Jak se připravit na nebe

01.09.2022, Catholic Exchange

Svatý Jan měl vidění nebeské liturgie, při níž všechna stvoření na nebi i na zemi, andělé i lidé, neustále chválili a uctívali vzkříšeného a oslaveného Krista: „Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení... Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!“ (Zj 5,12.13).


Je tedy zřejmé, že nebe zdaleka není stavem sobeckého užívání si. Naopak, všichni v nebi jsou zaměřeni na Boha, žijí pro něj a nacházejí v tom veškerou svou radost a potěšení. S Bohem, který je ústředním bodem zájmu všech nebeských tvorů, se všichni těší dokonalému a neustálému štěstí.

Tato pravda má závažné důsledky pro náš pozemský život. Vyplývá z ní, že vše, co budeme dělat a z čeho se budeme těšit v nebi, začíná zde na zemi. Žádná skutečně dobrá, pravdivá a krásná věc nezačíná v nebi. Všechny skutečně dobré věci začínají zde na zemi a naplňují se a zdokonalují v nebi. Chvála, uctívání, rozjímání, služba Bohu a radost z něj musí začít zde na zemi, pokud chceme doufat, že někdy zažijeme slávu a radost v nebi tváří v tvář.

Svatý Petr nás učí, že Kristus zemřel a vstal z mrtvých, aby nás přivedl k účasti na svém věčném uctívání Otce v nebi: „Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu“ (1Pt 3,18).

Náš vzkříšený Pán nás však nemůže dovést do nebe, pokud se v tomto životě rozhodneme žít jen pro sebe: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6,21) Chceme-li, aby nás zahrnul do své nebeské liturgie, musíme se vědomě rozhodnout, že se nyní zaměříme na Něho a budeme žít jen pro Něj.

Zmrtvýchvstalý Kristus se opakovaně a mnoha způsoby zjevoval svým učedníkům, aby je přivedl k životu pouze pro Něj a připravil je tak na nebeskou slávu. Zjevení vzkříšeného Krista a reakce učedníků nám ukazují pět konkrétních způsobů, jak máme dnes žít pro Něho v přípravě na slavné shledání s Ním v nebi.

Za prvé, naše srdce musí být naplněno láskou ke vzkříšenému Pánu Ježíši. Je tolik otázek, které mohl vzkříšený Pán položit Petrovi u Tiberiadského jezera. Mohl se ho zeptat: „Proč jsi mě poté, co jsi mi vyznával neochvějnou věrnost, opustil v Getsemanské zahradě a později jsi mě ještě třikrát zapřel?“ „Proč pro všechno na světě zase lovíš ryby? Copak jsem tě už nepovolal od rybaření, aby ses stal rybářem lidí?“

Nekladl Petrovi otázky, které by v něm měly vyvolat lítost nebo strach. Jeho první a jediná otázka položená Petrovi zněla: „Miluješ mě?“ Petr nemohl žít pro Ježíše, dokud na tuto otázku neodpověděl upřímně ze svého srdce. Ani my pro něj nemůžeme žít, pokud je naše srdce naplněno a ovládáno jinými láskami. Jen naše láska k Ježíši nás činí stálými a velkorysými v konání a snášení všeho pro Něj.

Za druhé, svou lásku k Němu musíme projevovat skutky – tím, že budeme sloužit druhým. Ježíš se nespokojí se sentimentální láskou vyjádřenou pouze slovy, ale s láskou, která slouží druhým z lásky k Němu. Tehdy řekl Petrovi: „Pas mé ovečky... Starej se o mé ovce... Pas mé ovce.“ Pokud skutečně žijeme pro Něho, budeme se navzájem považovat za příslušníky Kristova stáda, osoby, „které si Bůh získal krví vlastního Syna“ (Sk 20,28) Jak můžeme doufat v dokonalé společenství se svatými v nebi, když jsme zcela odtažití a necitliví k fyzickým, duchovním a citovým potřebám našich bratří zde na zemi?

Zatřetí prokazujeme, že žijeme pro Něho, tím, že Ho vždy posloucháme. Duše, které žijí pouze pro Krista, se nenechají odradit cenou ani důsledky své poslušnosti vůči Němu. Navzdory mnoha hrozbám a varováním ze strany Velerady, aby nehlásali vzkříšeného Krista, učedníci odvážně prohlásili: „Boha je třeba víc poslouchat než lidi“ (Sk 5,29).

Bez ohledu na to, jak moc tvrdíme, že žijeme pro Něho, ve skutečnosti žijeme pro sebe, když si vybíráme, která přikázání budeme dodržovat a kdy je budeme dodržovat. Žijeme pro sebe, když se bojácně řídíme světskými normami lidského chování a nedbáme na Boží přikázání. Vzpomeňte si na Ježíšova bezpodmínečná slova: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání“ (J 14,15). Jak můžeme doufat, že se připojíme k nebeské bohoslužbě, když děláme kompromisy, nerespektujeme, neposloucháme, a dokonce se snažíme měnit Boží slova zde na zemi?

