Duši vám vzít nemohou

13.04.2022, RC Monitor 7/2022

Co nás může ještě horšího potkat? Vidíme hrůzu toho, co se ve světě děje a máme strach z budoucnosti. Covid, válka, gender, naivní kult světové ekonomie a ekologie. Kde v tom všem najdeme Boha, je v tom někde naděje? Kristus se připojuje k těmto tragédiím a nejistotám, přímo k nim patří se svým křížem a utrpením. Jeho kříž, bolest a utrpení jsou však pro člověka lékem, nikoli další ranou.

I když nejspíš ztratíme mnoho z dosavadního stylu života, i když se budeme muset uskromnit a jistých věcí zříci, není to tragédie. Tragédií je ztratit naději a vzdát se víry. Náš moderní svět, který je ponořený do rozmanitých hříchů, stále potřebuje obrácení, stále potřebuje obnovu svědomí a světlo pokory. My, lidé moderní doby, jsme si mysleli, že všechno zvládneme sami, že bez Boha dokážeme vybudovat svět blahobytu, bez válek, bez ekonomického zneužívání, bez národních konfliktů. Možná si velicí tohoto světa také mysleli, že lidem stačí koukat se do mobilů a naplnit lidem obchody, že tak lidstvo bude spokojené a dokáže tím naplnit existenční prázdnotu světa bez Boha. Naivné. Není spása bez Golgoty a kříže. Život, a tím spíš křesťanství bez kříže a utrpení, je utopií. Covidová epidemie a válka na Ukrajině nám vzaly zdánlivé jistoty moderní společnosti, připomněly smrt, ukázaly, jak zlý dokáže být člověk... Postní doba nám připomíná, že moderní člověk je stále hříšný a ďábelské pokušení k majetku, moci a slávy stále pohlcuje jeho i celé národy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Velikonoce jsou dobou Kristova vítězství. Kristus zvítězil. Chtějme mít podíl na tom vítězství. S velkou pokorou se v této době skloňme před křížem, protože jistotu a pokoj srdce je možné najít jen v Kristu. S velkou radostí hleďme rovněž do Kristova prázdného hrobu. Mnoho hrobů v minulých letech naplnila pandemie, nyní mnohé hroby plní oběti další války. Známe tolik dalších lidí vážně nemocných a starších, kteří se blíží na druhou stranu. Co nás může ještě horšího potkat? Když jsme v Božích rukou tak skutečně máme čekat dobro, protože i s křížem, utrpením a smrtí víme, že jsme na straně života a vítězství. Pamatujme na Kristova slova: „Duši vám vzít nemohou“, a především také: „Já jsem přemohl svět“.

P. Paweł Tomasz Zaczyk

Další články

Nepraktikující katolíci

13.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.