17.12.2021, Famille Chrétienne / RC Monitor 24/2021
Bratr Jean-Pierre se narodil v roce 1924 v lotrinské dělnické rodině, která měla šest dětí. Navštěvoval školu otců maristů. V osmnácti letech byl stejně jako další mladíci z Alsaska-Lotrinska donucen narukovat do wehrmachtu. Frontě unikl pomocí lékařského potvrzení dokládajícího, že onemocněl tuberkulózou.
Nakonec byl v roce 1953 vysvěcen na kněze a vstoupil do trapistického opatství Panny Marie v Timadeuc v Bretani. V roce 1964 přišel spolu se dvěma dalšími mnichy na pozvání alžírského arcibiskupa do trapistického kláštera v Tibhirine, ve značně napjaté situaci dva roky poté, co Alžírsko získalo nezávislost. Bratr Jean-Pierre Schumacher tam zůstal 30 let, po něž spolu s bratřími z cisterciáckého řádu aktivně pracoval na tom, aby v této převážně muslimské oblasti poznamenané občanskou válkou v devadesátých letech 20. století zazářilo světlo evangelia.
Tragická noc „z první řady“
Potom v noci z 26. na 27. března 1996 přišla tragédie. „Jako noční vrátný jsem to sledoval z první řady. Bylo to v noci, kolem jedné hodiny. Vzbudil mě hluk hlasů u brány,“ vypravoval bratr Jean-Pierre v září 2010 časopisu Famille Chrétienne. Protože se domníval, že jde o raněné, kteří přicházejí prosit o pomoc, což se stávalo pravidelně, a protože slyšel převora hovořit s neznámými, nešel otevřít. Vyhlédl oknem a náhle uviděl, „jak dovnitř vchází muž v turbanu a s kalašnikovem.“ Bratr proto poklekl u postele k modlitbě. Všechno se děje současně. Teroristé hledají v budovách mnichy, aby je odvedli, a v jednu chvíli padli na kvardiána. „Jeden z těch mužů chtěl v chodbě udeřit kvardiána pažbou,“ vypráví dál bratr Jean-Pierre. „Velitel mu řekl, aby se uklidnil, a zeptal se Mohameda: ’Je jich všech sedm?‘ On mu odpověděl. ’Jak říkáš.‘ Ve skutečnosti nás bylo devět. To vysvětluje, že když jich měli sedm, odešli a už dál nehledali. To mi zachránilo život.“
On a bratr Amédée, kteří takto unikli, nakonec po několika dnech, kdy o svých bratřích neměli žádné zprávy, klášter opustili. Druhý den po dramatické události uvědomili policii. Dva měsíce po únosu se na kraji cesty nedaleko od Tibhirine našly hlavy sedmi unesených mnichů. Okolnosti únosu zůstávají nejasné.
Život v Maroku a dojemné setkání s papežem Františkem
Čtyři roky po masakru se bratr Jean-Pierre usadil v Mideltu, v malé komunitě trapistických mnichů v marockém pohoří Altas, kde se stal převorem. Snažil se tam pokračovat v duchu, jímž žili mniši v Tibhirine, zejména v dialogu s muslimy. Každému, kdo se ho zeptá na odpuštění za masakr v Tibhirine, obvykle odpovídá citátem z řehole svatého Benedikta: „Milovat bratra, nenávidět hřích.“
Širokou veřejnost seznámil s odvahou a příkladem mnichů z Tibhirine film „O bozích a lidech“ režiséra Xaviera Beauvois z roku 2010. Sedm zavražděných bratří papež František v roce 2018 blahořečil. Při své apoštolské cestě do Maroka v roce 2019 se setkal s bratrem Jeanem-Pierrem a dal najevo velké pohnutí.
Camille Lecuit
Přeložila Lucie Cekotová
11.06.2025, statistikaamy.csu.gov.cz / vaticannews.va
Podle Papežské ročenky 2025 a Annuarium Statisticum Eccelesiae 2023, které vydává Centrální statistický úřad církve, se mezi roky 2022 a 2023 zvýšil počet katolíků na celém světa z 1 390 mld. na 1 406 mld., tj. o 1,15 %. Každý pátý katolík (20 %) žije v Africe. Jejich počet se zvýšil z 272 mil. v roce 2022 na 281 mil. v roce 2023, meziročně tak vzrostl o 3,31 %. Své prvenství v počtu pokřtěných katolíků potvrzuje Demokratická republika Kongo s téměř 55 mil., následovaná Nigérií s 35 miliony; významné počty zaznamenávají také Uganda, Tanzanie a Keňa.
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
19.05.2025, KSA
Klub sv. Athanasia zve na přednášku P. Mariána Kuffy "O milosti", která se uskuteční 20. května 2025 v Praze.
29.04.2025, RC Monitor 8/2025
Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.
12.05.2025, RC Monitor 7/2025
Vždycky jsem ráda poslouchala názory, které se s mými rozcházely. Zvláště mě zajímala krajní řešení, protože jsem měla za to, že tak dojdu k nějaké objektivní pravdě.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.