Diskriminace vůči křesťanům vzrostla v Evropě o 44 procent

04.12.2024, Zenit.org

Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu poukazuje nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství.


Organizace pro sledování netolerance a diskriminace křesťanů v Evropě (Observatory On Intolerance And Discrimination Against Christians in Europe, dále jen OIDAC) se sídlem ve Vídni odhalila znepokojivý nárůst pronásledování křesťanů na evropském kontinentu a zdůrazňuje naléhavou potřebu větších opatření proti němu. Toto varování bylo zveřejněno 22. srpna, na který připadá Mezinárodní den památky obětí násilných činů páchaných z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení.

Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu za období 2022/23 poukazuje na 44 % nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, kdy bylo zaznamenáno celkem 749 případů, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství. Nejvíc však zneklidňuje rostoucí počet násilných útoků na jednotlivce, což je tendence, kterou Anja Hoffmannová, výkonná ředitelka této organizace, popsala jako „znepokojivou“. Hoffmannová zdůraznila, že zmíněné údaje zůstávají často bez povšimnutí a tato situace podle ní ještě zvyšuje ohrožení mnoha křesťanských komunit.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Začátkem roku 2024 OIDAC zaznamenala 25 případů násilí, vyhrožování a pokusů o vraždu, namířených proti křesťanům v zemích jako Spojené království, Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Polsko a Srbsko. K zvlášť naléhavému případu došlo letos v červnu ve francouzském Dijonu, kdy na sbor Církve adventistů sedmého dne během bohoslužby někdo zaútočil slzným plynem, čímž vyvolal paniku a devět lidí bylo zraněno.

Hoffmannová upozornila, že zvlášť zranitelní jsou bývalí muslimové, kteří se stali součástí křesťanské komunity, neboť bývají často označováni za „odpadlíky“, což z nich dělá terč útoků. Jako příklad zmínila Javeda Nouriho, muslimského konvertitu ke křesťanství, kterého se ve Spojeném království pokusil zabít muž, podle něhož si za změnu víry zasluhoval smrt.

Hoffmannová důrazně vyzvala evropské vlády, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu křesťanů, zvlášť těch muslimského původu, kteří čelí vysokému riziku útoků. Podtrhla, že právo na konverzi tvoří základní pilíř svobody vyznání a že státy musí zaručit bezpečí těch, kdo toto právo uplatňují.

Bertram Meier, biskup augsburské diecéze a předseda Německé biskupské komise pro univerzální církev v reakci na rostoucí násilí vyjádřil znepokojení v tiskové zprávě z 22. srpna. Stěžoval si, že se toho proti tomuto znepokojivému jevu nedělá dost, a zdůrazňoval nutnost, aby vlády a náboženské obce přijaly větší zodpovědnost a spolupracovaly na zastavení eskalace náboženského násilí.

Na závěr Meier prohlásil, že všechny státy jsou povinny bojovat proti porušování lidských práv, včetně svobody vyznání, a varoval, že kde tato práva nejsou dostatečně chráněna, nutně dochází k diskriminaci a násilí, zejména vůči náboženským menšinám.

Přeložila Alena Švecová


Další články



Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Co by měl katolík udělat, když uvidí relikvii na prodej?

19.12.2025, Aleteia

Prodávat posvátné ostatky je přísně zakázáno, přesto na webových stránkách jako eBay a Etsy najdeme nespočet prodejců nabízejících údajné relikvie. Co má v takovém případě katolík udělat? Při procházení webových stránek jako eBay nebo Etsy, nebo dokonce při návštěvě místního bazaru či obchodu se starožitnostmi je možné narazit na něco nečekaného: na relikvie. Na eBay lze najít celé stránky údajných relikvií, často i s důvěryhodně působícími certifikáty. Některé jsou nabízeny za tisíce dolarů. (Aleteia kontaktovala muže, který na svém účtu na eBay nabízel k prodeji stovky relikvií, ale nedostala žádnou odpověď.)

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 5. část

08.09.2025, RC Monitor 16/2025

Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.