Jsme vyslanci Ježíše Krista

14.03.2022, RC Monitor 5/2022

Asi to bude znít hodně cynicky, ale onehdy jsem zaslechl, že válka na Ukrajině už má svou první velkou oběť, Covid. Osobně byl bych raději, kdyby obětí byl strach, ale to se od války dá těžko očekávat. Jistě, obavy jsou vždy na místě, ale strachu bychom se, alespoň my věřící, měli snažit vyvarovat. On se totiž strach často přetaví do nenávisti a taky má velké oči a vidí nepřítele všude.

Již týden se setkávám s těmi, kteří se obávají rozšíření konfliktu i na naše území. Jejich obavy nejsou příliš přitažené za vlasy. Ono se tak už děje. Paradoxem ovšem je, že rozšíření konfliktu na naše území nemají na svědomí žádní Rusáci ani jiní Ušáci, neboť v tom si vystačíme svépomocí. Strach správně živený mediální scénou se stane neovladatelným a začne nás směřovat přes ostražitost vůči všemu ruskému k nenávisti téhož. Zároveň nám dovolí projevit vlastní statečnost a někoho s kým máme problém můžeme klidně nazvat ruským švábem atp., jiní mohou zase rozbít někomu obchod s ruským zbožím, jiný statečný si dá na dveře provozovny ceduli Rusáky neobsluhujeme. A kdo se chce poprat, může náhodnému kolemjdoucímu mluvícímu rusky rozbít úsměv, i když s Ruskem nemá nic společného. A vida, to čeho jsme se obávali – rozšíření bojiště na naše území – je tu, a naší vinou. Myslím, že tento způsob boje za světový mír je poněkud nešťastný a na dlouhou dobu může přerůst v něco, co by mohlo obrazně připomínat zákopovou válku, kde je každý voják jen „kanonenfutter“, ovšem tady tím kanónem je peklo a potravou pro onen kanón se můžeme stát my. Podlehneme-li šílenství dnešní doby, která kádruje lidi podle toho, co čtou („prokremelské weby“) a dále může pokračovat podle toho, na co se díváme a posloucháme (balet), co čteme (Gogol, Dostojevskij), co jíme (boršč, šašliky)... Kde se to zastaví? Těžko říci, ale vzhledem k tomu, že jsme vyslanci Ježíše Krista, asi u nás. Co myslíte?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Na pohodu

25.08.2025, RC Monitor 15/2025

Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.