Duši vám vzít nemohou

13.04.2022, RC Monitor 7/2022

Co nás může ještě horšího potkat? Vidíme hrůzu toho, co se ve světě děje a máme strach z budoucnosti. Covid, válka, gender, naivní kult světové ekonomie a ekologie. Kde v tom všem najdeme Boha, je v tom někde naděje? Kristus se připojuje k těmto tragédiím a nejistotám, přímo k nim patří se svým křížem a utrpením. Jeho kříž, bolest a utrpení jsou však pro člověka lékem, nikoli další ranou.

I když nejspíš ztratíme mnoho z dosavadního stylu života, i když se budeme muset uskromnit a jistých věcí zříci, není to tragédie. Tragédií je ztratit naději a vzdát se víry. Náš moderní svět, který je ponořený do rozmanitých hříchů, stále potřebuje obrácení, stále potřebuje obnovu svědomí a světlo pokory. My, lidé moderní doby, jsme si mysleli, že všechno zvládneme sami, že bez Boha dokážeme vybudovat svět blahobytu, bez válek, bez ekonomického zneužívání, bez národních konfliktů. Možná si velicí tohoto světa také mysleli, že lidem stačí koukat se do mobilů a naplnit lidem obchody, že tak lidstvo bude spokojené a dokáže tím naplnit existenční prázdnotu světa bez Boha. Naivné. Není spása bez Golgoty a kříže. Život, a tím spíš křesťanství bez kříže a utrpení, je utopií. Covidová epidemie a válka na Ukrajině nám vzaly zdánlivé jistoty moderní společnosti, připomněly smrt, ukázaly, jak zlý dokáže být člověk... Postní doba nám připomíná, že moderní člověk je stále hříšný a ďábelské pokušení k majetku, moci a slávy stále pohlcuje jeho i celé národy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Velikonoce jsou dobou Kristova vítězství. Kristus zvítězil. Chtějme mít podíl na tom vítězství. S velkou pokorou se v této době skloňme před křížem, protože jistotu a pokoj srdce je možné najít jen v Kristu. S velkou radostí hleďme rovněž do Kristova prázdného hrobu. Mnoho hrobů v minulých letech naplnila pandemie, nyní mnohé hroby plní oběti další války. Známe tolik dalších lidí vážně nemocných a starších, kteří se blíží na druhou stranu. Co nás může ještě horšího potkat? Když jsme v Božích rukou tak skutečně máme čekat dobro, protože i s křížem, utrpením a smrtí víme, že jsme na straně života a vítězství. Pamatujme na Kristova slova: „Duši vám vzít nemohou“, a především také: „Já jsem přemohl svět“.

P. Paweł Tomasz Zaczyk

Další články

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.