08.02.2024, TAN Direction
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
4. Varuje a napomíná nás
Než Římané obsadili Jeruzalém, nad chrámem se ozývaly hlasy, které říkaly: „Stáhněme se odsud!“ Podobně nás náš svatý anděl strážný často vybízí, abychom se vzdálili z míst, ze společnosti, od rozhovorů, knih a zábavy, kde naší duši hrozí nebezpečí a kde nás pro svou andělskou čistotu nemůže provázet. Volá na nás různými způsoby: skrze radu od přítele, prostřednictvím nějaké dobré knihy, hlasem svědomí atd. Je úžasné, jak často a s jakou láskou a mírností nás poučuje, varuje, úpěnlivě nás žádá a naléhá na nás.
5. Modlí se s námi a za nás
Písmo svaté jasně učí, že se za nás andělé modlí. Prorok Zacharjáš mluví o přimlouvajících se andělech, kteří dohlíželi na Jeruzalém, a říká: „Nato Hospodinův posel zvolal: ’Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy?‘“ (Za 1,12) A archanděl Rafael Tóbiášovi řekl: „Hle, kdykoli ses modlil... já jsem vnesl připomínku vaší modlitby před Hospodinovu slávu“ (Tób 12,12). A sv. Augustin píše: „Andělé se za nás nemodlí proto, že by Bůh nevěděl, co potřebujeme, ale proto, aby pro nás co nejdřív získali dar jeho milosrdenství a zajistili nám požehnání jeho milosti.“
Tento článek čerpá z jedné kapitoly v knížce "The Guardian Angels: Our Heavenly Companions", která je dostupná v TAN Books.
Přeložila Alena Švecová
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
02.01.2026, KSA
Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.
04.02.2026, RC Monitor 2/2026
Náš ctěný přispěvatel a autor mnoha mimořádných a hodnotných textů, kněz a církevní právník Stanislav Přibyl, byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Slavnostní instalace se uskutečnila 18. ledna 2026 v kapitulním kostele – a redakce RC Monitoru u toho byla. Událost, která přesahuje běžný rámec církevního života, je zároveň příležitostí připomenout osobnost kněze, teologa a právníka, jehož hlas dlouhodobě spoluutváří podobu našeho časopisu.
18.02.2026, RC Monitor 3/2026
Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).
25.03.2026, RC Monitor 5/2026
Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.