Měli bychom podporovat dobré příklady. Těch je v dnešní době pramálo a je jich moc třeba

19.12.2022, RC Monitor 24/2022

Čerstvě zvolená senátorka Daniela Kovářová navrhla speciální senátní cenu pro dlouhodobá manželství. Její návrh ale narazil. Řada kritiků vzešla především z řad aktivistů, kteří chtějí manželství rozšířit i na homosexuální svazky.


V kampani před senátními volbami jste říkala, že Vás bude v horní komoře parlamentu slyšet. Při svém příchodu do Senátu jste navrhla nejen zřízení nového podvýboru pro rodinu, ale také cenu pro manžele, kteří ve svazku vydrželi dlouhá léta. Vzbudila jste tím mediální přestřelky. Necítíte se jako politická rebelka?
Pro mě je to práce a já se práce nebojím. Už mnoho let pracuji aspoň 10 hodin denně. Dříve jsem pracovala pro klienty, teď pro své voliče. A manželství je mé celoživotní téma. Pětatřicet let se věnuji právu rodiny, mou kanceláří prošlo 7000 rozvádějících se klientů a každý z nich rozvod považoval za své osobní selhání. Snoubenci při svatebním obřadu věří, že jejich manželství bude trvat celý život. A v tomto smyslu i vyhlašují veřejný slib. Na svých myšlenkách a nápadech nic revolučního neshledávám. Mně připadají samozřejmé. Spíš mě leckdy udivuje, že s nimi už dávno nepřišel někdo jiný.

Co je Vaše hlavní idea tohoto ocenění a jak prakticky máte cenu promyšlenu?
Dlouholeté dobré manželství je výjimečné a manželé, kteří spolu v dobrém i ve zlém vydrželi 50, 60 a 70 let, si zaslouží podporu a společenské ocenění. Nejde o nic revolučního ani nového. Zlaté, diamantové a platinové svatby přece starostové v obcích znají a veřejně je oceňují dlouho. Slaví se v rodinách od nepaměti. Nejsou výjimkou manželství, která po letech slavnostně obnovují svůj manželský slib. Chci proto povýšit tuto krásnou tradici na celostátní úroveň. Nic víc. Nechápu tedy tu ostrou mediální reakci.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Podvýbor pro rodinu Váš návrh na ocenění dlouhotrvajících manželství sice projednal hned na první schůzi, ale návrh odložil. Jak to vnímáte?
Návrh jsem přednesla a odůvodnila a předložila jsem i připravený statut ceny „Za věrnost manželství“. Členové podvýboru se chtěli s předloženými podklady seznámit, proto budeme v projednávání tohoto návrhu pokračovat na příští schůzi podvýboru. Kolem mého návrhu se ještě před jeho předložením výboru objevila v médiích řada lží a spekulací, jež mě udivily. Kdo by mohl proti tak bohulibému úmyslu protestovat? Musíme vystavovat na odiv jen excentrické módní dekadentní výstřelky? Nemůžeme pochválit i něco tak prostého, obyčejného, normálního a prostě krásného?

Můžete shrnout některé argumenty, které proti Vašemu návrh na podvýboru zazněly?
Pokud chtěl někdo oceňovat nějaké jiné vztahy, mohl dávno vymyslet vlastní iniciativu. A třeba ji pár let zkoušet na úrovni obcí. Ve Statutu uvádím, že návrhy na udělení ceny mohou podávat obce a města, iniciativy i jednotlivci, podmínkou pro udělení ceny je doporučení vedení obce, kde manželský pár bydlí, a jeho souhlas se zveřejněním svého životního příběhu. Konkrétní námitky nikdo neformuloval, spíš je někteří kolegové šíří v médiích.

Uvádíte, že už jste toto ocenění projednávala se zástupci samosprávy. Jaké bylo jeho přijetí?
Města, obce a starostové mají s tímto oceněním na regionální úrovni letité zkušenosti a mnozí starostové považují malou ceremonii za světlý okamžik své agendy. Je to milá příležitost k zastavení, při kterém se ukazují fotky, sejde se celá rodina a ocenění vyprávějí, co zažili. Takové dobré příklady bychom měli podporovat podobně jako dobré vzory obecně. Těch je v dnešní vypjaté době pramálo a je jich moc potřeba.

Pokud senátní podvýbor pro rodinu Váš návrh nepřijme, jak budete postupovat dále?
Nebojte se, já se nenechám umlčet. Budu stejné myšlenky prosazovat dál, třeba jinými cestami. Ale zatím jsem ještě neprohrála.

Rozhovor vedla Dana Jaklová


Další články



Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.