Ex orbe et Urbe - 15. 1. 2024

„Novinkou této deklarace, jež vyžaduje velkorysou snahu o přijetí a o které by nikdo neměl tvrdit, že se ho netýká, není možnost žehnání párů v neregulérních situacích, nýbrž výzva k rozlišování dvou typů žehnání: ’liturgickým či ritualizovaným“ a ’spontánním či pastorálním‘. Prezentace dokumentu jasně vysvětluje, že „jeho hodnota […] spočívá v tom, že nabízí specifický a inovativní příspěvek k pastorálnímu významu žehnání, který dovoluje rozšíření a obohacení klasického chápání žehnání, které je úzce spjato s liturgickou perspektivou.“ Tisková zpráva obsahuje dokonce příklad příslušné „žehnací modlitby“: „Pane, shlédni na tyto své děti, dej jim zdraví, práci, pokoj a vzájemnou pomoc. Osvoboď je od všeho, co odporuje tvému Evangeliu, a dovol jim žít podle tvé vůle. Amen.“ Poté má následovat znamení kříže nad každou z obou osob.

„Nejpozoruhodnější na tom je,“ komentuje otec Raymond J. Souza, „že vůbec nejde o požehnání. Je to modlitba za ’dva lidi‘ či ’dvojici‘, po které následuje individuální požehnání každému z nich. Přes všechny ty řeči o novém pojetí žehnání kardinál Fernández v této vzorové modlitbě nežehná ­– požehnání uděluje následně každému zvlášť, a to způsobem běžným od nepaměti. Kdyby toto bylo to, co má kardinál Fernández od počátku na mysli, nebylo by Fiducia supplicans vůbec třeba. Totéž už připouštělo Responsum z roku 2021,“ míní otec Souza, podle nějž si Dikasterium uvědomuje svoji slabou pozici a tisková zpráva je pokusem o ústupový manévr: „Prefekt žádá minimum možného. Pokud se jen biskupové zdrží obviňování Dikasteria (a Svatého otce) z omylu v nauce, ’uvážlivost a citlivost ke kontextu místní církve a kultury připouštějí různé způsoby aplikace‘ – to je majstrštyk církevnického žargonu! Překlad: ’Přestaňte říkat, že Fiducia supplicans je heretická, a pak ať si biskupové dělají, co chtějí, včetně prohlášení dokumentu za prakticky mrtvou literu.‘“

Jedním z biskupů, kteří se takto kriticky vyjádřili, je i kardinál Sarah, bývalý prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti: a to ve svém tříkrálovém poselství, v jehož úvodu píše: „Pravda je první z milosrdenství, které Ježíš nabízí hříšníkům. Budeme však my schopni konat milosrdenství v pravdě? Hrozí nám velké nebezpečí, že budeme hledat světský pokoj, světskou oblíbenost vykoupenou lží, dvojznačností a spoluvinou skrze mlčení.“ Takový pokoj je však povrchní a pochází od ďábla, míní kardinál a pokračuje: „Právě zmatek, rozdělení a nedostatek jasnosti a pravdy poznamenal oslavy letošních Vánoc. Některá média tvrdí, že katolická Církev vyzývá k žehnáním stejnopohlavních svazků. To je lež. Někteří biskupové jdou stejným směrem a zasévají do duší věřící pochybnosti a pohoršení, když chtějí žehnat stejnopohlavním svazkům, jako by byly legitimní a v souladu s Bohem stvořenou přirozeností, jako kdyby mohly vést ke svatosti a lidskému štěstí. Takoví biskupové zapomínají na Ježíšův výrok, kdo by svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. Nová deklarace Dikasteria pro nauku víry, publikovaná se souhlasem papeže Františka, selhala v tom, aby tyto bludy uvedla na pravou míru a vykonala tak skutek pravdy; svojí nejasností naopak zvýšila zmatek v srdcích.“ „Co máme dělat tváří v tvář zmatku, který Ten, kdo rozděluje, zasel přímo do srdce Církve?“ ptá se kardinál, a odpovídá: „Papež František řekl: ’S ďáblem se nediskutuje! Neporazíme ho tím, že s ním budeme debatovat, je v tom lepší než my. Porazíme ho tak, že se mu postavíme s vírou a Božím slovem.‘ V logice této nauky papeže Františka s Rozdělovatelem nediskutujeme. Nepouštíme se do diskuse s Fiducia supplicans, nýbrž odpovídáme prostě Slovem Božím, magisteriem a tradiční naukou Církve.“ A kardinál se dále vyjadřuje ke kritickým hlasům, které na adresu deklarace již zazněly: „Musím poděkovat biskupským konferencím, které již vykonaly tento skutek pravdy. Je třeba povzbudit další biskupské konference a každého biskupa, aby se zachovali stejně. Tím se nestavíme proti papeži Františkovi, ale stavíme se pevně a radikálně proti herezi, která vážně podkopává Církev.“

