Výuka náboženství je důležitá

04.10.2021, RC Monitor 18/2021

Tak nám začal nový školní rok (nebo měsíc, jak vtipně podotkl ve svém blogu jeden z mých přátel) a mnoho lidí s napětím očekává, zda neskončí dříve a děti nebudou opět přikovány k monitorům ve svých domovech. A tak je pochopitelné, že se vyrojily články o testování, očkování atd. Ale jsou i důležitější věci v životě lidském než zdraví a očkováním zaručená poklidná plavba životem.

S tímto obdobím úzce souvisí výběr různých kroužků, zájmových a nepovinných předmětů... Ano, chci se zmínit o náboženství, které se pomalu stěhuje ze škol na fary a do domácích skupinek. Jistě, má to své výhody; je klid na výuku, děti jsou uvolněnější, je více času na individuální práci... Ale proč vyklízíme pole, které si katolická církev podržela po celou dobu budování socialismu. Rád vzpomínám na své dětství, na pana faráře, který nás učil ve škole, na rodiče, kteří mi svou rozhodností zařídili špatný školní kádrový profil – od 2. do 7. jsem třídy chodil do náboženství, tedy 1972–78. Možná si bedlivý čtenář Katydu povšiml nedávno v něm otištěném svědectví čtenářky o tom, že náboženství bylo zakázané a nyní se diví. Ne, opravdu nebylo. Akorát bylo třeba, aby přihláška do tohoto nepovinného předmětu byla podepsána od obou rodičů, museli ji doručit osobně a tak byli vystavováni určitému tlaku s důrazem, že dětem kazí budoucnost. Pro nás to zase byla jedna z prvních příležitostí ke svědectví a pomalu jsme se tak učili co to je svědčit o víře. V našem městě se soudruzi učitelé činili seč mohli, ale vždy se nasbíralo alespoň 8 přihlášek a náboženství mohlo být. Což jsme my frekventanti ne vždy vítali s nadšením, neboť se místo chození na „nábo“ dala dělat spousta zajímavějších činností. Dnes jsem rád, že rodiče nepovolili a že jinou zájmovou činnost určovalo právě náboženství, protože věděli, že je důležité.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Jedna krátká modlitba, která může úplně proměnit den plný stresu

12.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021

Tato slova představují skvělý způsob, jak se vypořádat s úzkostí a těžkostmi, které se během dne objeví.

Kardinál Dominik Duka: Náš problém

29.11.2021, RC Monitor 23/2021

Biskupové České republiky se vrátili ze své návštěvy ad limina. Můj zdravotní stav mi nedovolil vzhledem k epidemiologickým předpisům, abych se této cesty zúčastnil, přesto jsem obdržel řadu zpráv a reflexí od účastníků napříč názorovou orientací, či generační příslušností biskupského sboru. Nejradostnější bylo setkání se Svatým otcem Františkem. Byli překvapeni jeho otevřeností, pravdivostí, ale i jeho zakořeněním v nauce a tradici Církve.

Slovo do pranice

06.12.2021, OnePeterFive / RC Monitor 23/2021

Každý člověk má někdy v životě krizi víry. Já mám krizi víry od chvíle, kdy jsem se stala křesťankou. Nyní tato krize vrcholí. O prvních křesťanech se říkalo: „Podívejte se, jak se navzájem mají rádi.“ My katolíci věříme, že uctíváme Boha, který je láska (1J 4,7), a že Boží Syn dal před svou smrtí apoštolům nové přikázání, aby se navzájem milovali, jako je miluje on (J 13,34). Právě tohle mé srdce hledá v křesťanském evangeliu – prožívanou skutečnost tohoto nového přikázání. Přesto jsem bohužel prozatím (a je to ryze má subjektivní zkušenost) ve svém životě od té doby, co jsem křesťankou, zakusila více lásky, sounáležitosti a přijetí od lidí, kteří s Bohem nechtějí mít téměř nic společného.

Tradice úcty k zesnulým

09.11.2021, RC Monitor 21/2021

Listopad vede naše kroky na hřbitovy, kde očekávají slavné vzkříšení naši drazí. A tak je v plném proudu to, co já nazývám „hřbitovní rallye“, kdy jednotlivci i celé rodiny obtěžkány kbelíky, rýžovými kartáči, čistícími prostředky, věnci a kahánky objíždějí hroby svých předků. Milovníci tradic mohou zaznamenat, že tradice úcty ještě nevymizela a že se i v této post-postmoderní době najdou ti, kteří nezapomínají, že ostatky zemřelých patří na hřbitov do posvěcené půdy a ne do kredence, kde jim nelze poskytnout patřičnou úctu.

Tvůj oheň hoří jen chvíli. Existuje však oheň, který je věčný

10.11.2021, OnePeterFive / RC Monitor 21/2021

Svatý Polykarp byl žákem apoštola svatého Jana a narodil se kolem roku sedmdesát křesťanské éry. Křesťanem byl od dětství a pro jeho mimořádnou zbožnost si jej velmi oblíbili apoštolové, jeho učitelé. Svatý Irenej, lyonský biskup, píše, že měl to štěstí v mládí poznat našeho světce, který byl tehdy již v pokročilém věku, a poznamenává, jak silně na jeho mysl zapůsobila poučení, která od něj dostal, a s jakým potěšením vzpomíná na to, jak ho slyšel vyprávět o svých rozhovorech se svatým Janem a dalšími, kteří viděli Spasitele.

Anglikánský biskup katolíkem

18.11.2021, Creative Minority Report / RC Monitor 22/2022

„Jedině katolická církev se nepřizpůsobuje modernímu světu. S tím, jak svět propadá čím dál většímu zmatku, se katolická církev bude mnohým stále víc jevit jako zdravá smysluplná cesta životem. Úplně postačí, když církev nezačne podléhat ‚duchu doby‘ a jednoduše řečeno zůstane katolická,“ říká biskup, který z anglikánské církve, jež se čím dál tím více snaží být poplatná světu, přestoupil do církve katolické.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.