Proč se J. R. R. Tolkien denně účastnil mše svaté

24.11.2021, Aleteia / RC Monitor 22/2021

Katolický autor Pána prstenů denně přijímal eucharistii, která posilovala jeho víru v těžkých chvílích. Prožil některá z nejtemnějších období lidských dějin. Bojoval v první světové válce, přežil pandemii španělské chřipky, prožil velkou hospodářskou krizi a byl svědkem hrůz druhé světové války. Uprostřed toho všeho si Tolkien zvykl chodit denně na mši.

Jeho obvyklý denní program začínal brzy ráno, kdy se syny Michaelem a Christopherem jeli na kole na mši svatou do katolického kostela svatého Aloise, která začínala v 7:30. Poté jeli domů na snídani, kterou jim přichystala jeho žena Edith.

Když měl jeho syn Michael osobní problémy, Tolkien ho vyzval, aby se zaměřil na eucharistii, a vysvětlil mu, jak eucharistie udržuje v temných dobách jeho víru.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Z temnoty mého života, tolikrát zklamaného, ti předkládám jedinou velkou věc, kterou lze na zemi milovat: Nejsvětější svátost ... V ní nalezneš romantiku, slávu, čest, věrnost a pravou cestu všech svých lásek na zemi.

V jiném dopise Michaelovi tuto skutečnost znovu zopakoval a podělil se o to, jak je každodenní účast na mši svaté zásadní součástí jeho víry.

Jediným lékem na ochablou, mdlou víru je svaté přijímání. Ačkoli je nejsvětější svátost vždy dokonalá, úplná a neporušená, nepůsobí v každém z nás úplně a jednou provždy. Stejně jako akt víry musí být trvalá a růst cvičením. Nejvyšší účinek má pravidelnost. Sedmkrát týdně je výživnější než sedmkrát s přestávkami.

Tolkien se později stal jedním z nejpopulárnějších autorů všech dob a velkou měrou se na jeho tvůrčím rozmachu podílel důvěrný vztah s Ježíšem Kristem, přítomným pod způsobou chleba a vína v eucharistii.

Uprostřed temnoty Tolkien spatřil světlo Syna a to mu dalo naději, která přetrvala.

Philip Kosloski
Přeložil Pavel Štička

Další články

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.