Za čtvrté, musíme být připraveni na utrpení a oběti, které nás v životě potkají, protože On se svobodně rozhodl trpět a obětovat se za nás. Ježíš nejen vyzývá Petra, aby sloužil z lásky, ale aby také přijal utrpení a smrt kvůli němu: „To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha“ (J 21,19). Petr a apoštolové svou reakcí na pronásledování ze strany velerady ukázali, že nyní žijí pro Krista: „A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.“ (Sk 5,41). Víme, že se připravujeme na nebeskou radost, když dokážeme najít radost v tom, že něco vytrpíme pro Krista zde na zemi.

A konečně musíme začít Boha uctívat s pokorou, protože on je zdrojem všeho, čím jsme a co máme. Boha neuctíváme jen proto, abychom od něj něco dostali, nebo z pouhého zvyku. Uctívání musí být projevem naší hluboké vděčnosti a naprosté závislosti na Něm v tomto životě i ve smrti. Toto je uctívání, které bude uvedeno do dokonalosti v nebi.

Svatý Jan popsal nebeskou liturgii takto: „A ty čtyři bytosti řekly: ,Amen;‘ starci padli na kolena a klaněli se“ (Zj 5,14). Svatí a andělé uctívají Boha v nebi neustále. A co my zde na zemi? Uctíváme ho v dobrých i zlých časech? Pokud Mu nyní na zemi neprojevujeme neustálou a nezištnou úctu, jak můžeme doufat, že se připojíme k andělům a svatým v dokonalém uctívání v nebi?

Moji drazí bratři a sestry v Kristu, pro nás křesťany je v tomto životě nejdůležitější vstoupit do nebe a pomáhat do něj i ostatním. Tento pozemský život je generální zkouškou na dokonalou bohoslužbu v nebi. Nebe pro nás zkrátka začíná už zde na zemi, když skutečně začneme žít jen pro Krista. Peklo pro nás začíná také nyní na zemi, když žijeme pouze pro sebe.

Eucharistie zůstává arénou naší pozemské účasti na nebeské liturgii. Je to místo, kde se s námi vzkříšený Kristus setkává a vede nás k tomu, abychom žili pro Něj a pro druhé stejně jako On. Naše pravé společenství s Bohem začíná zde a na zemi a prohlubuje se při každé eucharistii. Ježíš upevňuje naše společenství s ním, protože nás touží dovést k dokonalé bohoslužbě v našem nebeském domově.

Máme-li se s Ním někdy radovat, uctívat Ho, sloužit Mu a chválit Ho navždy v nebi, pak se již dnes začněme soustředit na Něho a žít jen pro Něj, a ne pro sebe.

Sláva Ježíši!!! Čest Marii!!!

P. Nnamdi Moneme OMV
Přeložil Pavel Štička


Další články



Moudří vědí

29.12.2023, RC Monitor 24/2023

Za nedlouho začne nový kalendářní rok, a tak jako každý z nás katolíků bude stát před otázkou, jak lépe uvádět ve skutek Boží nároky v našich životech, tak jistě i celá církev bude řešit, jak oslovit co nejširší spektrum populace a nadchnout je pro duchovní život.

Duchovní hudba: od staročeských rorátů k pokoncilní tvorbě

10.01.2024, RC Monitor 24/2023

Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.

Ex orbe et Urbe - 4. 1. 2024

04.01.2024, RC

Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.

Jaký život, taková smrt, jaká smrt, taková věčnost!

04.11.2023, burv.sk

Pastýřský list rožňavského biskupa Mons. Stanislava Stolárika. Napsal jej před slavností Všech svatých. Vřele doporučujeme jako vzdělávací dopis vaší pozornosti. Říká se tomu základní katecheze!

Ex orbe et Urbe - 14. 12. 2023

14.12.2023, RC

Ed. Condon na portálu The Pillar přináší rozsáhlý exkluzivní rozhovor s Raffaelem Mincionem – obchodníkem, který patří mezi hlavní obžalované ve vatikánském procesu s kardinálem Becciu. Ed. Condon shrnuje: „Během naší mnohahodinové konverzace Mincione zodpověděl a vysvětlil každou myslitelnou otázku, kterou by mu někdo mohl položit ohledně jeho jednání s Vatikánem. Uvěřit mu znamená akceptovat příběh, který jej vykresluje nejprve jako terč skupiny lidí kolem Státního sekretariátu, a potom jako obětního beránka žalobců snažících se zažehnat průšvih a získat něco z peněz pro Vatikán zpět.“ Ale Condon se ptá: „Taková naivita jde těžko dohromady s jinak úspěšnou Mincioneho kariérou ve žraločím světě londýnských finančníků. Je tohle člověk, kterému měl Vatikán svěřit 200 milionů eur?“

Jak se něco stává někým

18.12.2023, RC Monitor 23/2023

Známý katolický kněz a publicista, místopředseda etické komise Ministerstva zdravotnictví, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a externí spolupracovník Katedry zdravotnického práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Marek (Orko) Vácha vyjádřil 28. listopadu 2023 na serveru iROZHLAS.cz svůj názor na bytostný status lidského plodu. Doslova řekl: „Zda je embryo něco nebo někdo, je otázkou nerozřešitelných debat. Ve chvíli porodu se již jedná o osobu, oocyt (vajíčko – pozn. red.) ani spermie osobami nejsou. Někdy v těch 280 dnech se něco stane, nenastane ovšem žádná magická transformace z bytosti na osobu, proces je kontinuální.“


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.