08.02.2024, TAN Direction
3. Podněcuje svaté myšlenky
„Tvůj svatý anděl je něžný, jemný a mírný,“ píše Hermas, zbožný autor duchovních textů. „Když se zmocní tvého srdce, mluví o spravedlnosti, skromnosti a dobrotivosti, o pravé lásce a zbožnosti. Když ve svém srdci něco z toho pocítíš, pak věz, že je s tebou tvůj svatý anděl.“
4. Varuje a napomíná nás
Než Římané obsadili Jeruzalém, nad chrámem se ozývaly hlasy, které říkaly: „Stáhněme se odsud!“ Podobně nás náš svatý anděl strážný často vybízí, abychom se vzdálili z míst, ze společnosti, od rozhovorů, knih a zábavy, kde naší duši hrozí nebezpečí a kde nás pro svou andělskou čistotu nemůže provázet. Volá na nás různými způsoby: skrze radu od přítele, prostřednictvím nějaké dobré knihy, hlasem svědomí atd. Je úžasné, jak často a s jakou láskou a mírností nás poučuje, varuje, úpěnlivě nás žádá a naléhá na nás.
5. Modlí se s námi a za nás
Písmo svaté jasně učí, že se za nás andělé modlí. Prorok Zacharjáš mluví o přimlouvajících se andělech, kteří dohlíželi na Jeruzalém, a říká: „Nato Hospodinův posel zvolal: ’Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy?‘“ (Za 1,12) A archanděl Rafael Tóbiášovi řekl: „Hle, kdykoli ses modlil... já jsem vnesl připomínku vaší modlitby před Hospodinovu slávu“ (Tób 12,12). A sv. Augustin píše: „Andělé se za nás nemodlí proto, že by Bůh nevěděl, co potřebujeme, ale proto, aby pro nás co nejdřív získali dar jeho milosrdenství a zajistili nám požehnání jeho milosti.“
Tento článek čerpá z jedné kapitoly v knížce "The Guardian Angels: Our Heavenly Companions", která je dostupná v TAN Books.
Přeložila Alena Švecová
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
29.12.2023, RC Monitor 24/2023
Za nedlouho začne nový kalendářní rok, a tak jako každý z nás katolíků bude stát před otázkou, jak lépe uvádět ve skutek Boží nároky v našich životech, tak jistě i celá církev bude řešit, jak oslovit co nejširší spektrum populace a nadchnout je pro duchovní život.
04.11.2023, burv.sk
Pastýřský list rožňavského biskupa Mons. Stanislava Stolárika. Napsal jej před slavností Všech svatých. Vřele doporučujeme jako vzdělávací dopis vaší pozornosti. Říká se tomu základní katecheze!
30.01.2024, RC
Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.
12.01.2024, RC
H. W. Crocker popisuje svůj tajný recept na evangelizaci mladých bezvěrců. „Až příliš často slyším: ‚Děkuju, ale dávám přednost satanským silám temnot, vůbec nejsou tak špatný‘. Na to odpovídám: ‚Pak Pán Bůh s tebou, idiote‘. To poslední slovo je klíčové. Myslím, že je to jeden z nejužitečnějších, byť opomíjených, obratů efektivní evangelizační strategie.“
04.01.2024, RC
Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.