Výuka náboženství je důležitá

04.10.2021, RC Monitor 18/2021

Tak nám začal nový školní rok (nebo měsíc, jak vtipně podotkl ve svém blogu jeden z mých přátel) a mnoho lidí s napětím očekává, zda neskončí dříve a děti nebudou opět přikovány k monitorům ve svých domovech. A tak je pochopitelné, že se vyrojily články o testování, očkování atd. Ale jsou i důležitější věci v životě lidském než zdraví a očkováním zaručená poklidná plavba životem.

S tímto obdobím úzce souvisí výběr různých kroužků, zájmových a nepovinných předmětů... Ano, chci se zmínit o náboženství, které se pomalu stěhuje ze škol na fary a do domácích skupinek. Jistě, má to své výhody; je klid na výuku, děti jsou uvolněnější, je více času na individuální práci... Ale proč vyklízíme pole, které si katolická církev podržela po celou dobu budování socialismu. Rád vzpomínám na své dětství, na pana faráře, který nás učil ve škole, na rodiče, kteří mi svou rozhodností zařídili špatný školní kádrový profil – od 2. do 7. jsem třídy chodil do náboženství, tedy 1972–78. Možná si bedlivý čtenář Katydu povšiml nedávno v něm otištěném svědectví čtenářky o tom, že náboženství bylo zakázané a nyní se diví. Ne, opravdu nebylo. Akorát bylo třeba, aby přihláška do tohoto nepovinného předmětu byla podepsána od obou rodičů, museli ji doručit osobně a tak byli vystavováni určitému tlaku s důrazem, že dětem kazí budoucnost. Pro nás to zase byla jedna z prvních příležitostí ke svědectví a pomalu jsme se tak učili co to je svědčit o víře. V našem městě se soudruzi učitelé činili seč mohli, ale vždy se nasbíralo alespoň 8 přihlášek a náboženství mohlo být. Což jsme my frekventanti ne vždy vítali s nadšením, neboť se místo chození na „nábo“ dala dělat spousta zajímavějších činností. Dnes jsem rád, že rodiče nepovolili a že jinou zájmovou činnost určovalo právě náboženství, protože věděli, že je důležité.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Procesí Svaté krve k uctění Kristovy relikvie se v Bruggách účastnilo 45 000 lidí

15.07.2025, National Catholic Register

Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.

Prožijme advent v klidu a ztíšení

08.12.2025, RC Monitor 23/2025

Možná i někteří z vás už zaslechli písničku o svátcích vánočních, která je již více než deset let stará, ale přesto aktuální. Sice zní vtipně, ale je vlastně smutná, neboť líčí svátky tak, jak si je mnozí sami znepříjemňují. Líčí totiž předvánoční shon tolik typický pro mnoho dnešních domácností. Kapr, cukroví, stromek, úklid, i na kostičky lega dojde. Je tedy celkem logické, že konečné hodnocení Vánoc je v této novodobé „vánoční hymně“ silně nelichotivé a zde i nevhodné citovat.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.