Neposkvrněné Početí a Světový den nemocných

13.02.2023, RC Monitor 3/2023

Již zanedlouho uplyne 165 let ode dne, kdy se Bernadettě Soubirousové zjevila v Lurdech Panna Maria a představila se jí jako Neposkvrněné Početí. Od té doby v řece Gávě proteklo mnoho vody a stejně to samé se dá říci i o lidském proudu poutníků, nemocných, zvědavců a lovců senzací a všelijakých pochybovačů. Já sám jsem tam byl již několikrát a řekl bych, že těch, kteří tam přijíždějí ze zbožných důvodů, je většina.


A před třiceti lety sv. Jan Pavel II. vyhlásil 11. únor za světový den nemocných. Primárně je tedy tento den určen našim nemocným bližním a těm, kteří o ně pečují. Jedno okřídlené úsloví praví, že nikdo není zdravý, jsou jen ti, kterým nebyla ještě diagnostikována žádná choroba. Je to, pravda, poněkud nadnesené tvrzení a doufejme, že v psychické a somatické rovině tak úplně neplatí. Jenže přeneseme-li ho do roviny duchovní, tak je až krutě pravdivé. Nemocní jsme totiž my všichni a je to nemoc, ze které nás nevyléčí ani křest. Je to nemoc (slabost) vůle. Jediná P. Maria, jak víme, touto nemocí netrpěla.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tak jako dlouhodobě či trvale nemocní jsou odkázáni na pomoc lékařů a každodenní užívání jimi předepsaných léků, tak i my můžeme nemoci naší vůle čelit jen za pomoci medikamentů, které nám pomohou žít plnohodnotný duchovní život. A tyto medikamenty známe všichni. Jsou to modlitba, půst a almužna. Jenže tyto léky by se mohly stát pouhým placebem (modlitba by se stala brebentěním, půst pouhou dietou a almužna dobročinností, která by uspokojila naše ego, jak jsme dobří), kdybychom je užívali bez doplňujícího a tuto naši duchovní činnost zastřešujícího pokání. Jistě se najdou i mnozí, kteří sami sebe i druhé přesvědčují, že jim pokání netřeba. Nevěřme jim a ani sobě, pokud budeme v pokušení o tom přesvědčovat sami sebe. Mnohdy právě tak začíná pýcha.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.


Další články



Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.