10.12.2021, Aleteia / RC Monitor 23/2021
Věděl, že manželství je základem lidské společnosti. Věděl, že každá část občanské společnosti těží ze silných a zdravých manželství. Proto věnoval velkou část svého pontifikátu, písemností a projevů povzbuzování manželských párů k tomu, aby o svá manželství pečovaly.
Jedním z jeho největších přínosů v této oblasti je samozřejmě Teologie těla, o níž bylo tolik napsáno a řečeno. Mnoho z jeho moudrosti je však uloženo v málo známé divadelní hře „Před zlatnickým krámem“, kterou napsal a v níž zdramatizoval základní pravdy, které se naučil o manželství.
Například ve scéně, kdy mladý muž žádá svou lásku o ruku, prosí ji, aby se stala jeho „životní družkou“. Tato prostá věta má v sobě tolik hloubky. Odhaluje jak manželskou věrnost, která trvá až do smrti, tak ducha sounáležitosti, který je pro manželské štěstí tak důležitý.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Manželé ve hře, Stefan a Anna, vůči sobě po mnoha letech manželství ochladli. Jsou nešťastní a už nechtějí být nadále manželé. Anna vezme svůj snubní prsten do zlatnického krámu, aby ho prodala.
Vyruší ji „náhodný účastník rozmluvy“ Adam, který jí připomene podobenství o deseti pannách, z nichž pět bylo tak pošetilých, že nechaly své lampy vyhasnout. Říká Anně, že ji probudil, aby stejně jako moudré panny mohla předstoupit se svou lampou a setkat se s Ženichem, až přijde. Když však Ženich přijde, není to nikdo jiný než její odcizený manžel Stefan. Ona říká: Když jsem pak běžela, plna skryté naděje, k Ženichovi tak náhle zaslíbenému, spatřila jsem Stefanovu tvář. Musí mít můj ženich tuto tvář? Proč? Proč? Adam to mezitím komentuje: V Ženichově tváři každý z nás nachází podobnost s tvářemi těch, s nimiž nás na této straně života, existence, spoutala láska. Všichni jsou v něm.
Ve hře se Anna a Stefan usmíří a jejich manželství se zlepší. Jejich příběh tak odpovídá údajům, které potvrzují, že většina nešťastných manželství se stane výrazně šťastnějšími, pokud v nich pár vydrží několik let (samozřejmě s výjimkou situací, kdy dochází k týrání):
80 % lidí, kteří v celostátním průzkumu hodnotili své manželství jako „nešťastné“, ho po pěti letech označilo za „šťastnější“. Z párů, které hodnotily své manželství jako „bezútěšné“ (2 %), je o pět let později přibližně 77 % hodnotilo jako „velmi šťastné“.
Hra odhaluje toto krásné tajemství šťastného manželství: V lásce ke Kristu milujeme i svého manželského partnera. Tím, že milujeme svého manželského partnera, sloužíme Kristu a nacházíme nebe na zemi.
Toto je tajemství manželství, které odhaluje svatý Jan Pavel II. Tak, jak se chováme k lidem kolem nás zde na zemi, se chováme i ke Kristu. Pro manželské páry to znamená, že tvář vašeho partnera je pro vás tváří Ženicha–Krista.
1. Zde je několik nápadů, které vám pomohou začít změnu! 2. V době, kdy zrovna nejste spolu, napište a odešlete manželovi či manželce pozorný kompliment. 3. Dejte si polibek trvající šest sekund. 4. Naplánujte si večerní rande a zapište si ho do kalendáře. 5. Zeptejte se na něco, co vašeho partnera zajímá a co vás příliš nezajímá (já se například manžela zeptám na cosi ohledně fotbalu!). 6. Napište mu milostný vzkaz a nechte mu ho pod polštářem. A ještě toho sami vymyslíte určitě mnoho!
Theresa Civantos Barber
Přeložil Pavel Štička
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
13.11.2025, RC Monitor 21/2025
„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.
22.08.2025, RC Monitor 15/2025
V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.