04.12.2024, Zenit.org
Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu za období 2022/23 poukazuje na 44 % nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, kdy bylo zaznamenáno celkem 749 případů, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství. Nejvíc však zneklidňuje rostoucí počet násilných útoků na jednotlivce, což je tendence, kterou Anja Hoffmannová, výkonná ředitelka této organizace, popsala jako „znepokojivou“. Hoffmannová zdůraznila, že zmíněné údaje zůstávají často bez povšimnutí a tato situace podle ní ještě zvyšuje ohrožení mnoha křesťanských komunit.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Hoffmannová upozornila, že zvlášť zranitelní jsou bývalí muslimové, kteří se stali součástí křesťanské komunity, neboť bývají často označováni za „odpadlíky“, což z nich dělá terč útoků. Jako příklad zmínila Javeda Nouriho, muslimského konvertitu ke křesťanství, kterého se ve Spojeném království pokusil zabít muž, podle něhož si za změnu víry zasluhoval smrt.
Hoffmannová důrazně vyzvala evropské vlády, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu křesťanů, zvlášť těch muslimského původu, kteří čelí vysokému riziku útoků. Podtrhla, že právo na konverzi tvoří základní pilíř svobody vyznání a že státy musí zaručit bezpečí těch, kdo toto právo uplatňují.
Bertram Meier, biskup augsburské diecéze a předseda Německé biskupské komise pro univerzální církev v reakci na rostoucí násilí vyjádřil znepokojení v tiskové zprávě z 22. srpna. Stěžoval si, že se toho proti tomuto znepokojivému jevu nedělá dost, a zdůrazňoval nutnost, aby vlády a náboženské obce přijaly větší zodpovědnost a spolupracovaly na zastavení eskalace náboženského násilí.
Na závěr Meier prohlásil, že všechny státy jsou povinny bojovat proti porušování lidských práv, včetně svobody vyznání, a varoval, že kde tato práva nejsou dostatečně chráněna, nutně dochází k diskriminaci a násilí, zejména vůči náboženským menšinám.
Přeložila Alena Švecová
10.10.2025, Crisis Magazine
Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
07.11.2025, National Catholic Register
Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.
26.01.2026, RC Monitor 1/2026
Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.
27.03.2026, Saint Dominic‘s Media
Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.