Velehradská Literární pouť

11.11.2023, velehradinfo.cz

Na poutním místě Velehradě se v neděli 26. listopadu popáté uskuteční literární pouť. Hlavním tématem letošní akce bude odkaz života kněze a básníka Jiřího Jana Víchy OFMCap. Součástí pouti bude mše svatá, po níž bude následovat literární beseda.

Na programu páté velehradské literární pouti bude možnost prohlídky expozic ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje (Bible pro malé i velké, Velehrad na křižovatkách evropských dějin), komorní mše svatá v kapli Stojanova gymnázia (od 15.00) a seminární program v přilehlém barokním Zimním sálu (od 16.00).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Hlavním tématem letošní literární pouti bude odkaz života a díla kněze a básníka Jiřího Jana Víchy OFMCap (1923 – 1997). Účast na besedě přislíbili kněží P. Pavel Uhřík OFMCap., P. Stanislav Zatloukal, publicista Petr Cekota a někdejší kapucínský řeholník Marek Macek. Po programu věnovaném J. J. Víchovi bude následovat rozhovor s P. Miroslavem Jáněm na téma literárních aktivit ve farnosti Pohořelice u Napajedel.

Velehradská literární pouť je inspirována odkazem básníka a politického vězně Karla Vysloužila (1927–2015), zakladatele svatohostýnských Poutí píšících křesťanů. V říjnu roku 2016 proběhla na Velehradě vzpomínková beseda o tomto křesťanském spisovateli. Následně vznikla myšlenka uspořádat další literárně zaměřená setkání, která by díky kulturně-duchovnímu programu nabyla ráz komorní literární pouti.

První ročník byl věnován odkazu básníka a překladatele Jana Zahradníčka, druhý odkazu literáta, dramatika a překladatele Václava Renče. Třetí ročník se ohlédnul za dílem spisovatele Jakuba Demla a čtvrtý za dílem Bohuslava Reynka.

V den konání literární pouti se též uskuteční komentovaná prohlídka výstavy Muklovský Vatikán (od 14.00) v galerii Poutní prodejny na Velehradě.

Další články

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.