18.12.2024, RC Monitor 22/2024
• I přes pokračující integraci aplikací je pro naprostou většinu lidí nutné, aby svou identitu prokazovali na desítky, ba možná stovky stran pomocí unikátních přihlašovacích jmen, hesel a jiných atributů.
• Digitalizace stavebního řízení zabavila úředníkům jejich kompetenci rozhodovat s přihlédnutím ke specifickým okolnostem jednotlivých případů a udělala z nich jen tupou obsluhu chytrého stroje. Občané jsou z toho blahem bez sebe a cihly zatím čekají na paletě, až tento on–line ideál v naší švejkovské zemičce vypotí první stavební povolení.
• Rodiče musí komunikovat s učiteli a vedoucími volnočasových aktivit dětí skrze tucty různých on–line nástrojů (krát počet dětí, hluboce smekám před manželkou!). Pro papírovou žákovskou knížku se chystá vitrína v muzeu...
• