Máme na své straně celé nebe

07.07.2022, RC Monitor 13/2022

„Nadácia Slovakia Christiana“ a portál Christianitas.sk vyhlásily anketu s názvem „Christianofób roka“. Výsledky této ankety budou již v době vydání tohoto čísla Monitoru známy a abych byl upřímný, jsem zvědav. V době, kdy všelijaká média šermují slovy končícími na ono deklasující –fob, případně –fil, je, myslím, dobré všímat si i toho kdo nemá rád, popř. se bojí nás křesťanů. Ale o to zase až tak nejde. Tací budou vždy a bude jich dost. Nakonec, náš Pán nás na to připravil dostatečně, stačí se začíst do libovolného evangelia.

Jestliže budeme brát za bernou definici fobie, kterou uvádí Wikipedie: „Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným strachem z určitých věcí, situací či jevů, ať skutečných, nebo neexistujících“ a zároveň si vzpomeneme (my věkovitější) na působnost „Oddělení boje s vnitřním nepřítelem“, může nás napadnout, že takového christianofoba nemusíme ani hledat vně církve. I v našich řadách je jich dost. Jen namátkou tu máme takové jevy jako je např. celibát, postoj církve k umělému oplodnění a k jednopohlavním svazkům a celému tomu modernímu šílenství, které zní podobně jako BFLMPSVZ, ale i samotné desatero a patero (nebo alespoň některé z nich). Poslední dobou si všímám i jakési fobie z užití slova hřích a zvláště pak sousloví těžký hřích.

Zkusme si tedy nějaký čas prázdnin či dovolené vyhradit na „boj s vnitřním nepřítelem“ a nezabývejme se příliš vnějšími projevy christianofobie (jsou a vždy budou v hojném počtu), ale hledejme, odhalujme a snažme se odstranit strachy vlastní, které nám brání žít autentický křesťanský život. Vždyť v tomto boji máme na své straně celé nebe, takže se dá vyhrát.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Proč chodit do kostela? Anebo slovo k našim hledajícím bližním

26.09.2022, RC Monitor 18/2022

Kostel je zvláštní místo. Obvykle ho v obci najdeme na nějakém centrálním nebo jinak privilegovaném pozemku, a přitom není příliš využitý. Nemluvím tady přitom o dnešku a o sekularizaci, kdy do kostela chodí jen málo lidí. Ani v dobách rozvinuté zbožnosti nebývaly kostely nějak zvlášť využívané. Mše sv. byly v neděli možná 3, ale ve všední den 1–2. Přidejme k tomu nějakou tu farní modlitbu růžence a vyjde nám, že využití kostela bylo a je tak maximálně 3 hodiny denně. V práci a podnikání jsme zvyklí na úplně jiná čísla efektivity. Mít provozovnu na nejlukrativnějším místě ve středu nebo poblíž středu obce a přitom ji využívat maximálně 3 hodiny denně? Co je vlastně ten kostel za místo, když je takto jakoby zbytečný a neefektivní? Proč vlastně kostel mít a proč do něj chodit?

Jak se připravit na nebe

01.09.2022, Catholic Exchange

Svatý Jan měl vidění nebeské liturgie, při níž všechna stvoření na nebi i na zemi, andělé i lidé, neustále chválili a uctívali vzkříšeného a oslaveného Krista: „Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení... Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!“ (Zj 5,12.13).

Jediná oběť a jediné kněžství: Rozjímání o Kristově oběti a kněžství a naší účasti na nich podle listu Židům a sv. Augustina

05.09.2022, RC Monitor 16/2022

Nedávná kněžská svěcení nás vedou k úvaze o velké hodnotě kněžství. Ta je dána především tím, že kněz reprezentuje samotného Krista velekněze. Jedině Kristus je knězem v plnosti a jedině jeho oběť na kříži je dokonalá. A kněz při slavení mše sv. tuto jedinou dokonalou oběť znázorňuje a zpřítomňuje.

Jak reagovat, když lidé říkají, že Ježíš měl bratry a sestry?

22.09.2022, National Catholic Register

Od prvních dnů po zmrtvýchvstání církev věří, že Marie byla vždy panna a že Ježíš neměl žádné biologické bratry ani sestry. „Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ (Mk 6,3) Měl Ježíš bratry a sestry? Někteří lidé se domnívají, že Markovo evangelium právě to tvrdí.

Hlásit se ke Kristu, ale ne k církvi znamená, že Ježíši nerozumíme

15.09.2022, Aleteia

Ježíš vůbec nezpochybňuje Zákon, nýbrž výklad tohoto Zákona a zkostnatělé uplatňování tradice. Velkou část Ježíšova veřejného života provází určité nepochopení: představa, že napadal Zákon, jako by byl heretik, který nebezpečně ohrožoval lid a tradici. V dnešním textu z evangelia Ježíš jednou provždy vysvětluje, jaká je jeho skutečná úloha: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit“ (Mt 5,17).

Dům ze skla: Požadavky pro světovou církev a Druhý vatikánský koncil

20.09.2022, RC Monitor 17/2022

Papež Jan Pavel II. vydal roku 1983 pokoncilní Kodex kanonického práva. Velmi trefně o něm prohlásil, že je vlastně „posledním dokumentem Druhého vatikánského koncilu“. A měl pravdu. Vždyť koncilní dokumenty neobsahují pouze abstraktní snění o lepším světě a krásnější církvi, nýbrž často vyjadřují jednoznačně formulovaná přání, podněty, ba striktní požadavky, které by mohly zůstat „viset ve vzduchu“, pokud by se jich znovu neujala nejvyšší, tedy papežská autorita církve, a nepřevedla je do jednoznačně formulovaných norem, stanovících konkrétní práva a povinnosti.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.