30.03.2023, RC Monitor 6/2023
Maria byla ta, které hřích, dědičný ani osobní, svobodu nezmenšil, a ona mohla vším, co měla, říct z hloubi srdce to slovo svět zachraňující. A toto fiat (staň se!) do stvoření zaznělo a temnota i se svým pánem Satanem se zachvěla, neboť i ona spatřila, že záchrana lidstva již začala, a to se jí nelíbilo. Však i my vidíme, jak divné věci se kolem dějí, když o spásu svoji začneme se rvát. To hned je člověk napadán snad ze všech stran a jako by celý svět začal volat: nic neměň, buď sám sebou. A svět se začne lísat k nám. Je třeba odolat a každý den si svým fiat nechat Bohem požehnat.
A Matka Boží nás k Synu svému, i Otcovu, neomylně vede. Ona nás uvádí do pravé pokory, abychom k věčnému Slovu Božímu vzhlíželi jak děti k milujícímu otci svému. Ne jak všeználci, kteří by Bohu radit chtěli, jak oběť mešní slavit, jak Písmo svaté číst, co mravnost lidská jest. Skloň se, má duše, a nechť Duch Svatý se ujme toho, co staré je, co unaveno. Ať Jeho Slovo i ve mně povstane a miluje a pak, snad, i na kříž dospěje. Toť úkol křesťana, vyvýšit Lásku nad sebeláskou. A zašeptat: „buď vůle tvá.“ Je čest pro Církev umírat, a dá-li Bůh, i v jeho síních vstát.
P. Ondřej Špinler
25.03.2024, RC Monitor 6/2024
Asi každý z nás se již několikrát v životě přesvědčil o pravdivosti lidového moudra Panská láska po zajících skáče, a tudíž i na vlastní kůži i okusil, jaké je to býti oním pověstným zajícem. A nyní v době nedávné se této cti dostalo i Svatému otci Františkovi. A to od nikoho jiného, než od tzv. Sedmé velmoci, tedy od médií. K této velmoci se samozřejmě přidali i jiní drobní páni a též veřejnost (žel Bohu i někteří katolíci) statečně komentující papežovo vyjádření o bílé vlajce na sociálních sítích.
17.06.2024, RC Monitor 12/2024
Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.
19.02.2024, RC Monitor 3/2024
V průběhu liturgického roku slavíme velké množství svatých, kteří v nejrůznějších dobách a nejrůznějším způsobem svědčili o Boží lásce a tím samým i o Božím království. Dějiny církve jsou přímo nabité svatostí četných mužů a žen, kteří se nebáli být pravdivými svědky víry i v těch nejtěžších chvílích.
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
04.03.2024, RC
V Miláně se bývalý prezident Papežské rady pro legislativní texty kardinál Francesco Coccopalmerio spolu s milánským arcibiskupem Mariem Delphinim, prezidentem Papežské teologické akademie Antoniem Staglianem a františkánským teologem Zbigiewem Sucheckim zúčastnili celodenního setkání za zavřenými dveřmi se třemi velmistry největších italských zednářských lóží.
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)