Diskriminace vůči křesťanům vzrostla v Evropě o 44 procent

04.12.2024, Zenit.org

Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu poukazuje nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství.


Organizace pro sledování netolerance a diskriminace křesťanů v Evropě (Observatory On Intolerance And Discrimination Against Christians in Europe, dále jen OIDAC) se sídlem ve Vídni odhalila znepokojivý nárůst pronásledování křesťanů na evropském kontinentu a zdůrazňuje naléhavou potřebu větších opatření proti němu. Toto varování bylo zveřejněno 22. srpna, na který připadá Mezinárodní den památky obětí násilných činů páchaných z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení.

Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu za období 2022/23 poukazuje na 44 % nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, kdy bylo zaznamenáno celkem 749 případů, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství. Nejvíc však zneklidňuje rostoucí počet násilných útoků na jednotlivce, což je tendence, kterou Anja Hoffmannová, výkonná ředitelka této organizace, popsala jako „znepokojivou“. Hoffmannová zdůraznila, že zmíněné údaje zůstávají často bez povšimnutí a tato situace podle ní ještě zvyšuje ohrožení mnoha křesťanských komunit.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Začátkem roku 2024 OIDAC zaznamenala 25 případů násilí, vyhrožování a pokusů o vraždu, namířených proti křesťanům v zemích jako Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Polsko a Srbsko. K zvlášť naléhavému případu došlo letos v červnu ve francouzském Dijonu, kdy na sbor Církve adventistů sedmého dne během bohoslužby někdo zaútočil slzným plynem, čímž vyvolal paniku a devět lidí bylo zraněno.

Hoffmannová upozornila, že zvlášť zranitelní jsou bývalí muslimové, kteří se stali součástí křesťanské komunity, neboť bývají často označováni za „odpadlíky“, což z nich dělá terč útoků. Jako příklad zmínila Javeda Nouriho, muslimského konvertitu ke křesťanství, kterého se ve Spojeném království pokusil zabít muž, podle něhož si za změnu víry zasluhoval smrt.

Hoffmannová důrazně vyzvala evropské vlády, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu křesťanů, zvlášť těch muslimského původu, kteří čelí vysokému riziku útoků. Podtrhla, že právo na konverzi tvoří základní pilíř svobody vyznání a že státy musí zaručit bezpečí těch, kdo toto právo uplatňují.

Bertram Meier, biskup augsburské diecéze a předseda Německé biskupské komise pro univerzální církev v reakci na rostoucí násilí vyjádřil znepokojení v tiskové zprávě z 22. srpna. Stěžoval si, že se toho proti tomuto znepokojivému jevu nedělá dost, a zdůrazňoval nutnost, aby vlády a náboženské obce přijaly větší zodpovědnost a spolupracovaly na zastavení eskalace náboženského násilí.

Na závěr Meier prohlásil, že všechny státy jsou povinny bojovat proti porušování lidských práv, včetně svobody vyznání, a varoval, že kde tato práva nejsou dostatečně chráněna, nutně dochází k diskriminaci a násilí, zejména vůči náboženským menšinám.

Přeložila Alena Švecová


Další články



Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Papež Lev XIV. jmenoval novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla

02.02.2026, apha.cz

Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.