Post–on–line vyhlídky

Takže proč si na této módní vlně nedefinovat svou vlastní post–dobu, že? Ta moje je „doba post–on–line“, a – na rozdíl třeba od doby postdemokratické – se na ni upřímně těším. Považte, že:

• I přes pokračující integraci aplikací je pro naprostou většinu lidí nutné, aby svou identitu prokazovali na desítky, ba možná stovky stran pomocí unikátních přihlašovacích jmen, hesel a jiných atributů.

• Digitalizace stavebního řízení zabavila úředníkům jejich kompetenci rozhodovat s přihlédnutím ke specifickým okolnostem jednotlivých případů a udělala z nich jen tupou obsluhu chytrého stroje. Občané jsou z toho blahem bez sebe a cihly zatím čekají na paletě, až tento on–line ideál v naší švejkovské zemičce vypotí první stavební povolení.

• Rodiče musí komunikovat s učiteli a vedoucími volnočasových aktivit dětí skrze tucty různých on–line nástrojů (krát počet dětí, hluboce smekám před manželkou!). Pro papírovou žákovskou knížku se chystá vitrína v muzeu...

• Chce-li se kdokoli ve společnosti prosadit a vejít v povědomí, musí tučně platit mocnostem (vyhledávačům a sociálním sítím), které za důmyslného zneužití základní lidské potřeby komunikovat odklonily téměř všechnu pozornost lidí na displeje smartphonů a získaly neprůstřelný oligopol na to, co se lidé dozví a smí dozvědět. Malá odbočka: více ve výstižné knize Cala Newporta Digitální minimalismus.

• Umělá inteligence (AI) má zběsilou konjunkturu a každým dnem je a bude těžší zjistit, co napsal člověk a co umlela AI, zda to, co je na obrazovce, je obraz skutečného člověka, nebo virtuální napodobenina.

• Poslouží-li AI člověku špatných úmyslů, máme tu fake news, pokud to jakžtakž prokouknout jde, resp. deep fake, pokud už nikoli.

• Sednete-li za volant nejnovějších vozidel, ztrácíte dřívější jistotu, zda vy řídíte auto, nebo ono vás. Bezpečnostních pípátek, automatických prvků a jiných serepetiček, které si myslí, že dokáží vědět, co osoba za volantem (už neříkejme řidič...) chce, je už tolik, že to ohrožuje posádku i kolemjdoucí. To vše za on–line dozoru výrobce auta a navigačního systému. Navíc je to celé na baterky.

• A pokud bychom poctivě přečetli svůj spam koš, zhubli bychom o 15 až 30 tun, dostali slevu na kdeco v kumulativní výši asi 6 milionů %, půjčili by nám 25,5 bambilionu dolarů, z nerezových hrnců bychom postavili město o velikosti Kladna a mohli mít penis v celkové délce kolem 3 km.

Dá se tohle vydržet? No, ruku na srdce, nedá, ergo směřujeme do doby post–on–line, kdy:

• Znovuobjevíme krásu osobního setkání, a tím vznešenost a důležitost člověka.

• Pominou naše neurózy, protože naši potřebu být fyzicky s druhými a vnímat bytost bližního budeme naplno uskutečňovat a přestaneme ji nahrazovat bohapustým (a člověkapustým) lajkováním. Pošleme psychology, psychoterapeuty a psychiatry na rekvalifikační kurzy.

• Skrze osobní kontakt se obnoví cesta předávání evangelia, protože zvěst o Bohu je účinná jen bezprostředně a protože i církev se šíří vzkládáním rukou, a ne elektronickým podpisem nebo SMS zprávou.

• Budeme v přítomnosti druhého bezpečni, protože budeme na vlastní oči vidět, že stojí před námi on. (Z AI tím uděláme Absolutního Idiota.)

• Budeme moci prostě důvěřovat a budeme ušetřeni vysilujícího ověřování.

• Šířit se bude jen to, co bude prověřeno přímým svědectvím.

• To, co budeme sdělovat druhým, budeme moci účinně dělat zdarma, resp. s námahou odpovídající poctivému rozhovoru.

• Řekneme a uslyšíme toho méně, ale zato kvalitnějšího, hutnějšího. Balast vezme za své, digitálními emocemi počínaje, protože do očí si toho netroufneme říci tolik...

• O tom, co si mezi sebou řekneme, budeme vědět jenom my a Vševědoucí. Velcí bratři pojdou hlady, pokud se nestanou poštovními doručovateli s taškami papírových dopisů.

• Ucítíme vřelost podané ruky. Budeme se navzájem potřebovat.

• Vyřešíme demografickou krizi, protože vrátíme sexualitu z monitoru do postele. Babičky a dědové se dočkají vnoučat a nebudou umírat v osamělosti.

• Zpomalíme a pocítíme obrovskou úlevu. Nebudeme věřit, že jsme dokázali přežít zběsilý tep, který v nás rozpumpoval internet.

• Porozumíme Hospodinu, že nás stvořil a svého Syna poslal v těle. Protože tělo je neopomenutelnou součástí naší podstaty, kterou nelze přenést do virtuálního světa a která zadržuje naši identitu, aby byla on–line pohlcena zcela a rozložena na nuly a jedničky.

• Zhasnou výjevy na displejích, ustane náš hlad po nich a bude nás sytit Boží zjev (Žl 17,15).

Ing. Vojtěch Macek