18.02.2022, dennikstandard.sk / RC Monitor 3/2022
Povinné očkování
Na otázku o povinném očkování kardinál Müller odpovídá, že takovéto opatření může stát přikázat jen v čase „krajní nouze“ a to za předpokladu, že jsou splněny tři základní podmínky: „Rozhodujícím faktorem při rozhodování musí být snaha o společné dobro, která může za určitých okolností omezit a dokonce i zrušit svobodu jednotlivce. Výroba vakcíny musí být etická. Zdravotní, psychologické, sociální důsledky a vedlejší účinky musí být měřitelné a zároveň musí být přiměřené očekávaným přínosům“. Kardinál varuje před tím, že pandemii mnohé subjekty zneužívají na prosazení pravidel, které způsobují rozdělení společnosti. V čase velké krize jsou podle něj světské i církevní autority povinny usilovat o soudržnost. Mají se vyhýbat označovat disidenty, tedy jinak smýšlející či konající, za šiřitele konspiračních teorií, či za porušovatele přikázání o lásce k bližním. „V opačném případě jsou právě oni (tj. státní či církevní představení) šiřiteli rozdělení, ze kterého obviňují druhé.“ Na adresu konání některých církevních představitelů během pandemie kardinál prohlásil: „Kristovi služebníci v apoštolské službě se nesmí nabízet jako dvořané vládcům tohoto světa a dělat ze sebe jejich propagandisty“. Podle kardinála je církev povinna upozorňovat na hranice světské moci, která je ohraničena svobodou víry a svědomí.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Bohoslužby jen pro očkované
Poměrně ostře se bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry vyhradil proti nařízením, které povolují účast na bohoslužbách jen očkovaným anebo těm, kteří nemoc nedávno překonali. Podle kardinála je v rozporu s Božím zákonem, pokud státní moc omezuje anebo dokonce zakazuje přístup ke svátostem. Zavření kostelů anebo odepření svátostí lidem hledajícím pomoc považuje u biskupů za těžký hřích: „Je to šokující důkaz toho, že sekularizace a dechristinianizace myšlení už zasáhly i pastýře Kristova stáda. V této situaci bychom si my biskupové měli vzpomenout na příklad sv. Karla Boromejského a především se nechat vést Ježíšovým slovem: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí za ovce svůj život.“
Kardinál též připomenul, že biskupové jsou nástupci apoštolů a služebníky Krista, a ne pozemskými vládci. „Něco trochu jiného je dodržování rozumných pravidel na zabránění přenosu choroby. To však není možno použít jako argument pro odepření svátostí, protože milost věčného života musí mít přednost před časnými dobry.“
Na otázku, jak by měla podle něho církev reagovat na tuto situaci Müller řekl, že žádný lék ani technický vynález nás nemůže zachránit před neodvratnou pozemskou ani věčnou smrtí. „Chléb, který dává Ježíš je lékem na věčnou smrt, bez data spotřeby, pokrmem pro věčný život. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky. A to je důvod, proč na začátku druhého století mohl biskup mučedník Ignác z Antiochie ve svém Listě církvi v Efezu nazvat Eucharistii lékem nesmrtelnosti.“
Úlohou biskupů je podle něho vysluhovat Eucharistii věřícím a ne ji odpírat. Kardinál zastává názor, že sledování mše na obrazovkách doma nemůže nahradit skutečnou a fyzickou přítomnost ve shromáždění věřících. „Proto se nám Boží milost a pravda odevzdává prostřednictvím vtělení jeho Syna a sdílí se s námi ve společenství Církve. Je to jeho Tělo. V Eucharistii je skrytý, ale skutečně přítomný Kristus se svým božstvím a lidstvím – v těle a krvi.“
Michal Čop
překlad Jan Ryba
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
30.06.2025, Catholic News Agency
Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.
06.10.2025, Les Femmes – The Truth
Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
10.12.2025, The Catholic Herald
Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.
08.09.2025, RC Monitor 16/2025
Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.