Neposkvrněné Početí a Světový den nemocných

13.02.2023, RC Monitor 3/2023

Již zanedlouho uplyne 165 let ode dne, kdy se Bernadettě Soubirousové zjevila v Lurdech Panna Maria a představila se jí jako Neposkvrněné Početí. Od té doby v řece Gávě proteklo mnoho vody a stejně to samé se dá říci i o lidském proudu poutníků, nemocných, zvědavců a lovců senzací a všelijakých pochybovačů. Já sám jsem tam byl již několikrát a řekl bych, že těch, kteří tam přijíždějí ze zbožných důvodů, je většina.

A před třiceti lety sv. Jan Pavel II. vyhlásil 11. únor za světový den nemocných. Primárně je tedy tento den určen našim nemocným bližním a těm, kteří o ně pečují. Jedno okřídlené úsloví praví, že nikdo není zdravý, jsou jen ti, kterým nebyla ještě diagnostikována žádná choroba. Je to, pravda, poněkud nadnesené tvrzení a doufejme, že v psychické a somatické rovině tak úplně neplatí. Jenže přeneseme-li ho do roviny duchovní, tak je až krutě pravdivé. Nemocní jsme totiž my všichni a je to nemoc, ze které nás nevyléčí ani křest. Je to nemoc (slabost) vůle. Jediná P. Maria, jak víme, touto nemocí netrpěla.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tak jako dlouhodobě či trvale nemocní jsou odkázáni na pomoc lékařů a každodenní užívání jimi předepsaných léků, tak i my můžeme nemoci naší vůle čelit jen za pomoci medikamentů, které nám pomohou žít plnohodnotný duchovní život. A tyto medikamenty známe všichni. Jsou to modlitba, půst a almužna. Jenže tyto léky by se mohly stát pouhým placebem (modlitba by se stala brebentěním, půst pouhou dietou a almužna dobročinností, která by uspokojila naše ego, jak jsme dobří), kdybychom je užívali bez doplňujícího a tuto naši duchovní činnost zastřešujícího pokání. Jistě se najdou i mnozí, kteří sami sebe i druhé přesvědčují, že jim pokání netřeba. Nevěřme jim a ani sobě, pokud budeme v pokušení o tom přesvědčovat sami sebe. Mnohdy právě tak začíná pýcha.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Smlouva České republiky se Svatým stolcem

04.06.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku JUDr. Jakuba Kříže Ph.D. na téma Smlouva České republiky se Svatým stolcem. Přednáška o tzv. konkordátu se uskuteční v úterý 17. června v Praze.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.