08.02.2024, TAN Direction
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
4. Varuje a napomíná nás
Než Římané obsadili Jeruzalém, nad chrámem se ozývaly hlasy, které říkaly: „Stáhněme se odsud!“ Podobně nás náš svatý anděl strážný často vybízí, abychom se vzdálili z míst, ze společnosti, od rozhovorů, knih a zábavy, kde naší duši hrozí nebezpečí a kde nás pro svou andělskou čistotu nemůže provázet. Volá na nás různými způsoby: skrze radu od přítele, prostřednictvím nějaké dobré knihy, hlasem svědomí atd. Je úžasné, jak často a s jakou láskou a mírností nás poučuje, varuje, úpěnlivě nás žádá a naléhá na nás.
5. Modlí se s námi a za nás
Písmo svaté jasně učí, že se za nás andělé modlí. Prorok Zacharjáš mluví o přimlouvajících se andělech, kteří dohlíželi na Jeruzalém, a říká: „Nato Hospodinův posel zvolal: ’Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy?‘“ (Za 1,12) A archanděl Rafael Tóbiášovi řekl: „Hle, kdykoli ses modlil... já jsem vnesl připomínku vaší modlitby před Hospodinovu slávu“ (Tób 12,12). A sv. Augustin píše: „Andělé se za nás nemodlí proto, že by Bůh nevěděl, co potřebujeme, ale proto, aby pro nás co nejdřív získali dar jeho milosrdenství a zajistili nám požehnání jeho milosti.“
Tento článek čerpá z jedné kapitoly v knížce "The Guardian Angels: Our Heavenly Companions", která je dostupná v TAN Books.
Přeložila Alena Švecová
14.09.2026, Res Claritatis
V neděli 13. září 2026 jsme se od nejbližších z rodiny dozvěděli, že na věčnost odešla vzácná paní: Mgr. Michaela Freiová. V její osobě se uzavřel životní příběh vzácné ženy, pro kterou věrnost pravdě a křesťanskému přesvědčení nikdy nepředstavovala abstraktní teorii, nýbrž každodenní volbu, často vykoupenou těžkými zkouškami. Pohřební obřady se uskuteční v pátek 18. září 2026 v 11 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze v Husově ulici.
15.09.2026, RC Monitor 17/2026
V dekretu druhého vatikánského koncilu Ad gentes můžeme číst: „Tím, že církev učí znát Krista, ukazuje lidem skutečnou pravdu o tom, co člověk je a k čemu všemu je povolán. Pro Krista a církev, která o něm vydává svědectví kázáním evangelia, nejsou překážkou žádné rasové ani národnostní rozdíly, a proto nikdo v žádném případě nemůže Krista a církev považovat za cizí."
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.