K diskuzi nad předvolebními články v RC Monitoru

Jak jsem již slíbil v předešlých dnech, uveřejňuji nyní podrobnější stanovisko k odpovědi paní šéfredaktorky a teologického poradce ze dne 18. října 2017 na můj Otevřený dopis časopisu RC Monitor, jejíchž bodů se týkalo také naše společné setkání. A jsem velmi rád, že jsme se se zástupci RC Monitor domluvili, že toto mé stanovisko bude zveřejněno na stránkách jejich periodika jako pozvání k další diskuzi o těchto pro současné křesťanství u nás tak důležitých tématech.

V číslovaných nadpisech se pokusím vždy nejprve tematizovat jednotlivé námitky vznesené ve výše zmíněné odpovědi a poté k nim připojím svůj pohled.

1. Otázka přiměřenosti mého zásahu v rámci biskupské autority
Z pozice biskupské autority jsem ve svém svědomí vnímal jako nutnost se k daným textům časopisu vyjádřit. Biskupským svěcením a přijetím služby ordináře místní církve jsem převzal ve vztahu k věřícím své diecéze zodpovědnost nejen za služby liturgické či světící, ale také za služby učitelské a řídící (kán. 375 CIC). Jakkoliv mají i ostatní věřící právo se na této službě v mezích norem kanonického práva podílet, mojí je to povinností. Právě církevní autority mají dohlížet na to, aby nedocházelo k zneužití práv a překročení hranic, a to nejen v oblasti disciplíny, víry a mravů, ale také v překrucování evangelijní zvěsti, konkrétně i při využití hromadných sdělovacích prostředků (kán. 822 CIC). Jako pastýř, který má za úkol pozitivně vést a dobře směrovat, musím chránit neporušenost výkladu pravd víry pevně (kán. 386 CIC). Tato zodpovědnost se týká rovněž zpráv a informací, jež se dostanou ke mně svěřenému Božímu lidu prostřednictvím jak klasických, tak elektronických médií.

2. Otázka přítomnosti sdělení, jež jsou proti duchu evangelia
Podstata hlásání evangelia nespočívá jen v předávání teoretické nauky a striktně vyjádřených věroučných a morálních definicích. Evangelium máme hlásat s přihlédnutím k plnosti souvislostí slovy i skutky i vším, čím jsme, stejně jako Kristus celou svou přítomností potvrzuje, že Bůh je s námi (Dei verbum 4). To znamená, že jako pastýř vnímám zodpovědnost reagovat nejen na jednotlivé teologické sylogismy, ale na celý kontext zvěsti, jak působí a co vyvolává. V mnou kritizovaných článcích RC Monitoru bohužel v celkové souvislosti nevidím evangeliu odpovídající hledání cest vedoucích k jednotě, míru, k podpoře naděje a lásky k druhým, jak nás k tomu vybízí i náš současný papež František, ale naopak podněcování ke strachu a nepřátelství. Pokud něčemu v dnešním uspořádání společnosti autoři říkají tak jasné „ne“, jako tomu je v případě zmíněných článků, je třeba se ptát, čemu a komu tím říkají „ano“; co je nabídnuto jako alternativa odpovídající evangeliu, netýkající se jen úzce vymezené otázky, kterou zaměření jednotlivých článků zvlášť sleduje, ale celkového kontextu, směřování a úmyslu.

3. Otázka přípustnosti podpory EU pro křesťany
Z různých mých vyjádření je zřejmé, že nesouhlasím se vším, co EU koná a co prosazuje. Mravně pochybná nebo diskutabilní rozhodnutí či selhání členských států i celé EU kritizuji otevřeně (viz např. rozhovor pro Hospodářské noviny z 27. října 2017). Ovšem pokud řekneme „ne“ EU, bude to znamenat vyřešení těchto mravních problémů? Vystoupení z EU neznamená ocitnout se ve svobodném a nevinném vzduchoprázdnu, kde si sami vše ideálně zařídíme. Naše historie nás o tom jednoznačně přesvědčuje a zdravý rozum to dosvědčuje o to více za současné politické situace. Toto nedomýšlet je – jak jsem nastínil již ve druhém bodě – buď velmi naivní, nebo krajně nezodpovědné, v každém případě ale mimořádně nebezpečné.

Kromě toho argument, že P. Mayer, teologický poradce časopisu a autor sloupku s názvem „Slovo kněze“ nevydává své mínění za nauku církve, nepovažuji za validní. Jako exaktně určený teologický poradce tohoto časopisu tím v tomto prostoru svým projevem církev oficiálně zastupuje.

