Hospodin se stará

30.03.2023, RC Monitor 6/2023

A ke kříži se zase belháme. Jsme alespoň o krok blíže oné vyvýšené lásce? Nebo jen rok co rok jak kolem horké kaše obcházíme a ani prstem se nedotkneme ran Spasitele?


Svátosti lehkovážně přijímáme a bol světa svou lehkostí života neuzdravujeme. A do strázní našich sebezpytů jak hvězda jitřní zazáří ta, která byla Bohem od věčnosti vybrána, aby její čistá duše i tělo přijaly slovo Gabrielovo. To Světlo světa bylo pro nás od věčnosti nachystáno. Archanděl byl poslán Bohem, aby našel onu řádku, o kterou by se věčné Slovo mohlo v tomto světě opřít. A našel vyvolenou dceru Izraele. A Slovo od té chvíle začalo žít a pak přišlo narození, hlásání, utrpení a kříž, který jen čárkou v Boží větě je. A víra nám vlévá jistotu, že Zmrtvýchvstání již bylo tu. A soud čeká nás a druhý příchod Páně. Kéž by to již bylo. Amen, přijď, Pane Ježíši.

Maria byla ta, které hřích, dědičný ani osobní, svobodu nezmenšil, a ona mohla vším, co měla, říct z hloubi srdce to slovo svět zachraňující. A toto fiat (staň se!) do stvoření zaznělo a temnota i se svým pánem Satanem se zachvěla, neboť i ona spatřila, že záchrana lidstva již začala, a to se jí nelíbilo. Však i my vidíme, jak divné věci se kolem dějí, když o spásu svoji začneme se rvát. To hned je člověk napadán snad ze všech stran a jako by celý svět začal volat: nic neměň, buď sám sebou. A svět se začne lísat k nám. Je třeba odolat a každý den si svým fiat nechat Bohem požehnat.

A Matka Boží nás k Synu svému, i Otcovu, neomylně vede. Ona nás uvádí do pravé pokory, abychom k věčnému Slovu Božímu vzhlíželi jak děti k milujícímu otci svému. Ne jak všeználci, kteří by Bohu radit chtěli, jak oběť mešní slavit, jak Písmo svaté číst, co mravnost lidská jest. Skloň se, má duše, a nechť Duch Svatý se ujme toho, co staré je, co unaveno. Ať Jeho Slovo i ve mně povstane a miluje a pak, snad, i na kříž dospěje. Toť úkol křesťana, vyvýšit Lásku nad sebeláskou. A zašeptat: „buď vůle tvá.“ Je čest pro Církev umírat, a dá-li Bůh, i v jeho síních vstát.

P. Ondřej Špinler


Další články



Požehnán budiž ten, kdo nejdříve pozdvihne ratolest olivovou

25.03.2024, RC Monitor 6/2024

Asi každý z nás se již několikrát v životě přesvědčil o pravdivosti lidového moudra Panská láska po zajících skáče, a tudíž i na vlastní kůži i okusil, jaké je to býti oním pověstným zajícem. A nyní v době nedávné se této cti dostalo i Svatému otci Františkovi. A to od nikoho jiného, než od tzv. Sedmé velmoci, tedy od médií. K této velmoci se samozřejmě přidali i jiní drobní páni a též veřejnost (žel Bohu i někteří katolíci) statečně komentující papežovo vyjádření o bílé vlajce na sociálních sítích.

Svoboda

17.06.2024, RC Monitor 12/2024

Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.

Mučedníci nám i dnes pomáhají k usmíření

19.02.2024, RC Monitor 3/2024

V průběhu liturgického roku slavíme velké množství svatých, kteří v nejrůznějších dobách a nejrůznějším způsobem svědčili o Boží lásce a tím samým i o Božím království. Dějiny církve jsou přímo nabité svatostí četných mužů a žen, kteří se nebáli být pravdivými svědky víry i v těch nejtěžších chvílích.

Trénink ctností

26.02.2024, Fatym.com

Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.

Ex orbe et Urbe - 4. 3. 2024

04.03.2024, RC

V Miláně se bývalý prezident Papežské rady pro legislativní texty kardinál Francesco Coccopalmerio spolu s milánským arcibiskupem Mariem Delphinim, prezidentem Papežské teologické akademie Antoniem Staglianem a františkánským teologem Zbigiewem Sucheckim zúčastnili celodenního setkání za zavřenými dveřmi se třemi velmistry největších italských zednářských lóží.

Požehnané Velikonoce!

30.04.2024, RC

„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.