Pět každodenních dobrodiní od našeho anděla strážného

08.02.2024, TAN Direction

1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.


2. Hájí nás před démony
V době pokušení, kdy na nás vtrhnou nepřátelé z pekla, zasáhnou svatí andělé v náš prospěch a pomohou nám zvítězit nad nepřítelovou lstivostí. Posilují nás v boji, varují nás před pokušitelovými návrhy, odhalují nám jeho nástrahy a probouzejí v nás strach ze zla.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

3. Podněcuje svaté myšlenky
„Tvůj svatý anděl je něžný, jemný a mírný,“ píše Hermas, zbožný autor duchovních textů. „Když se zmocní tvého srdce, mluví o spravedlnosti, skromnosti a dobrotivosti, o pravé lásce a zbožnosti. Když ve svém srdci něco z toho pocítíš, pak věz, že je s tebou tvůj svatý anděl.“

4. Varuje a napomíná nás
Než Římané obsadili Jeruzalém, nad chrámem se ozývaly hlasy, které říkaly: „Stáhněme se odsud!“ Podobně nás náš svatý anděl strážný často vybízí, abychom se vzdálili z míst, ze společnosti, od rozhovorů, knih a zábavy, kde naší duši hrozí nebezpečí a kde nás pro svou andělskou čistotu nemůže provázet. Volá na nás různými způsoby: skrze radu od přítele, prostřednictvím nějaké dobré knihy, hlasem svědomí atd. Je úžasné, jak často a s jakou láskou a mírností nás poučuje, varuje, úpěnlivě nás žádá a naléhá na nás.

5. Modlí se s námi a za nás
Písmo svaté jasně učí, že se za nás andělé modlí. Prorok Zacharjáš mluví o přimlouvajících se andělech, kteří dohlíželi na Jeruzalém, a říká: „Nato Hospodinův posel zvolal: ’Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy?‘“ (Za 1,12) A archanděl Rafael Tóbiášovi řekl: „Hle, kdykoli ses modlil... já jsem vnesl připomínku vaší modlitby před Hospodinovu slávu“ (Tób 12,12). A sv. Augustin píše: „Andělé se za nás nemodlí proto, že by Bůh nevěděl, co potřebujeme, ale proto, aby pro nás co nejdřív získali dar jeho milosrdenství a zajistili nám požehnání jeho milosti.“

Tento článek čerpá z jedné kapitoly v knížce "The Guardian Angels: Our Heavenly Companions", která je dostupná v TAN Books.
Přeložila Alena Švecová


Další články



Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Svatý Valentin, patron zamilovaných

13.02.2026, RC Monitor 2/2026

Vážení a milí čtenáři Monitoru, v posledních letech se (především z komerčních důvodů) čím dál víc šíří připomínání si památky sv. Valentina 14. února jakožto dne zamilovaných. Dovolil bych si stručně připomenout několik zajímavostí spojených s touto postavou z dob dávno minulých.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.