04.12.2024, Zenit.org
Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu za období 2022/23 poukazuje na 44 % nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, kdy bylo zaznamenáno celkem 749 případů, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství. Nejvíc však zneklidňuje rostoucí počet násilných útoků na jednotlivce, což je tendence, kterou Anja Hoffmannová, výkonná ředitelka této organizace, popsala jako „znepokojivou“. Hoffmannová zdůraznila, že zmíněné údaje zůstávají často bez povšimnutí a tato situace podle ní ještě zvyšuje ohrožení mnoha křesťanských komunit.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Hoffmannová upozornila, že zvlášť zranitelní jsou bývalí muslimové, kteří se stali součástí křesťanské komunity, neboť bývají často označováni za „odpadlíky“, což z nich dělá terč útoků. Jako příklad zmínila Javeda Nouriho, muslimského konvertitu ke křesťanství, kterého se ve Spojeném království pokusil zabít muž, podle něhož si za změnu víry zasluhoval smrt.
Hoffmannová důrazně vyzvala evropské vlády, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu křesťanů, zvlášť těch muslimského původu, kteří čelí vysokému riziku útoků. Podtrhla, že právo na konverzi tvoří základní pilíř svobody vyznání a že státy musí zaručit bezpečí těch, kdo toto právo uplatňují.
Bertram Meier, biskup augsburské diecéze a předseda Německé biskupské komise pro univerzální církev v reakci na rostoucí násilí vyjádřil znepokojení v tiskové zprávě z 22. srpna. Stěžoval si, že se toho proti tomuto znepokojivému jevu nedělá dost, a zdůrazňoval nutnost, aby vlády a náboženské obce přijaly větší zodpovědnost a spolupracovaly na zastavení eskalace náboženského násilí.
Na závěr Meier prohlásil, že všechny státy jsou povinny bojovat proti porušování lidských práv, včetně svobody vyznání, a varoval, že kde tato práva nejsou dostatečně chráněna, nutně dochází k diskriminaci a násilí, zejména vůči náboženským menšinám.
Přeložila Alena Švecová
12.12.2025, The American TFP
Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.
28.10.2025, RC Monitor 20/2025
Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
08.09.2025, RC Monitor 16/2025
Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.
03.09.2025, RC Monitor 15/2025
Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.
30.09.2025, RC Monitor 18/2025
Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.