Je to rok, co nám toto výročí bylo připomenuto vypnutím „škodlivých“ webů. Sice jsme se do dneška nedověděli, co že jsou vlastně ty dezinformace, ale s jistotou nás držitelé „vítězné“ pravdy ujistili, že tyto weby byly dezinformační. A letošní únor zase zaznamenalo veliké vítězství zelené náboženství. Náš „vítězný únor“ po sobě zanechal v našich dějinách dosti krvavou stopu. Stopu, kterou my katolíci můžeme nazývat vítěznou. Vždyť 25. února si připomínáme vítězství kněze Josefa Toufara, od jehož umučení uplynulo právě letos 73 let. A my přece věříme, že jeho oběť Bůh jistě odměnil slávou věčnou a v mysli mnoha křesťanů není a nebude zapomenuta. Ale neměli bychom ani zapomínat na každodenní oběti těch, kteří umírají, či jinak trpí ve jménu tzv. náboženství zeleného. Kolik dětí a jak musí trpět v dolech na kobalt? Kolika lidem přináší utrpení neekologická těžba lithia ve jménu ekologie a kolika lidem se podepíše na zdraví likvidace „ekologických“ autobaterií? A kdy tyto šílené snahy o vybudování pozemských rájů bez Boha, z nichž vždy vyjde peklo, skončí? Odpověď neznáme, ale víme jedno, že Bůh nezapomíná na utrpení svých maličkých. A také víme, jak jimi být a jimi i zůstat. Vzorů máme dost. Zbývá jen prosit o sílu. Služebníku Boží Josefe T., pros za nás.
P. Evermod Jan Sládek O.Praem.
