Ex orbe et Urbe - 4. 1. 2024

04.01.2024, RC

Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.

Na druhou stranu, „to, že by nějaký volební systém byl platný, ještě neznamená, že je to dobrý nápad,“ podotýká Sammons, a upozorňuje na různá nebezpečí. Účast laiků v konkláve by povzbudila pochybnosti, byť neoprávněné, o platnosti příští papežské volby. Samotná účast laiků však podle Sammonse není problémem: jde spíš o to, jak budou volitelé do své role vybíráni. Pokud je bude vybírat papež, pak „je velmi pravděpodobné, že jeho kandidáti nebudou zahrnovat členy oněch čtyř skupin, jejichž absence na Synodě si povšimla Leila Lawlerová“: totiž (1) oddané manželky a matky zůstávající v domácnosti, (3) otce, kteří se odhodlali vzít na sebe celé břemeno zabezpečení své rodiny, (3) zbožné klauzurní mnišky, a (4) faráře oddané péči o svoji farnost. „Jsem všemi deseti pro to, aby členové těchto skupin hlasovali pro příštího papeže!“ říká Sammons.

„Jan Pavel II. a Benedikt XVI., dva ’muži koncilu‘, dali 2. vatikánskému koncilu jeho autoritativní interpretaci; a živoucí části univerzální Církve jsou ty, které toto ’čtení‘ druhého vatikánského koncilu přijaly. Kdežto umírající části Církve umíněně a mylně trvají na tom, že úkolem koncilu bylo vynalézt nový katolicismus odpovídající duchu doby. Ale Církev je povolána k tomu, aby kulturu přivedla k obrácení, ne aby se jí připodobnila,“ píše v rozhovoru pro Religión en Libertad George Weigel, známý životopisec Jana Pavla II.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Věřím, že je důležité dbát na roli dobré posvátné hudby v liturgii. Pro mě posvátný zpěv, a zejména gregoriánský chorál, představuje velmi důležitou duchovní vzpruhu, která mi vždy pomáhala a stále mi pomáhá v obtížných okamžicích. Velmi mě rmoutí, že toto bohatství je dnes pro život Církve ztraceno. Chápu, že zde byla touha přimět shromáždění k větší účasti na Mši skrze zpěv, ale neměli jsme odhodit veškerou naši nádhernou hudební tradici – to je opravdové neštěstí,“ říká v rozhovoru pro portál 1Peter5 čínským režimem perzekvovaný kardinál Zen.

Server VaticanNews přinesl zprávu o „slavnostní a pestré“ zahajovací mši svaté u příležitosti oslav 50. výročí Afrického výboru pro sociální komunikace (CEPACS) v nigerijském Lagosu. „Když se někteří afričtí biskupové spolu s lagoskými věřícími shromáždili v katedrále Svatého Kříže, došlo k něčemu, co by asi vůbec nečekali,“ popisuje Paul Samasuno. Uprostřed kázání se totiž biskup Emmanuel Badejo dal do zpěvu refrénu známé písně Michaela Jacksona „Heal the World“ a celé shromáždění se připojilo. „Ještě větší překvapení bylo, že pěvecký sbor i věřící zjevně uměli slova zpaměti.“

Portál The Pillar informuje o ostré kritice bavorských biskupů na adresu německé strany AfD, která se v nedávných zemských volbách umístila na třetím místě. Biskupská konference ve svém prohlášení dává najevo „šok z vzestupu politických sil, které zastávají nelidské pozice“, a kardinál Reinhard Marx prohlásil, že pokládá členství v AfD za neslučitelné s církevními úřady. Prezidentka Centrálního výboru německých katolíků Irme Stetter-Karp již dříve prohlásila, že „aktivní podpora AfD odporuje základním hodnotám křesťanství“. The Pillar podotýká, že mezi záměry strany podle platného programu patří např. zachování „suverénního, demokratického národního státu“, zavedení referend podle vzoru Švýcarska, uzavření hranic a ukončení „neregulované masové imigrace“, či kroky směřující k tomu, aby se Německo stalo „přívětivější k rodinám a dětem“. Strana rovněž odmítá „každou snahu prohlásit zabíjení nenarozených za lidské právo“.

A dánský parlament odhlasoval 7. prosince nový zákon, podle nějž bude trestným činem „nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejných místech“. „Teoreticky je nová norma nábožensky neutrální, prakticky jde však o ústupek islámu,“ míní Marian Kechlibar v komentáři nazvaném „Předstírej úctu ke koránu, občane“.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.

Další články

Nepraktikující katolíci

13.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

V Libanonu vzniká největší socha Ježíše na Blízkém východě

15.04.2026, církev.cz

Ve východní části Libanonu vzniká monumentální socha Krista, která má být největší svého druhu na Blízkém východě. Projekt vzniká v oblasti poznamenané dlouhodobým napětím a místní jej vnímají jako znamení víry a naděje.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.