Neposkvrněné Početí a Světový den nemocných

13.02.2023, RC Monitor 3/2023

Již zanedlouho uplyne 165 let ode dne, kdy se Bernadettě Soubirousové zjevila v Lurdech Panna Maria a představila se jí jako Neposkvrněné Početí. Od té doby v řece Gávě proteklo mnoho vody a stejně to samé se dá říci i o lidském proudu poutníků, nemocných, zvědavců a lovců senzací a všelijakých pochybovačů. Já sám jsem tam byl již několikrát a řekl bych, že těch, kteří tam přijíždějí ze zbožných důvodů, je většina.

A před třiceti lety sv. Jan Pavel II. vyhlásil 11. únor za světový den nemocných. Primárně je tedy tento den určen našim nemocným bližním a těm, kteří o ně pečují. Jedno okřídlené úsloví praví, že nikdo není zdravý, jsou jen ti, kterým nebyla ještě diagnostikována žádná choroba. Je to, pravda, poněkud nadnesené tvrzení a doufejme, že v psychické a somatické rovině tak úplně neplatí. Jenže přeneseme-li ho do roviny duchovní, tak je až krutě pravdivé. Nemocní jsme totiž my všichni a je to nemoc, ze které nás nevyléčí ani křest. Je to nemoc (slabost) vůle. Jediná P. Maria, jak víme, touto nemocí netrpěla.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tak jako dlouhodobě či trvale nemocní jsou odkázáni na pomoc lékařů a každodenní užívání jimi předepsaných léků, tak i my můžeme nemoci naší vůle čelit jen za pomoci medikamentů, které nám pomohou žít plnohodnotný duchovní život. A tyto medikamenty známe všichni. Jsou to modlitba, půst a almužna. Jenže tyto léky by se mohly stát pouhým placebem (modlitba by se stala brebentěním, půst pouhou dietou a almužna dobročinností, která by uspokojila naše ego, jak jsme dobří), kdybychom je užívali bez doplňujícího a tuto naši duchovní činnost zastřešujícího pokání. Jistě se najdou i mnozí, kteří sami sebe i druhé přesvědčují, že jim pokání netřeba. Nevěřme jim a ani sobě, pokud budeme v pokušení o tom přesvědčovat sami sebe. Mnohdy právě tak začíná pýcha.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.