Vlídnost: Ctnost, o kterou stojí za to usilovat

20.04.2023, EpicPew

Vlídnost spadá do kategorie křesťanské spravedlnosti. Právě jejím prostřednictvím můžeme člověku prokázat úctu, kterou si zaslouží. Jde o ctnost, o níž jako katolíci neslýcháme příliš často. Existují čtyři kardinální ctnosti, jimiž jsou moudrost, spravedlnost, mírnost a statečnost. Tyto ctnosti slouží v naší víře jako pilíře v tom, jak máme víru žít a projevovat. Co je tedy vlídnost a jak ji v našem každodenním životě praktikovat?

Přátelskost
Ani konkrétně o přátelskosti toho z hlediska moderního katolického učení nebylo napsáno mnoho. Víme, že je základní, neboť spadá do kategorie spravedlnosti. Všichni lidé jsou stvořeni Bohem a mají od něho důstojnost. Každý člověk má právo na všechno, co je třeba k plnému životu, se všemi milostmi, které Bůh uděluje. Protože přátelskost spadá pod spravedlnost, je relevantní a významná. Lidská důstojnost závisí na tom, jak ve svém každodenním životě reagujeme na druhé. Přátelskostí dáváme najevo své uznání druhých lidí, jejich důstojnosti, a to, že pozitivně vnímáme jejich přítomnost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Stát se přátelštějšími
Ne všichni lidé mají přirozený dar chovat se přátelsky, ale lze se to naučit. Pro ty, kdo s tím bojují, je prvním krokem usmát se. To neznamená nutit se k nepřirozenému úsměvu. Usmát se je způsob, jak bez ohledu na okolnosti projevit druhé lidské bytosti uznání a úctu. S přátelskostí se pojí laskavost, jak to přikazuje náš Pán. Na rozdíl od tvrzení některých vážných katolíků, že to není důležité, být „milý“ není negativní křesťanské jednání. Jen se zeptejte někoho, kdo prochází traumatem, nesnázemi, depresí či úzkostí, zda mu v životě pomáhá, když s ním druzí jednají mile. Bezpochyby to pro něj důležité je. Velice mu to pomáhá. Na to nikdy nesmíme zapomínat, když máme být k druhým přátelští, zvlášť k těm, kdo trpí. Projevovat lásku a péči lidem na okraji je úkol pro každého a k tomu jistě patří chovat se přátelsky ke všem, ne pouze k některým.

Cesta vpřed
Být přátelštější není slabá ani bezvýznamná ctnost. Je podstatná a důležitá. Ti, kdo s druhými jednají dobře díky své vlídnosti, jsou ctnostní. Můžeme dělat totéž. Vyžaduje to práci a odhodlání, ale skrze dar Ducha svatého se v jednání s druhými můžeme stát vlídnějšími a laskavějšími. Na své cestě vpřed nikdy nezapomínejme, že být přátelský je ctnost, o kterou máme pro dobro světa usilovat.

Doufám, že se vám tyto tipy líbily a že se o ně budete chtít podělit s někým, kdo je pro vás důležitý.

Anne Desantisová
Přeložila Alena Švecová

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.