Ex orbe et Urbe - 4. 1. 2024

04.01.2024, RC

Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.


Na druhou stranu, „to, že by nějaký volební systém byl platný, ještě neznamená, že je to dobrý nápad,“ podotýká Sammons, a upozorňuje na různá nebezpečí. Účast laiků v konkláve by povzbudila pochybnosti, byť neoprávněné, o platnosti příští papežské volby. Samotná účast laiků však podle Sammonse není problémem: jde spíš o to, jak budou volitelé do své role vybíráni. Pokud je bude vybírat papež, pak „je velmi pravděpodobné, že jeho kandidáti nebudou zahrnovat členy oněch čtyř skupin, jejichž absence na Synodě si povšimla Leila Lawlerová“: totiž (1) oddané manželky a matky zůstávající v domácnosti, (3) otce, kteří se odhodlali vzít na sebe celé břemeno zabezpečení své rodiny, (3) zbožné klauzurní mnišky, a (4) faráře oddané péči o svoji farnost. „Jsem všemi deseti pro to, aby členové těchto skupin hlasovali pro příštího papeže!“ říká Sammons.

„Jan Pavel II. a Benedikt XVI., dva ’muži koncilu‘, dali 2. vatikánskému koncilu jeho autoritativní interpretaci; a živoucí části univerzální Církve jsou ty, které toto ’čtení‘ druhého vatikánského koncilu přijaly. Kdežto umírající části Církve umíněně a mylně trvají na tom, že úkolem koncilu bylo vynalézt nový katolicismus odpovídající duchu doby. Ale Církev je povolána k tomu, aby kulturu přivedla k obrácení, ne aby se jí připodobnila,“ píše v rozhovoru pro Religión en Libertad George Weigel, známý životopisec Jana Pavla II.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Věřím, že je důležité dbát na roli dobré posvátné hudby v liturgii. Pro mě posvátný zpěv, a zejména gregoriánský chorál, představuje velmi důležitou duchovní vzpruhu, která mi vždy pomáhala a stále mi pomáhá v obtížných okamžicích. Velmi mě rmoutí, že toto bohatství je dnes pro život Církve ztraceno. Chápu, že zde byla touha přimět shromáždění k větší účasti na Mši skrze zpěv, ale neměli jsme odhodit veškerou naši nádhernou hudební tradici – to je opravdové neštěstí,“ říká v rozhovoru pro portál 1Peter5 čínským režimem perzekvovaný kardinál Zen.

Server VaticanNews přinesl zprávu o „slavnostní a pestré“ zahajovací mši svaté u příležitosti oslav 50. výročí Afrického výboru pro sociální komunikace (CEPACS) v nigerijském Lagosu. „Když se někteří afričtí biskupové spolu s lagoskými věřícími shromáždili v katedrále Svatého Kříže, došlo k něčemu, co by asi vůbec nečekali,“ popisuje Paul Samasuno. Uprostřed kázání se totiž biskup Emmanuel Badejo dal do zpěvu refrénu známé písně Michaela Jacksona „Heal the World“ a celé shromáždění se připojilo. „Ještě větší překvapení bylo, že pěvecký sbor i věřící zjevně uměli slova zpaměti.“

Portál The Pillar informuje o ostré kritice bavorských biskupů na adresu německé strany AfD, která se v nedávných zemských volbách umístila na třetím místě. Biskupská konference ve svém prohlášení dává najevo „šok z vzestupu politických sil, které zastávají nelidské pozice“, a kardinál Reinhard Marx prohlásil, že pokládá členství v AfD za neslučitelné s církevními úřady. Prezidentka Centrálního výboru německých katolíků Irme Stetter-Karp již dříve prohlásila, že „aktivní podpora AfD odporuje základním hodnotám křesťanství“. The Pillar podotýká, že mezi záměry strany podle platného programu patří např. zachování „suverénního, demokratického národního státu“, zavedení referend podle vzoru Švýcarska, uzavření hranic a ukončení „neregulované masové imigrace“, či kroky směřující k tomu, aby se Německo stalo „přívětivější k rodinám a dětem“. Strana rovněž odmítá „každou snahu prohlásit zabíjení nenarozených za lidské právo“.

A dánský parlament odhlasoval 7. prosince nový zákon, podle nějž bude trestným činem „nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejných místech“. „Teoreticky je nová norma nábožensky neutrální, prakticky jde však o ústupek islámu,“ míní Marian Kechlibar v komentáři nazvaném „Předstírej úctu ke koránu, občane“.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.


Další články



Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.