Slzavé Vánoce

03.01.2022, RC Monitor 24/2021

„(...) dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel.“ Zpráva, kterou anděl oznamoval pastýřům, vyvolala v srdcích těchto prostých lidí pocit radosti a zároveň potřebu vidět „Vtělené Slovo“ na vlastní oči. Rychle se rozhodli: „Pojďme do Betléma a podívejme se, co se tam stalo.“ To, co viděli, proniklo hluboko do jejich srdcí.

Přestože od té doby uplynulo mnoho staletí, události betlémské noci jsou stále živé. Vánoce mají nadčasový význam a týkají se všech. Ve všech srdcích, která slyšela dobrou zprávu, tento den každý rok znovu naplňuje každého z nás novým pocitem radosti. I v srdcích těch, kteří jaksi celý rok nemohou najít cestu do kostela, se dnes přijdou podívat a možná konečně uvěří. I dnes se podíváme do jeskyně v Betlémě, abychom viděli Marii, Josefa a novorozeného Ježíše. Přicházíme, abychom slyšeli pláč Božího Dítěte, abychom viděli slzy šťastných rodičů. Ano, to jsou Vánoce.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Možná v ten večer také vešly či vejdou slzy do tvých očí. V očích členů domácnosti se objeví slza štěstí, protože po mnoha měsících nebo možná letech se ten, na koho tak dlouho čekali, vrátil do jejich domu, právě oné betlémské noci; slza štěstí je v oku otce nebo matky, když dítě přijde a po mnoha letech podá ruku ke smíru; slza se objeví při pohledu na prázdné místo a talíř, u kterého loni ještě seděl milovaný manžel, manželka a dnes večer zde není, ale sedí u stolu v království nebeském; slza se objevila toho večera, kdy celá rodina místo toho, aby seděla u štědrovečerního stolu doma, hlídala u nemocničního lůžka, kde ležela nemocná matka; slza může být v oku osamělého, postaršího člověka, který v tento Štědrý večer seděl sám u stolu, aby si při světle štědrovečerních svíček připomněl, jak se dům ještě nedávno hemžil životem a dnes jsou zde jen čtyři zdi a zvuk tikajících hodin; slza zvlhčí oči kněze, který o Štědrém večeru na nemocničním oddělení vidí ty, kteří jsou zde sami a dost citelně chápe, jaká samota to je; slza patří i do očí nemocné matky nebo otce, který byl na Vánoce ponechán v domově seniorů, protože se na nějakou dobu stal přítěží pro své děti, které tak miluje, a ony na to zapomněly; lidé cestou na půlnoční mši svatou pro zavřené kostely kvůli pandemii mívají slzy v očích. Cožpak Pán potřebuje tyto slzy, kterých je v tento Štědrý den opravdu mnoho? Ne. Ale my je potřebujeme! Aby se člověk stával více člověkem, aby otevřel srdce druhému člověku, aby žil s láskou. Musíme odpouštět, usmiřovat se, milovat druhého a obětovat sebe sama ještě více. K tomu vám o těchto Vánocích vyprošuji Boží milost a sílu.

P. Maciej Tomasz Goździk

Další články

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.