Náš „vítězný únor“

10.03.2023, RC Monitor 5/2023

Není to tak dlouho, co skončil měsíc únor, který pro nás, absolventy socialistického školství, má neodmyslitelný přívlastek „vítězný“. Možná bychom po třiatřiceti letech šťastného budování demokracie mohli na tento přívlastek zapomenout. Vždyť od chvíle, kdy se soudruh Klement Gottwald vrátil z hradu a oznámil lidu shromážděnému na Staroměstském náměstí, že prezident demisi ministrů přijal sice uplynulo již pětasedmdesát let, ale vždy se najde někdo nebo něco, co má zvláštní moc nás vrátit v čase.

Je to rok, co nám toto výročí bylo připomenuto vypnutím „škodlivých“ webů. Sice jsme se do dneška nedověděli, co že jsou vlastně ty dezinformace, ale s jistotou nás držitelé „vítězné“ pravdy ujistili, že tyto weby byly dezinformační. A letošní únor zase zaznamenalo veliké vítězství zelené náboženství. Náš „vítězný únor“ po sobě zanechal v našich dějinách dosti krvavou stopu. Stopu, kterou my katolíci můžeme nazývat vítěznou. Vždyť 25. února si připomínáme vítězství kněze Josefa Toufara, od jehož umučení uplynulo právě letos 73 let. A my přece věříme, že jeho oběť Bůh jistě odměnil slávou věčnou a v mysli mnoha křesťanů není a nebude zapomenuta. Ale neměli bychom ani zapomínat na každodenní oběti těch, kteří umírají, či jinak trpí ve jménu tzv. náboženství zeleného. Kolik dětí a jak musí trpět v dolech na kobalt? Kolika lidem přináší utrpení neekologická těžba lithia ve jménu ekologie a kolika lidem se podepíše na zdraví likvidace „ekologických“ autobaterií? A kdy tyto šílené snahy o vybudování pozemských rájů bez Boha, z nichž vždy vyjde peklo, skončí? Odpověď neznáme, ale víme jedno, že Bůh nezapomíná na utrpení svých maličkých. A také víme, jak jimi být a jimi i zůstat. Vzorů máme dost. Zbývá jen prosit o sílu. Služebníku Boží Josefe T., pros za nás.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Každý sedmý křesťan je obětí pronásledování

02.03.2026, Open Doors International

Dne 14. ledna 2026 zveřejnila nevládní organizace Open Doors svůj seznam pronásledování křesťanů po celém světě. Zjištění mluví jasně: s 388 miliony postižených lidí náboženská svoboda křesťanů eroduje pod kombinovaným tlakem džihádistického násilí a státního autoritářství.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Otázka přirozené touhy po Bohu u sv. Tomáše Akvinského

02.01.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.