20. výročí kruté smrti P. Ladislava Kubíčka: „Nejde to? To slovo neznám!“

18.09.2024, RC Monitor 17/2024

Mezi lidmi se hovoří o jeho svatosti. Poslední den svého pozemského života P. Ladislav strávil v litoměřické vazební věznici, kde se každý pátek věnoval vězňům, v kapse svůj páteční oběd – suchý rohlík. Večer odsloužil mši svatou v kapli na faře, kde kázal o ceně mučednické krve. V noci z 10. na 11. září 2004 byl v místnosti nad touto kaplí ukopán, utlučen pěstmi a monstrancí, proboden nožem, polit hořlavinou a zaživa zapálen. Byl zabit dětmi, které chodily k němu na faru. Neumíral u oltáře, ale nad ním.


Soudkyně, která vedla proces s jeho vrahy, byla zaskočena jednou skutečností: „Pan farář nevolal o pomoc, přestože byl celou dobu při vědomí. Není pro to jiné vysvětlení než to, že nechtěl probudit a poplašit starou ženu, která tu noc v přízemí na faře přespávala. Zachránil jí život.“ Nechme na sebe zapůsobit několik jeho stále aktuálních myšlenek a výzev pro dobrý křesťanský život.

„Když chceme Pánu Bohu sloužit, nesmíme mu říkat: Ano, ale nesmí to bolet.“

„Ďábel má právo nás zkoušet, nemůžeme mu to zakázat, když mu to dovolil Bůh. Pokušení k duchovnímu životu patří. Všichni svatí je měli. Správný křesťan jim ale nepodléhá, nenechá se znervóznit, dál radostně slouží a ví, že jen kvalita se zkouší! O věci nekvalitní nemá nikdo zájem, ani ďábel.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Velký odpůrce Boží nespí, proto nesmíme spát ani my! Nemá cenu s ním diskutovat nebo brečet, je nutno bojovat: silou víry, postem a modlitbou!“

„Předpokládám, že jste si vědoma své odpovědnosti za spásu svého manžela a že za něj denně aspoň jeden Zdrávas obětujete! A při mši svaté na něho myslete! Buďte k němu trpělivá a předávejte Boží lásku víc mlčky než slovy. Naplánovat si pohádku – to bychom uměli všichni. Jenže život není pohádka, život je umělecké drama.“

„Máš pravdu, žít s psychózou je umění, ale především se učme žít s Ježíšem. Pak bychom v mnoha případech nemuseli žít s psychózou.“

„Maminka umírala velmi hezky, i pro mě to byly vzácné okamžiky a znovu jsem si ověřil, jak velkou milostí je tzv. šťastná hodinka smrti. Sám bych si tak přál umírat. Bylo to opravdu jen loučení na určitý čas. Jak obludným paradoxem proti tomu je smrt podle představ materialistů. Nenávidím naše instituce, kam se posílají nemocní a staří na umření za pomocí injekce, stranou všech živých, aby jim nekazili jepičí blahobyt. Materialisty však lituji, poněvadž se sami připravují o mnohé hodnoty. Jak je ta naše věda bez lásky ubohá! Těm umírajícím už můžeme dát jen lásku, kterou ovšem bílé stěny nemají.“

„A co se času týče, buďme rádi, že ho nemáme víc. Budeme mít co dělat vyúčtovat i ten, co máme! Bůh nám ho dal přesně tolik, kolik potřebujeme.“

redakce RC Monitor


Další články



Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.

Svátek Panny Marie Růžencové

13.10.2025, RC Monitor 19/2025

„Pamatujte, pro zbabělce žádný ráj neexistuje,“ jsou slova, která pronesl Juan de Austria v den bitvy u Lepanta. A jak víme z moudrých knih, vojáci a námořníci Svaté ligy si tato jeho slova vzali k srdci a jako zbabělci se nechovali, i když Osmani byli v přesile. Svátek Panny Marie Růžencové nám ale také připomíná, že samotná statečnost ne vždy postačuje.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 5. část

08.09.2025, RC Monitor 16/2025

Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.