06.12.2022, dan-drapal.cz
Daniela Kovářová není křesťanka, nicméně má blízko ke křesťanským hodnotám, jak snad vyplyne z tohoto článku. Její knihu Vztahy – 7 + 1 osudových omylů mohu cele doporučit křesťanům i nekřesťanům. Autorku znám z jejích občasných komentářů v Lidových novinách. Čtu je vždy s velkou chutí. Patřím k těm, kteří u této autorky oceňují to, čemu se stále ještě říká „zdravý selský rozum“.
Přiznám se, že jsem nečetl původní vyjádření Daniely Kovářové (ano, je to moje chyba). Zato jsem četl několik článků její slova odsuzující. Přidržím se tedy pouze onoho výroku, kterým se Daniela Kovářová podle Jany Machalické „vyznamenala“, a to v interpretaci, jak ji vyjádřila Jana Machalická. Nebudu psát o tom, co si myslí Daniela Kovářová o emancipaci, byť vím, že ona proti emancipaci jako takové není. Emancipace má celou řadu poloh a podob, a to, že my konzervativci některé z nich odmítáme, neznamená, že ji odmítáme zásadně. To by ale bylo na jiný článek.
Budu se tedy věnovat onomu výroku, že „manželé mají povinnost a právo provozovat sex, milovat se a počínat děti.“ Jsem srozuměn s tím, že Janu Machalickou a mnohé jiné patrně nepřesvědčím a sám se zařadím mezi zpátečníky. Nicméně předpokládám, že jsou lidé, kteří chtějí druhému porozumět a kteří budou ochotni se nad touto problematikou zamyslet.
Nevím, jestli tak Daniela Kovářová učinila vědomě či nevědomě. Předpokládám však, že mohla mít na mysli výrok apoštola Pavla z 1. listu Korintským: „Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži.
Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas...“ (Všimněte si, že tady máte „rovnost“ jak vyšitou.)
Bůh nás stvořil tak, abychom na sobě byli navzájem závislí. Muž na ženě a žena na muži. Sex je jedním z nejúžasnějších Božích vynálezů. Má ovšem svá pravidla. Manželství bez sexu je vždy ohroženo a mnohdy se rozpadá. Z Pavlových slov vyplývá, že ani jeden z partnerů by neměl používat odpírání sexu jako zbraň. Všichni ale víme – a ví to jak Daniela Kovářová, tak Jana Machalická – že v nejednom manželství jeden z partnerů odpírání sexu jako zbraň používá. Nikdo z nás nevolá, jak se snaží Jana Machalická vsugerovat, po nějakém zkoumání, zda manželé provozují sex, natož po nějakém sankcionování za „neprovozování“ sexu. Písmo pouze varuje, že bez sexu je manželství ohroženo, a vyjadřuje na tomto místě (naprosto rovnoprávně), že jsme stvořeni tak, abychom se navzájem potřebovali a doplňovali. Může se vám to nelíbit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete udělat.
Je mi jasné, že to mnoha dnešním lidem zní jako z jiného světa. Současný přístup k životu je založen na představě, že muž a žena jsou osamělé ostrovy, které se někdy spojí. Biblický pohled je dnes skutečně pohledem z jiného světa. Říká nám, že při sexuálním spojení se muž a žena stávají „jedním tělem“. Vzniká něco nového, vyššího – jde o víc než jen o to, že mezi muže a ženu dáme znaménko plus.
Nejsem katolík, ale na katolickém pojetí manželství jako svátosti se mi líbí, že je to svátost, kterou neudílí kněz nebo biskup, ale kterou si manželé udělují navzájem. Pokud ale chce někdo uzavřít křesťanské manželství, bere na sebe skutečně určité povinnosti a určité závazky. V dnešní době se mezilidské vztahy na mnoha rovinách – a tedy i na rovině manželství – rozpadají; přesto jsem rád, že žiju v době, kdy manžele k těmto povinnostem a závazkům nenutí vnější, třeba ekonomické či sociální, okolnosti. Jde o naše rozhodnutí. Chcete-li ale dobré manželství, dobře uděláte, když se seznámíte s radami Písma. Kromě rad jsou tam ale i varování. Například ve starozákonní knize Přísloví čteme: „Moudrá žena svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.“ (Zde to sice není výslovně řečeno, ale v duchu Písma můžeme větu konvertovat na opačné pohlaví: „Moudrý muž svůj dům staví, kdežto hloupý ho svýma rukama boří.“
Doufám, že se mi podařilo vyjádřit mé myšlenky bez zbytečných útoků. Nemusím se uchylovat k takovým figurám jako „kádrové posudky z uličního výboru KSČ“ atd., jaké Jana Machalická vynalézavě vrší. Mým záměrem nebylo Janu Machalickou urazit, ale poukázat na to, že na věc můžeme mít i jiný pohled než ten, který se nám prvoplánově nabízí.
Dan Drápal
21.02.2025, RC Monitor 3/2025
„Bůh dokáže psát i na křivých řádcích,“ je jedno z okřídlených úsloví užívaných v církvi, když přijde řeč na lidi, případně situace, které jsou takzvaně kontroverzní. Jako jedna z takových kontroverzních osob se nám může jevit znovu zvolený prezident USA. Asi se shodneme, že tento pán není žádný Mirek Dušín, který by byl vzorem hodným následování. Ale též musíme uznat to, že ne všechny jeho kroky jsou zavrženíhodné. Jeden z jeho kroků, který osobně považuji za chvályhodný, je pozastavení financování USAIDu, které rozpoutalo v určitých kruzích velké zděšení.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
14.04.2025, RC Monitor 6/2025
Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...
27.06.2025, RC Monitor 12/2025
Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.
13.01.2025, The Catholic Thing
Stále častěji zjišťuji, že nejméně tolerantní lidé, se kterými se setkávám, jsou právě ti, kteří se neustále ohánějí slovem „tolerance“. Neměli bychom to považovat za pokrytectví. Není to jako chování farizeů, kteří si dávají záležet na tom, aby každý viděl, jak dávají almužnu. Tím z dobročinnosti dělají divadelní představení, aby si vysloužili chválu lidí, a pokud stojí především o ni, pak ji také dostanou. „Odpovídající odměnu,“ jak píše Milton, „prázdnou jako jejich skutky.“
25.04.2025, KSA
Klub sv. Athanasia obnovuje pouť ke cti sv. Athanasia. Letošní pouť se koná 3. května a povede patnáctikilometrovou trasou z Českých Budějovic do Římova.