Mezi kritiky deklarace se zařadil i nový bamberský biskup Herwig Gössl, který se má ujmout úřadu 2. března, informuje server Info Vaticana. Biskupovi Gösslovi naopak vadí, že Řím ještě jasně neopustil nauku o hříšnosti homosexuálního jednání. „Pokud můžeme žehnat takovým svazkům, mělo by dojít k takovému vývoji nauky, aby homosexuální akty přestaly být pokládány za těžký hřích,“ míní Gössl.

JD Flynn na portálu The Pillar komentuje tezi, že bouři, která propukla po vydání deklarace Fiducia supplicans, zavinil „falešný narativ“ vytvořený médii. „Biskupové, kteří nechtějí ukazovat prstem na Vatikán – a to i ti, kteří dokument v soukromí pokládají za třaskavý –, se rádi chopili tohoto narativu o ’falešném narativu‘,“ říká Flynn. „Někteří tak dokument vydávají za rozhodnou obhajobu katolické nauky o manželství a kritizují média za to, že v něm vidí cokoliv dalšího.“ Ale Flynn nesouhlasí: „Pravdou je, že každému, kdo říká, že text je jen to, co je v něm napsáno, uniká ten reálný narativ. Text existuje v rámci kontextu: a tím je fakt, že vlivní katoličtí lídři již překročili v textu uvedené zákazy, aniž by se cokoliv stalo, a netají se tím, že v tom budou pokračovat. Tito lídři použili text k ospravedlnění něčeho, co se v textu přímo zakazuje, a někteří z nich se přitom zaštiťují papežem Františkem.“ A Flynn zdůrazňuje: „Nikdo, kdo text deklarace četl, netvrdí, že technicky vzato povoluje žehnání stejnopohlavních svazků či manželství – ale sotvakdo z vnějších pozorovatelů spatřuje nějaký rozdíl mezi žehnáním ’párům‘ a žehnáním jejich svazku; zejména pokud tyto páry prezentují příslušnou událost ve významných mezinárodních novinách jako formu schválení.“

Wisconsinský soudce zastavil trestní řízení proti bývalému kardinálu McCarrickovi, který byl laicizován pro dlouholeté sexuální zneužívání chlapců a mladých mužů, poté co soudní psycholog shledal McCarricka neschopného účastnit se procesu pro stařeckou demenci. V důsledku toho již McCarrick nemůže být v jurisdikci Spojených států trestně stíhán.

A Sheryl Colmerová v magazínu Crisis připomíná výročí úmrtí kardinála Pella, připadající na 10. ledna: „Kardinál Pell byl gigant, jak doslova, tak v přeneseném smyslu. S výškou skoro dva metry působil Pell impozantně už svojí postavou, a jeho kuráž a intelekt dojem z něj jen umocňovaly.“ Colmerová podrobně probírá Pellovo působení v Církvi, přitom však vyzývá: „Zdá se, že Bůh chce, abychom nevkládali své naděje do nějakého borce Pellova typu, ale raději zužitkovali svoji vlastní sílu jako pokřtění křesťané. Je čas, aby se vycvičení Kristovi vojáci zmobilizovali. Každý z nás se může stát takovým Pellem, pokud se budeme držet kardinálových slov, které nám zanechal na konci svého dlouhého života naplněného službou Církvi.“ Tím odkazuje na Pellův třísvazkový Vězeňský deník, který sepsal během svého nespravedlivého uvěznění za křivé obvinění ze sexuálního zneužívání, a na novou knihu Pell vs. svět, obsahující texty samotného kardinála i jiných autorů o něm.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.