Slzavé Vánoce

03.01.2022, RC Monitor 24/2021

„(...) dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel.“ Zpráva, kterou anděl oznamoval pastýřům, vyvolala v srdcích těchto prostých lidí pocit radosti a zároveň potřebu vidět „Vtělené Slovo“ na vlastní oči. Rychle se rozhodli: „Pojďme do Betléma a podívejme se, co se tam stalo.“ To, co viděli, proniklo hluboko do jejich srdcí.

Přestože od té doby uplynulo mnoho staletí, události betlémské noci jsou stále živé. Vánoce mají nadčasový význam a týkají se všech. Ve všech srdcích, která slyšela dobrou zprávu, tento den každý rok znovu naplňuje každého z nás novým pocitem radosti. I v srdcích těch, kteří jaksi celý rok nemohou najít cestu do kostela, se dnes přijdou podívat a možná konečně uvěří. I dnes se podíváme do jeskyně v Betlémě, abychom viděli Marii, Josefa a novorozeného Ježíše. Přicházíme, abychom slyšeli pláč Božího Dítěte, abychom viděli slzy šťastných rodičů. Ano, to jsou Vánoce.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Možná v ten večer také vešly či vejdou slzy do tvých očí. V očích členů domácnosti se objeví slza štěstí, protože po mnoha měsících nebo možná letech se ten, na koho tak dlouho čekali, vrátil do jejich domu, právě oné betlémské noci; slza štěstí je v oku otce nebo matky, když dítě přijde a po mnoha letech podá ruku ke smíru; slza se objeví při pohledu na prázdné místo a talíř, u kterého loni ještě seděl milovaný manžel, manželka a dnes večer zde není, ale sedí u stolu v království nebeském; slza se objevila toho večera, kdy celá rodina místo toho, aby seděla u štědrovečerního stolu doma, hlídala u nemocničního lůžka, kde ležela nemocná matka; slza může být v oku osamělého, postaršího člověka, který v tento Štědrý večer seděl sám u stolu, aby si při světle štědrovečerních svíček připomněl, jak se dům ještě nedávno hemžil životem a dnes jsou zde jen čtyři zdi a zvuk tikajících hodin; slza zvlhčí oči kněze, který o Štědrém večeru na nemocničním oddělení vidí ty, kteří jsou zde sami a dost citelně chápe, jaká samota to je; slza patří i do očí nemocné matky nebo otce, který byl na Vánoce ponechán v domově seniorů, protože se na nějakou dobu stal přítěží pro své děti, které tak miluje, a ony na to zapomněly; lidé cestou na půlnoční mši svatou pro zavřené kostely kvůli pandemii mívají slzy v očích. Cožpak Pán potřebuje tyto slzy, kterých je v tento Štědrý den opravdu mnoho? Ne. Ale my je potřebujeme! Aby se člověk stával více člověkem, aby otevřel srdce druhému člověku, aby žil s láskou. Musíme odpouštět, usmiřovat se, milovat druhého a obětovat sebe sama ještě více. K tomu vám o těchto Vánocích vyprošuji Boží milost a sílu.

P. Maciej Tomasz Goździk

Další články

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.