19.12.2022, RC Monitor 24/2022
Co je Vaše hlavní idea tohoto ocenění a jak prakticky máte cenu promyšlenu?
Dlouholeté dobré manželství je výjimečné a manželé, kteří spolu v dobrém i ve zlém vydrželi 50, 60 a 70 let, si zaslouží podporu a společenské ocenění. Nejde o nic revolučního ani nového. Zlaté, diamantové a platinové svatby přece starostové v obcích znají a veřejně je oceňují dlouho. Slaví se v rodinách od nepaměti. Nejsou výjimkou manželství, která po letech slavnostně obnovují svůj manželský slib. Chci proto povýšit tuto krásnou tradici na celostátní úroveň. Nic víc. Nechápu tedy tu ostrou mediální reakci.
Podvýbor pro rodinu Váš návrh na ocenění dlouhotrvajících manželství sice projednal hned na první schůzi, ale návrh odložil. Jak to vnímáte?
Návrh jsem přednesla a odůvodnila a předložila jsem i připravený statut ceny „Za věrnost manželství“. Členové podvýboru se chtěli s předloženými podklady seznámit, proto budeme v projednávání tohoto návrhu pokračovat na příští schůzi podvýboru. Kolem mého návrhu se ještě před jeho předložením výboru objevila v médiích řada lží a spekulací, jež mě udivily. Kdo by mohl proti tak bohulibému úmyslu protestovat? Musíme vystavovat na odiv jen excentrické módní dekadentní výstřelky? Nemůžeme pochválit i něco tak prostého, obyčejného, normálního a prostě krásného?
Můžete shrnout některé argumenty, které proti Vašemu návrh na podvýboru zazněly?
Pokud chtěl někdo oceňovat nějaké jiné vztahy, mohl dávno vymyslet vlastní iniciativu. A třeba ji pár let zkoušet na úrovni obcí. Ve Statutu uvádím, že návrhy na udělení ceny mohou podávat obce a města, iniciativy i jednotlivci, podmínkou pro udělení ceny je doporučení vedení obce, kde manželský pár bydlí, a jeho souhlas se zveřejněním svého životního příběhu. Konkrétní námitky nikdo neformuloval, spíš je někteří kolegové šíří v médiích.
Uvádíte, že už jste toto ocenění projednávala se zástupci samosprávy. Jaké bylo jeho přijetí?
Města, obce a starostové mají s tímto oceněním na regionální úrovni letité zkušenosti a mnozí starostové považují malou ceremonii za světlý okamžik své agendy. Je to milá příležitost k zastavení, při kterém se ukazují fotky, sejde se celá rodina a ocenění vyprávějí, co zažili. Takové dobré příklady bychom měli podporovat podobně jako dobré vzory obecně. Těch je v dnešní vypjaté době pramálo a je jich moc potřeba.
Pokud senátní podvýbor pro rodinu Váš návrh nepřijme, jak budete postupovat dále?
Nebojte se, já se nenechám umlčet. Budu stejné myšlenky prosazovat dál, třeba jinými cestami. Ale zatím jsem ještě neprohrála.
Rozhovor vedla Dana Jaklová
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
29.08.2025, RC Monitor 12/2025
V prvním díle našeho pojednání o lidské sexualitě jsme dospěli k závěru, že pokud chceme tento rozměr našeho života chápat opravdu nezkresleně, musíme na něj hledět sub specie aeternitatis, tedy z hlediska jeho původu. Bez toho nám pravý účel sexuality zůstane skryt.
28.05.2025, The American Spectator
Muže neinspiruje diverzita, rovnost ani inkluze. Ať už tyto hodnoty představují cokoli, rozhodně to nejsou mužské vlastnosti. Mladí muži dnes zkrátka nemají ambice stát se kněžími – rozhodně ne v takovém počtu jako dříve. Podle vatikánské publikace Annuarium Statisticum Ecclesiae dochází v posledních dvanácti letech k trvalému poklesu počtu kněžských povolání. V roce 2023 bylo na celém světě jen 106 495 seminaristů, což je pokles oproti 108 481 v roce 2022. Od roku 2011 klesl počet mužů připravujících se na kněžství téměř o 12 %, přičemž od roku 2019 zájem poklesl o více než polovinu. Proč dnes tak málo mužů odpovídá na povolání ke kněžství?
28.07.2025, RC Monitor 14/2025
O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).
27.06.2025, RC Monitor 12/2025
Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.