Měli bychom podporovat dobré příklady. Těch je v dnešní době pramálo a je jich moc třeba

V kampani před senátními volbami jste říkala, že Vás bude v horní komoře parlamentu slyšet. Při svém příchodu do Senátu jste navrhla nejen zřízení nového podvýboru pro rodinu, ale také cenu pro manžele, kteří ve svazku vydrželi dlouhá léta. Vzbudila jste tím mediální přestřelky. Necítíte se jako politická rebelka?
Pro mě je to práce a já se práce nebojím. Už mnoho let pracuji aspoň 10 hodin denně. Dříve jsem pracovala pro klienty, teď pro své voliče. A manželství je mé celoživotní téma. Pětatřicet let se věnuji právu rodiny, mou kanceláří prošlo 7000 rozvádějících se klientů a každý z nich rozvod považoval za své osobní selhání. Snoubenci při svatebním obřadu věří, že jejich manželství bude trvat celý život. A v tomto smyslu i vyhlašují veřejný slib. Na svých myšlenkách a nápadech nic revolučního neshledávám. Mně připadají samozřejmé. Spíš mě leckdy udivuje, že s nimi už dávno nepřišel někdo jiný.

Co je Vaše hlavní idea tohoto ocenění a jak prakticky máte cenu promyšlenu?
Dlouholeté dobré manželství je výjimečné a manželé, kteří spolu v dobrém i ve zlém vydrželi 50, 60 a 70 let, si zaslouží podporu a společenské ocenění. Nejde o nic revolučního ani nového. Zlaté, diamantové a platinové svatby přece starostové v obcích znají a veřejně je oceňují dlouho. Slaví se v rodinách od nepaměti. Nejsou výjimkou manželství, která po letech slavnostně obnovují svůj manželský slib. Chci proto povýšit tuto krásnou tradici na celostátní úroveň. Nic víc. Nechápu tedy tu ostrou mediální reakci.

Podvýbor pro rodinu Váš návrh na ocenění dlouhotrvajících manželství sice projednal hned na první schůzi, ale návrh odložil. Jak to vnímáte?
Návrh jsem přednesla a odůvodnila a předložila jsem i připravený statut ceny „Za věrnost manželství“. Členové podvýboru se chtěli s předloženými podklady seznámit, proto budeme v projednávání tohoto návrhu pokračovat na příští schůzi podvýboru. Kolem mého návrhu se ještě před jeho předložením výboru objevila v médiích řada lží a spekulací, jež mě udivily. Kdo by mohl proti tak bohulibému úmyslu protestovat? Musíme vystavovat na odiv jen excentrické módní dekadentní výstřelky? Nemůžeme pochválit i něco tak prostého, obyčejného, normálního a prostě krásného?

Můžete shrnout některé argumenty, které proti Vašemu návrh na podvýboru zazněly?
Pokud chtěl někdo oceňovat nějaké jiné vztahy, mohl dávno vymyslet vlastní iniciativu. A třeba ji pár let zkoušet na úrovni obcí. Ve Statutu uvádím, že návrhy na udělení ceny mohou podávat obce a města, iniciativy i jednotlivci, podmínkou pro udělení ceny je doporučení vedení obce, kde manželský pár bydlí, a jeho souhlas se zveřejněním svého životního příběhu. Konkrétní námitky nikdo neformuloval, spíš je někteří kolegové šíří v médiích.

Uvádíte, že už jste toto ocenění projednávala se zástupci samosprávy. Jaké bylo jeho přijetí?
Města, obce a starostové mají s tímto oceněním na regionální úrovni letité zkušenosti a mnozí starostové považují malou ceremonii za světlý okamžik své agendy. Je to milá příležitost k zastavení, při kterém se ukazují fotky, sejde se celá rodina a ocenění vyprávějí, co zažili. Takové dobré příklady bychom měli podporovat podobně jako dobré vzory obecně. Těch je v dnešní vypjaté době pramálo a je jich moc potřeba.

Pokud senátní podvýbor pro rodinu Váš návrh nepřijme, jak budete postupovat dále?
Nebojte se, já se nenechám umlčet. Budu stejné myšlenky prosazovat dál, třeba jinými cestami. Ale zatím jsem ještě neprohrála.

Rozhovor vedla Dana Jaklová