Duši vám vzít nemohou

I když nejspíš ztratíme mnoho z dosavadního stylu života, i když se budeme muset uskromnit a jistých věcí zříci, není to tragédie. Tragédií je ztratit naději a vzdát se víry. Náš moderní svět, který je ponořený do rozmanitých hříchů, stále potřebuje obrácení, stále potřebuje obnovu svědomí a světlo pokory. My, lidé moderní doby, jsme si mysleli, že všechno zvládneme sami, že bez Boha dokážeme vybudovat svět blahobytu, bez válek, bez ekonomického zneužívání, bez národních konfliktů. Možná si velicí tohoto světa také mysleli, že lidem stačí koukat se do mobilů a naplnit lidem obchody, že tak lidstvo bude spokojené a dokáže tím naplnit existenční prázdnotu světa bez Boha. Naivné. Není spása bez Golgoty a kříže. Život, a tím spíš křesťanství bez kříže a utrpení, je utopií. Covidová epidemie a válka na Ukrajině nám vzaly zdánlivé jistoty moderní společnosti, připomněly smrt, ukázaly, jak zlý dokáže být člověk... Postní doba nám připomíná, že moderní člověk je stále hříšný a ďábelské pokušení k majetku, moci a slávy stále pohlcuje jeho i celé národy.

Velikonoce jsou dobou Kristova vítězství. Kristus zvítězil. Chtějme mít podíl na tom vítězství. S velkou pokorou se v této době skloňme před křížem, protože jistotu a pokoj srdce je možné najít jen v Kristu. S velkou radostí hleďme rovněž do Kristova prázdného hrobu. Mnoho hrobů v minulých letech naplnila pandemie, nyní mnohé hroby plní oběti další války. Známe tolik dalších lidí vážně nemocných a starších, kteří se blíží na druhou stranu. Co nás může ještě horšího potkat? Když jsme v Božích rukou tak skutečně máme čekat dobro, protože i s křížem, utrpením a smrtí víme, že jsme na straně života a vítězství. Pamatujme na Kristova slova: „Duši vám vzít nemohou“, a především také: „Já jsem přemohl svět“.

P. Paweł Tomasz Zaczyk