05.11.2021, RC Monitor 21/2021
Kvalitní medicína je podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Klíčová je léčba nefyzické bolesti. Bolesti emoční (psychické), vztahové (sociální) i duchovní (spirituální). Je-li na smrtelném lůžku pacient ohrožený např. silnou nádorovou bolestí, s tím si hospicoví lékaři umí celkem rychle poradit. Skvělá zpráva! Nikdo nemusí trpět nesnesitelnými bolestmi. Ovšem na výčitky svědomí, rozkmotřené vztahy v rodině, nebo strach z umírání pilulka ani injekce neexistuje. Přesto od těchto netělesných bolestí dokážeme umírajícím často pomoci. Klíčové je mít na umírajícího čas. Tam, kde „běžná“ medicína končí, tam hospice teprve začínají. To je odlišuje od ostatních zdravotnických zařízení.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Malé dítě neposlouchá, počůrává se, bryndá, trucuje, nemá dostatek sil, není rozumově vyzrálé, je ohrožené okolím... Lidský život na jeho konci je dosti podobný. S jediným rozdílem. Malému dítěti můžeme výchovně naplácat zadeček. Starému umírajícímu člověku nikoli. Důvod je jednoduchý. Kniha jeho života je již popsaná. Vychovávat nemá smysl. Hospic je tak poděkování člověku za prožitý život. Obdobně jako v kritických situacích po početí „pomáháme, nesoudíme“.
Tam kde nejvíce jde o spásu duší, se Zlý snaží a nabízí světu „laskavost“ eutanázie. Modlete se za hospice, aby vždy byly ostrovem bezpečí a úcty k umírajícímu – něžné, laskavé a erudované péče až do jeho přirozeného konce. Kde lidé mohou odcházet z tohoto světa bez bolesti na těle i na duši a z vděčností za život, který dostali.
PhDr. Mgr. Robert Huneš
ředitel hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
27.06.2025, RC Monitor 12/2025
Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
15.09.2025, RC Monitor 17/2025
Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.