Misogynie transgenderismu

10.06.2022, Catholic Stand

„Žena má svého vlastního ducha, který je životně důležitý jak pro společnost, tak pro církev“ (papež Jan Pavel II., promluva před modlitbou Anděl Páně 23. července 1995).


Transgenderismus
Stoupenci transgenderismu zastávají názor, že pokud máte pocit, že nejste ve správném těle, což se tradičně definuje jako genderová dysforie, máte právo udělat vše, co je potřeba ke změně tohoto těla. V posledních letech počet biologických žen, které trpí genderovou dysforií a přejí si změnu pohlaví, prudce vzrostl na dvoj– až trojnásobek počtu mužů v obdobné situaci. Můžete se domluvit s chirurgem, který vám poté, co budete užívat hormony, odstraní prsa a reprodukční orgány, aby vaše tělo odpovídalo vašim pocitům. Nyní můžete používat pánské toalety a nosit pánské šatny, ale nikdy nebudete tak velcí, silní nebo rychlí jako muži kvůli své neměnné ženské buněčné hmotě. Část onoho ženského ducha, který vám umožňuje tvořit život, bude trvale zničen. Další část bude vymazána.

Pokud jste muž, který se cítí být ve skutečnosti ženou, užíváte po určitou dobu léky na potlačení hormonů, dokud se hladina testosteronu nesníží na odpovídající úroveň. Můžete si nechat voperovat prsní implantáty, odstranit penis a vytvořit vagínu (i když je to velmi nákladná operace a hrozí při ní velké riziko nejrůznějších infekcí). Nemůžete mít děti, protože nemáte dělohu a transplantace dělohy u biologických mužů ještě není dokonalá. Nikdy také nebudete mít menstruaci, nebudete pociťovat menstruační křeče ani přirozené hormonální změny, k nimž dochází u biologických žen.

Nyní se můžete oblékat jako žena, používat ženské toalety a šatny (i když máte stále penis), a pokud jste sportovně založení, můžete se účastnit ženských sportů. Oproti biologickým ženám budete vždy větší, silnější a rychlejší než jakákoli jiná biologická žena, protože ani s potlačujícími léky se nikdy nezbavíte větší kostry, srdce, plic a rychlých svalů, které vám vždy zůstanou s vaší neměnnou mužskou buněčnou hmotou. Ale to nevadí, protože budete vyhrávat ženské závody a možná se dostanete i na olympiádu a budete oslavován(a).

V obou scénářích je jedna zhoubná konstanta: Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolické učení se shoduje se základními biologickými poznatky v tom, že pohlaví je pevně daný atribut a nelze ho měnit. Prostřednictvím sociálních médií a „woke“ korporátní propagaci je však na teenagery vyvíjen obrovský tlak, aby změnu pohlaví považovali za všelék na nejrůznější duševní a emocionální nemoci.

Je smutné, že zaměření na „bytí ve špatném těle“ často maskuje nebo ignoruje závažnější problémy, jako jsou deprese, zneužívání, autismus nebo poruchy osobnosti. Když je transgenderismus propagován v médiích a zpochybňování změny pohlaví se setkává s obviněním z transfobie, je pro rodiče a přátele těžké se k tomu postavit čelem.

Přesto vůči tomu musíme všichni zaujmout pevný postoj.

Lež
Musíme označit transgenderismus za to, čím je: lží, podvodem, krutým trikem, který zneužívá ty, kdo potřebují účinnou péči o duševní zdraví, a ne tělesné zmrzačení.

Muži se nikdy nemohou stát ženami a ženy se nikdy nemohou stát muži, a pokud má někdo pocit, že je „ve špatném těle“, je třeba změnit jeho vnímání, a ne tělo.

Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy a my, kteří milujeme ženy pro jejich úžasného ducha, musíme povstat a tuto nespravedlnost zastavit. Slovy svatého papeže Jana Pavla II.:

„Situace, kdy je ženám bráněno v tom, aby plně rozvinuly svůj potenciál a nabízely bohatství svých darů, je proto třeba považovat za hluboce nespravedlivé, a to nejen vůči ženám samotným, ale i vůči celé společnosti" (sv. Jan Pavel II., promluva při modlitbě Anděl Páně z 23. července 1995).

Cynthia Millen
Přeložil Pavel Štička


Další články



Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Recenze oblíbeného filmu papeže Lva XIV.

06.03.2026, Catholic Stand

Naše komunitní divadelní společnost získala pro svou sváteční inscenaci roku 2025 nečekanou a zcela neobvyklou reklamu – a to od samotného papeže. V listopadu papež Lev XIV. oznámil, že jeho oblíbeným filmem je Život je krásný, klasika Franka Capry ze čtyřicátých let minulého století, natočená podle povídky The Greatest Gift Philipa Van Dorena Sterna.

V Libanonu vzniká největší socha Ježíše na Blízkém východě

15.04.2026, církev.cz

Ve východní části Libanonu vzniká monumentální socha Krista, která má být největší svého druhu na Blízkém východě. Projekt vzniká v oblasti poznamenané dlouhodobým napětím a místní jej vnímají jako znamení víry a naděje.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.