Jsme vyslanci Ježíše Krista

14.03.2022, RC Monitor 5/2022

Asi to bude znít hodně cynicky, ale onehdy jsem zaslechl, že válka na Ukrajině už má svou první velkou oběť, Covid. Osobně byl bych raději, kdyby obětí byl strach, ale to se od války dá těžko očekávat. Jistě, obavy jsou vždy na místě, ale strachu bychom se, alespoň my věřící, měli snažit vyvarovat. On se totiž strach často přetaví do nenávisti a taky má velké oči a vidí nepřítele všude.

Již týden se setkávám s těmi, kteří se obávají rozšíření konfliktu i na naše území. Jejich obavy nejsou příliš přitažené za vlasy. Ono se tak už děje. Paradoxem ovšem je, že rozšíření konfliktu na naše území nemají na svědomí žádní Rusáci ani jiní Ušáci, neboť v tom si vystačíme svépomocí. Strach správně živený mediální scénou se stane neovladatelným a začne nás směřovat přes ostražitost vůči všemu ruskému k nenávisti téhož. Zároveň nám dovolí projevit vlastní statečnost a někoho s kým máme problém můžeme klidně nazvat ruským švábem atp., jiní mohou zase rozbít někomu obchod s ruským zbožím, jiný statečný si dá na dveře provozovny ceduli Rusáky neobsluhujeme. A kdo se chce poprat, může náhodnému kolemjdoucímu mluvícímu rusky rozbít úsměv, i když s Ruskem nemá nic společného. A vida, to čeho jsme se obávali – rozšíření bojiště na naše území – je tu, a naší vinou. Myslím, že tento způsob boje za světový mír je poněkud nešťastný a na dlouhou dobu může přerůst v něco, co by mohlo obrazně připomínat zákopovou válku, kde je každý voják jen „kanonenfutter“, ovšem tady tím kanónem je peklo a potravou pro onen kanón se můžeme stát my. Podlehneme-li šílenství dnešní doby, která kádruje lidi podle toho, co čtou („prokremelské weby“) a dále může pokračovat podle toho, na co se díváme a posloucháme (balet), co čteme (Gogol, Dostojevskij), co jíme (boršč, šašliky)... Kde se to zastaví? Těžko říci, ale vzhledem k tomu, že jsme vyslanci Ježíše Krista, asi u nás. Co myslíte?

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Mariánské putování Prahou

20.05.2024, cirkev.cz

V sobotu 25. května se uskuteční mariánské putování Prahou jako poděkování za dokončení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. K putování je možno se připojit i odpojit kdekoli. Během putování se účastníci modlí růženec a zpívají, proto je dobré mít sebou kancionál.

Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české

20.09.2024, Hnutí duchovní obnovy národa

Hnutí duchovní obnovy národa ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a Arcibiskupstvím pražským pořádá v předvečer slavnosti sv. Václava a státního svátku Dne české státnosti Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české, které se uskuteční v Praze dne 27. 9. 2024.

Hurá, mládí se nám vrátilo!

22.05.2024, RC Monitor 10/2024

No, nejásejme příliš, neboť se nám nevrací věk, kterým jsme se mohli, my v šedesátých a sedmdesátých letech a před těmito narození, honosit. Spíše, alespoň já mám ten pocit, se vrací určité „lidové záliby“ s dobou minulou spojené. A jednou z takovýchto, někdy až příliš, rozšířenou zábavou bylo kádrování. Myslím, že mnozí mají osobní zkušenosti a netřeba tedy tuto zábavu podrobně popisovat. Snad jen že se kádrovalo téměř všude a málokdo, ani ti nejvýše postavení kádrováci, byl toho ušetřen. A díky církevním tajemníkům se kádrovalo i v církvi.

Nedělej ze sebe brouka Pytlíka

04.10.2024, RC Monitor 18/2024

Člověk se učí celý život. A pokud uvěří v Boha, zjistí, že je to cesta s dlouhou tratí.

Mávání do nebe Karlu Heřmánkovi?

08.10.2024, rkfzruc.cz

Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?

Upřímný dialog namísto prázdné sebeprezentace

27.09.2024, RC Monitor 18/2024

Dvacet let existence RC Monitoru je doba, kdy se mnohé ve společnosti, ale i Církvi, změnilo s nebývalou intenzitou.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.