Hranice pozemské moci končí v bodě svobody víry a svědomí

18.02.2022, dennikstandard.sk / RC Monitor 3/2022

Emeritní prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Müller poskytl rozhovor americkému portálu National Catholic Register. Vyzval v něm biskupy a kněze, aby se postavili proti povinnému očkování a zavírání kostelů pro neočkované.


Kardinál Gerhard Ludwig Müller působil v letech 2012 až 2017 jako prefekt Kongregace pro nauku víry. Osoba, která vykovává tuto službu je označovaná i za strážce víry, protože její úlohou je dbát na správný výklad nauky katolické církve. Tento post v době pontifikátu Jana Pavla II. zastával dlouhá léta Joseph Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI. Krátký rozhovor kardinála Müllera pro list National Catholic Register se věnoval zvláště dvěma aktuálním otázkám – povinnému očkování a zavírání kostelů pro neočkované.

Povinné očkování
Na otázku o povinném očkování kardinál Müller odpovídá, že takovéto opatření může stát přikázat jen v čase „krajní nouze“ a to za předpokladu, že jsou splněny tři základní podmínky: „Rozhodujícím faktorem při rozhodování musí být snaha o společné dobro, která může za určitých okolností omezit a dokonce i zrušit svobodu jednotlivce. Výroba vakcíny musí být etická. Zdravotní, psychologické, sociální důsledky a vedlejší účinky musí být měřitelné a zároveň musí být přiměřené očekávaným přínosům“. Kardinál varuje před tím, že pandemii mnohé subjekty zneužívají na prosazení pravidel, které způsobují rozdělení společnosti. V čase velké krize jsou podle něj světské i církevní autority povinny usilovat o soudržnost. Mají se vyhýbat označovat disidenty, tedy jinak smýšlející či konající, za šiřitele konspiračních teorií, či za porušovatele přikázání o lásce k bližním. „V opačném případě jsou právě oni (tj. státní či církevní představení) šiřiteli rozdělení, ze kterého obviňují druhé.“ Na adresu konání některých církevních představitelů během pandemie kardinál prohlásil: „Kristovi služebníci v apoštolské službě se nesmí nabízet jako dvořané vládcům tohoto světa a dělat ze sebe jejich propagandisty“. Podle kardinála je církev povinna upozorňovat na hranice světské moci, která je ohraničena svobodou víry a svědomí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Bohoslužby jen pro očkované
Poměrně ostře se bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry vyhradil proti nařízením, které povolují účast na bohoslužbách jen očkovaným anebo těm, kteří nemoc nedávno překonali. Podle kardinála je v rozporu s Božím zákonem, pokud státní moc omezuje anebo dokonce zakazuje přístup ke svátostem. Zavření kostelů anebo odepření svátostí lidem hledajícím pomoc považuje u biskupů za těžký hřích: „Je to šokující důkaz toho, že sekularizace a dechristinianizace myšlení už zasáhly i pastýře Kristova stáda. V této situaci bychom si my biskupové měli vzpomenout na příklad sv. Karla Boromejského a především se nechat vést Ježíšovým slovem: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí za ovce svůj život.“

Kardinál též připomenul, že biskupové jsou nástupci apoštolů a služebníky Krista, a ne pozemskými vládci. „Něco trochu jiného je dodržování rozumných pravidel na zabránění přenosu choroby. To však není možno použít jako argument pro odepření svátostí, protože milost věčného života musí mít přednost před časnými dobry.“

Na otázku, jak by měla podle něho církev reagovat na tuto situaci Müller řekl, že žádný lék ani technický vynález nás nemůže zachránit před neodvratnou pozemskou ani věčnou smrtí. „Chléb, který dává Ježíš je lékem na věčnou smrt, bez data spotřeby, pokrmem pro věčný život. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky. A to je důvod, proč na začátku druhého století mohl biskup mučedník Ignác z Antiochie ve svém Listě církvi v Efezu nazvat Eucharistii lékem nesmrtelnosti.“

Úlohou biskupů je podle něho vysluhovat Eucharistii věřícím a ne ji odpírat. Kardinál zastává názor, že sledování mše na obrazovkách doma nemůže nahradit skutečnou a fyzickou přítomnost ve shromáždění věřících. „Proto se nám Boží milost a pravda odevzdává prostřednictvím vtělení jeho Syna a sdílí se s námi ve společenství Církve. Je to jeho Tělo. V Eucharistii je skrytý, ale skutečně přítomný Kristus se svým božstvím a lidstvím – v těle a krvi.“

Michal Čop
překlad Jan Ryba


Další články



Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.