30.11.2022, Aleteia
Soud v západokaulungské oblasti Hongkongu usvědčil devadesátiletého kardinála Zena a další členy dozorčí rady nadace 612 Humanitarian Relief Fund z porušení vyhlášky o spolcích, která požaduje, aby se místní organizace do měsíce od svého založení registrovaly nebo zažádaly o výjimku.
Nadace 612 Humanitarian Relief Fund byla založena s cílem pomáhat s hrazením lékařských a právních poplatků lidem, kteří byli před třemi lety zatčeni během protestů. Číslo 612 se vztahuje k 12. červnu 2019, datu mohutného protestu proti Pekingem prosazovanému zákonu o vydávání stíhaných osob do Číny. Od té doby nadace svou činnost zastavila.
Kardinál Zen, emeritní hongkongský biskup a neskrývaný zastánce svobody vyznání a občanských svobod, byl nejprve v květnu na základě Pekingem vnuceného zákona o národní bezpečnosti zatčen pro podezření ze spolčování s cizími mocnostmi.
Řadě členů dozorčí rady, včetně kardinála, byla uložena pokuta 4 000 hongkongských dolarů (512 amerických dolarů, tj. zhruba 12 000 Kč). Šestý obžalovaný Sze Ching-wee, tajemník nadace, dostal díky své méně významné roli pokutu 2 500 hongkongských dolarů (320 amerických dolarů, 7 500 Kč).
Podle agentury Catholic News Agency Zenův právník Robert Pang minulý měsíc u soudu prohlásil, že „trestní postihy za nezaregistrování nutně představují omezování svobody sdružování“.
Vrchní soudkyně Ada Yim prohlásila, že nadace nebyla zřízena jen pro dobročinné účely, nýbrž „se jasně dotýkala záležitostí veřejného zájmu a horlivě od veřejnosti vybírala peníze k dosahování svých cílů“.
Rozhodla se však uložit pokutu nižší než 1 200 amerických dolarů, které požaduje zákon.
Podle bývalé prodemokratické zákonodárkyně a spoluobžalované Margaret Ng šlo o první případ, kdy místní obyvatelé museli na základě vyhlášky o spolcích čelit obvinění z toho, že se nezaregistrovali.
„Je velmi důležité, jaký dopad to bude mít na další lidi, na velké množství občanů, kteří se sdružili, aby spolu dělali to či ono, a na jejich další osud,“ sdělila podle agentury Associated Press Ng reportérům po zveřejnění usnesení. „Je to také nesmírně důležité v souvislosti se svobodou sdružování v Hongkongu na základě vyhlášky o spolcích.“
Zen však tvrdí, že by jeho případ neměl být spojován se svobodou vyznání v této bývalé britské kolonii, která od r. 1997 spadá pod pekingskou správu, ale těší se určité míře samostatnosti. „V Hongkongu žádné porušování náboženských svobod nepozoruji,“ uvedl.
List South China Morning Post píše, že členové dozorčí rady nadace 612 by včetně Zena mohli čelit dalším právním problémům, „protože divize národní bezpečnosti hongkongské policie dál prověřuje údajné spolčování této skupiny s cizími mocnostmi“.
11. května tohoto roku vatikánský mluvčí Matteo Bruni novinářům řekl, že „Svatý stolec se znepokojením obdržel zprávu o zatčení kardinála Zena a s mimořádnou pozorností sleduje vývoj situace.“
John Burger
přeložila Alena Švecová
11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Blíží se období masivních vánočních trhů, bezbřehé komerce a nátlaku na to mít doma vánoční atmosféru a ideálně Santu Clause už na začátku prosince. V obchodních domech budou už vesele vyhrávat koledy od první neděle adventní, a někde je dokonce slavnostně zatroubí ironicky z kostelní věže na zahájení „vánočního období“. Trochu brzy, že?
06.12.2024, RC Monitor 22/2024
Okřídlené úsloví: „To musíte odříkat, i když vás vzbudí o půlnoci,“ jsem poprvé asi slyšel ve škole, když jsme se učili malou násobilku. Za našich školních let se na tom dost bazírovalo, myslím znát věci zpaměti, a naši učitelé nás nikterak nešetřili a bylo jim jedno, zda nám tím způsobí nějakou újmu na psychickém zdraví. A u malé násobilky nezůstalo, nároky se stupňovaly a vědomostí, které jsme ukládali postupně do paměti, bylo stále více.
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
02.09.2024, RC Monitor 16/2024
Ježíš Kristus jako dobrý Pastýř pracuje s dalšími zvěstovateli radostné zprávy, tedy s apoštoly. V evangeliu i jinde v Písmu je docela často použito obrazu dobrého pastýře. Jistý vliv na to asi má kulturní kontext. Asi se mnozí z nás kdysi ve školních škamnách v hodinách (zvláště řecké) literatury učili cosi o bukolické poezii. Tedy o textech, které idealizují život pastýřů v přírodě uprostřed zvířat a o pastýřském každodenním živobytí. Také v Novém zákoně, ale i v pozdějších vyobrazeních Krista (které můžeme spatřit v prvních kostelech), se tento příměr používá. My běžní lidé máme být ovcemi, které jsou chápany jako spíše hloupá a stádní zvířata.
08.10.2024, rkfzruc.cz
Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?
18.09.2024, RC Monitor 17/2024
Mezi lidmi se hovoří o jeho svatosti. Poslední den svého pozemského života P. Ladislav strávil v litoměřické vazební věznici, kde se každý pátek věnoval vězňům, v kapse svůj páteční oběd – suchý rohlík. Večer odsloužil mši svatou v kapli na faře, kde kázal o ceně mučednické krve. V noci z 10. na 11. září 2004 byl v místnosti nad touto kaplí ukopán, utlučen pěstmi a monstrancí, proboden nožem, polit hořlavinou a zaživa zapálen. Byl zabit dětmi, které chodily k němu na faru. Neumíral u oltáře, ale nad ním.