Kde je Maria, tam není hřích

08.09.2023, RC Monitor 16/2023

Pouze u třech osobností slaví Církev liturgicky i den jejich pozemského narození. První je sám Spasitel – Vánoce, druhou je Jan Křtitel – 24. červen a třetí je svátek Narození Matky Boží, který slavíme 8. září – přesně 9 měsíců od Slavnosti jejího Neposkvrněného početí.

A proč právě jen u těchto třech? Odpověď je jednoduchá: Narodili se bez dědičného hříchu, narozdíl od ostatních lidí – včetně nás všech – přišli na svět tak, jak si to Bůh od věčnosti přál a jak to člověk prvotním hříchem pokazil. U Jana Křtitele se totiž teologové domnívají, že byl zbaven dědičného hříchu již před svým narozením, v okamžiku návštěvy Panny Marie u Alžběty – po Mariině pozdravu zaplesalo dítě v jejím životě, jak víme od sv. Lukáše.

My často uvažujeme nad Mariinou dokonalostí a svatostí a vidíme v ní nedostižný vzor, ideál vzdálený od obyčejného lidského života. Ale je to opravdu ten nejsprávnější způsob mariánské úcty? Nebylo by správnější ji nejen oslavovat, ale „stáhnout“ ji z nebe do svého života? Neuctívejme v ní pouze Královnu nebes, ale matku všech lidí – včetně každého z nás.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tento svátek nás tedy může přivést k tomu, abychom se také zamysleli nad Mariiným lidstvím. Kdo mají malé děti, tak si Marii mohou představit jako miminko, protože byla také malým dítětem. Mladá maminka se stejně tak může přiblížit k Marii, protože ona byla také mladou maminkou. Rodiče, kteří přišli o své děti, se mohou také setkat s Marií, protože i ona přišla o svého syna. Každý člověk, který trpí, se může setkat s ženou, která prožívala obrovskou bolest duše. Takto můžeme být Marii hodně blízko. Ona vypadala tak obyčejně. Žila ve skrytosti nazaretského domku tak prostě a normálně. A jestliže o Ježíši říká Písmo, že nám byl podobný ve všem kromě hříchu, tak o Boží Matce to platí také. Tedy skrze toto své prosté lidství nám může být Maria tak blízko!

Nebyla by asi správná představa, že se Maria v celém svém životě pouze modlila, že chodila po světě jen se sepnutýma rukama a sklopenýma očima. To jistě ne. Samozřejmě se dívala na svět kolem sebe, uměla se usmívat, uměla si hrát se svým malým Synem, uměla láskyplně hovořit s jeho Pěstounem.

Slavíme narozeniny největší ženy světa; ženy plné víry a Boží lásky. A ať se nediví skeptici nebo jinověrci, že takovým způsobem uctíváme tuto ženu, protože z ní pramení moc víry, je pro nás cestou k následování, je pro nás nejúčinnější přímluvkyní, je Matkou Boha.

Její sochy nebo obrazy zdobí naše chrámy, v žádném křesťanském příbytku by také neměl chybět její symbol – obraz nebo malá soška, ale hlavně by měla mít trvalé místo v našich srdcích. Protože tam, kde je Maria, tam není hřích.

P. Antonín Ježek

Další články

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.