých případech byla dokonce přepracována, aby byla „obecně pochopitelná“. Poté mohl projevit své názory na manželství a rodinu skutečně kdokoli.
Nyní vycházejí na světlo první, nikterak překvapivé výsledky: učení Církve není obecně známo a v každodenním životě na ně téměř nikdo nedbá. Abychom došli k tomuto závěru, nebylo vlastně zapotřebí tuto anketu provádět.
Vůči tomuto přístupu existuje celá řada námitek a člověk si klade otázku, proč se vlastně tento „průzkum“ uskutečnil.
Nejprve metodická námitka. Jelikož na anketu mohl odpovědět prakticky kdokoli, průzkum není reprezentativní. K tomu, aby bylo možno vytvořit odpovídající profil (katolické) populace, museli by být respondenti vybráni podle věku, pohlaví, rodinného stavu a dalších kritérií. To se nestalo, a výsledky proto – čistě podle kritérií statistické metody – nejsou průkazné.
Skutečná vazba respondentů na Církev nebyla uvedena. V dotazníku diecéze Štýrský Hradec-Seckau byla sice otázka, zda respondent náleží ke katolické církvi, ale ne zda pravidelně navštěvuje nedělní mši, modlí se, chodí ke zpovědi atd. Mnozí, kteří formálně patří ke katolické církvi, svou víru nepraktikují. To je také známo. Bylo by zajímavé vědět, jak se katolická manželská morálka promítá do života praktikujících katolíků. Tímto se podle všeho od nepraktikujících katolíků významně odlišují. Kdo neví, co je svátost, nebude ani rozumět učení Církve o manželství.
Interpretace výsledků je také pozoruhodná. Očekávali bychom, že odpovědné osoby v diecézích využijí výsledky ankety jako příležitost k tomu, aby v budoucnu poskytly větší prostor hlásání církevního učení o manželství a rodině. Zdá se však, že došlo k opaku. Snaží se totiž o přizpůsobení církevního učení „životní realitě“ lidí. Takto argumentovala arcidiecéze Freiburg a BDKJ (Svaz německé katolické mládeže).
Zdá se, že tato interpretace je odpovědí na výše zmíněnou otázku po smyslu tohoto průzkumu. Je zřejmé, že na Církev je vyvíjen tlak, aby tímto způsobem přizpůsobila své učení. Průzkumy tohoto druhu jsou známy z politiky a z různých spolků. Tam se pomocí takovýchto anket a průzkumů veřejného mínění stanovuje kurz. „Hlas členské základny“ je považován za posvátný.
Ale Církev není klub, který by mohl měnit stanovy podle přání svých členů. Bůh vždy lidi vyzýval k pokání a nedovolí, aby setrvávali v hříchu. Krátce řečeno: Kdyby Mojžíš přizpůsobil Boží učení „životní realitě“ Izraelitů, musel by jim povolit uctívání zlatého telete, ukončil svůj komentář J. Graf.
20.05.2024, cirkev.cz
V sobotu 25. května se uskuteční mariánské putování Prahou jako poděkování za dokončení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. K putování je možno se připojit i odpojit kdekoli. Během putování se účastníci modlí růženec a zpívají, proto je dobré mít sebou kancionál.
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
08.10.2024, rkfzruc.cz
Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?
23.08.2024, RC Monitor 15/2024
Ještě se na závodní dráhu nevydal jediný atlet, a už byla olympijská Paříž svědkem kolosálního přešlapu (velkého jak pověstná Maradonova ruka).
27.09.2024, RC Monitor 18/2024
Dvacet let existence RC Monitoru je doba, kdy se mnohé ve společnosti, ale i Církvi, změnilo s nebývalou intenzitou.
01.10.2024, RC Monitor 18/2024
„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“