31.12.2013, Kathnet
Komentář redaktora agentury Kath.net Johannese Grafa: Vatikán v rámci příprav na biskupskou synodu o rodině a evangelizaci, která se bude konat v roce 2014 v Římě, zaslal diecézím dotazník. To je normální proces. Církev chce vědět, kde je učení Církve, tak jak je hlásáno, pochopeno a aplikováno v životě, o jakých otázkách se v diecézích diskutuje a jaké působí obtíže.
V několika diecézích v německojazyčné oblasti jisté organizace tuto anketu určenou diecézím zveřejnily – povětšinou prostřednictvím internetu. V některých případech byla dokonce přepracována, aby byla „obecně pochopitelná“. Poté mohl projevit své názory na manželství a rodinu skutečně kdokoli.
Nyní vycházejí na světlo první, nikterak překvapivé výsledky: učení Církve není obecně známo a v každodenním životě na ně téměř nikdo nedbá. Abychom došli k tomuto závěru, nebylo vlastně zapotřebí tuto anketu provádět.
Vůči tomuto přístupu existuje celá řada námitek a člověk si klade otázku, proč se vlastně tento „průzkum“ uskutečnil.
Nejprve metodická námitka. Jelikož na anketu mohl odpovědět prakticky kdokoli, průzkum není reprezentativní. K tomu, aby bylo možno vytvořit odpovídající profil (katolické) populace, museli by být respondenti vybráni podle věku, pohlaví, rodinného stavu a dalších kritérií. To se nestalo, a výsledky proto – čistě podle kritérií statistické metody – nejsou průkazné.
Skutečná vazba respondentů na Církev nebyla uvedena. V dotazníku diecéze Štýrský Hradec-Seckau byla sice otázka, zda respondent náleží ke katolické církvi, ale ne zda pravidelně navštěvuje nedělní mši, modlí se, chodí ke zpovědi atd. Mnozí, kteří formálně patří ke katolické církvi, svou víru nepraktikují. To je také známo. Bylo by zajímavé vědět, jak se katolická manželská morálka promítá do života praktikujících katolíků. Tímto se podle všeho od nepraktikujících katolíků významně odlišují. Kdo neví, co je svátost, nebude ani rozumět učení Církve o manželství.
Interpretace výsledků je také pozoruhodná. Očekávali bychom, že odpovědné osoby v diecézích využijí výsledky ankety jako příležitost k tomu, aby v budoucnu poskytly větší prostor hlásání církevního učení o manželství a rodině. Zdá se však, že došlo k opaku. Snaží se totiž o přizpůsobení církevního učení „životní realitě“ lidí. Takto argumentovala arcidiecéze Freiburg a BDKJ (Svaz německé katolické mládeže).
Zdá se, že tato interpretace je odpovědí na výše zmíněnou otázku po smyslu tohoto průzkumu. Je zřejmé, že na Církev je vyvíjen tlak, aby tímto způsobem přizpůsobila své učení. Průzkumy tohoto druhu jsou známy z politiky a z různých spolků. Tam se pomocí takovýchto anket a průzkumů veřejného mínění stanovuje kurz. „Hlas členské základny“ je považován za posvátný.
Ale Církev není klub, který by mohl měnit stanovy podle přání svých členů. Bůh vždy lidi vyzýval k pokání a nedovolí, aby setrvávali v hříchu. Krátce řečeno: Kdyby Mojžíš přizpůsobil Boží učení „životní realitě“ Izraelitů, musel by jim povolit uctívání zlatého telete, ukončil svůj komentář J. Graf.
14.04.2025, RC Monitor 6/2025
Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...
05.03.2025, RC Monitor 4/2025
Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.
21.04.2025, Vatican News
Jeho Eminence kardinál Farrell dnes se zármutkem oznámil úmrtí papeže Františka těmito slovy: „Drazí bratři a sestry, s hlubokým zármutkem musím oznámit úmrtí našeho Svatého otce Františka. Dnes ráno v 7:35 se římský biskup František vrátil do domu Otce. Celý svůj život zasvětil službě Bohu a jeho Církvi. Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a odstrčených na okraj společnosti. S nesmírnou vděčností za jeho příklad opravdového učedníka Pána Ježíše svěřujeme duši papeže Františka nekonečné milosrdné lásce Trojjediného Boha.“
26.11.2024, RC Monitor 22/2024
„Samota je místo, kam se ukrýváme, abychom nalezli věci, které jsme ztratili ve víru života.“ Tato věta zazní ve filmu Herbert v ringu ne až tak povedeného českého křesťanského filmu z roku 2009 režiséra Otakáro Maria Schmidta.
24.11.2024, RC Monitor 22/2024
Tato latinská věta mi nezůstala v paměti z doby mých teologických studií. Za mých středoškolských let jsme ji na hodinách dějepisu několikrát slyšeli v souvislosti s učivem a občas ji slýcháme doposud. Měl jsem učitele s nebývalou schopností vštípit nám kromě znalostí dějepisu i další informace, které nám přidávají něco na lidskosti a budují nás. Právě při jedné takové příležitosti zazněl výše uvedený citát.
22.04.2025, The European Conservative
Politika na podporu porodnosti je nezbytná, ale nestačí: kultura, která uvěřila, že nejvyšším cílem je individuální štěstí, míří k zániku. Celosvětová populační krize – tedy prudký pokles porodnosti, který zasáhl téměř všechny země světa, s výjimkou (zatím) subsaharské Afriky – je možná největší hrozbou, které civilizace čelí. Jenže o ní téměř nikdo nechce mluvit. Ale to vlastně není tak docela pravda. V Evropě, kde porodnost už dlouhá léta nedosahuje úrovně prosté reprodukce, se političtí představitelé tomuto tématu nemohou vyhnout. Problém spočívá v tom, že většina z nich chce říkat a slyšet jen jedno: že jediným možným řešením je masová migrace z plodnějších zemí.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.