4. Otázka vztahu k EU ve světle Božího zjevení
Ano, je zcela legitimní mít v této otázce různé názory. Ovšem periodikum, které samo sebe deklaruje jako „svět katolickýma očima“, by mělo přinejmenším přihlížet k linii katolické církve v daném tématu, v tomto případě vyjádřené například v exhortaci Jana Pavla II. Ecclesia in Europa, která se (v článcích 96, 100-103, 111-112) vyjadřuje k většině problematických bodů včetně sekularizace, etického relativismu, imigrace či globalizačních vlivů nejen v Evropě, s jednoznačnou podporou integrace i samotné EU a povzbuzením k vlastní práci na oživování jejího křesťanského charakteru. V tomto duchu se nesou i promluvy papeže Františka, např. při návštěvě Evropského parlamentu v roce 2014, kde přes množství kritických upomínek povzbuzuje „vrátit se k pevnému přesvědčení otců zakladatelů EU, kteří toužili po budoucnosti založené na schopnosti pracovat společně na překonání rozdělení a usnadnit mír a společenství mezi všemi národy tohoto kontinentu“ a k obnovení „důvěry ve velký ideál jednotné a mírumilovné, tvořivé a podnikavé Evropy, která respektuje práva a uvědomuje si vlastní povinnosti“.

Je mnohem jednodušší bořit než stavět, něco odmítnout než přiznat spoluodpovědnost a napnout všechny síly k napravení toho, co se nepovedlo (viz Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 2017). V podobném duchu takto povzbuzuje křesťany papež František i ve svém nedávném projevu k účastníkům konference (Re)Thinking Europe (27.–29. října 2017): „Křesťané jsou dnes povoláni, aby znovu oživili Evropu a probudili její svědomí ne tím, že budou získávat nový prostor – to by byl proselytismus –, ale tak, že spouštějí procesy, které jsou schopné vzbudit ve společnosti novou energii.“ [1]

5. Otázka, zda stačí, aby křesťané vybírali pouze ze stran, které nejsou nepřátelské církvi
Toto kritérium shledávám jako velmi nedostačující. Křesťan má hájit dobro. Jestliže někdo nehlásá své antipatie k církvi, neznamená to automaticky, že se nepřiklání ke zlu v jiných zásadních otázkách. Navíc nechápu obhajobu pana Fuchse, který ve svém článku nepřímo doporučil volit spíše některou z „netradičních“ stran, mezi nimiž jmenuje např. stranu T. Okamury, [2] přičemž právě SPD ve svém politickém programu jasně deklaruje záměr přísné státní regulace církví. [3]

6. Otázka, zda poukázání na židovské vyznání politika lze považovat za antisemitismus
Již dříve jsem veřejně uznal a omluvil se za to, že jsem v této souvislosti ve svém otevřeném dopise omylem zaměnil „národnost“ za „vyznání“. Což ovšem na podstatě mé kritiky nic nemění. Jestliže se v katolickém periodiku začnou objevovat takováto „nevinná“ upozornění na náboženské vyznání toho či onoho veřejného představitele jakékoli politické strany, příliš to připomíná ono stejně „nevinné“ nálepkování, kterým byla bohužel i za ochotné spolupráce některých křesťanů připravena půda pro pozdější nálepkování vedoucí již přímo k Osvětimi. To, že toto vyjádření bylo v souvislosti se stranou „křesťanskou“, není v mých očích žádnou polehčující okolností, protože KDU-ČSL není stranou „pro křesťany“ (kdy bychom se možná právem mohli ptát, jak to, že jejím představitelem je nekřesťan), ale zcela nadkonfesijní stranou, která prosazuje „křesťansko-demokratickou“ politiku.

Závěrem bych rád znovu zdůraznil poděkování za upřímný a přímý rozhovor se zástupci RC Monitoru, i za všechny ohlasy, které se ke mně v posledních dnech dostaly, ať už souhlasné či kritické, obojí jsou důležité. Věřím, že nám všem jde o dobrou věc a že jsme schopni najít společnou cestu ve férových a věcných diskusích, či v osobním dialogu, a to navzdory rozdílným pohledům. Prosím všechny o připojení se k modlitbám za jednotu v církvi, za dar správného rozlišování nových znamení doby, za nalezení pravdy a míru v našich vztazích i ve světě.

Tomáš Holub, biskup plzeňský

pozn. pod čarou
[1] Celý proslov dostupný online z: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/171103projev-papeze-frantiska-o-budoucnosti-evropy. [3.11.2017]. Viz také rozlišení mezi obsazováním „prostorů“ a iniciováním „procesů“ z Evangelii gaudium 223.
[2]. V návaznosti na tento článek v RC Monitoru vyzval katolický kněz P. Filip Antonín Maria Stajner věřící přímo k volbě SPD. Dostupné online z: http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Mgr-Petr-Trombik-119735/clanek/Katolicky-knez-P-Filip-Antonin-Maria-Stajner-vyzval-verici-k-volbe-SPD-81207. [8.10.2017].
[3]. A to v bodu: „Prosadíme důslednou vymahatelnost podmínek pro činnost církví podle zákona o církvích.“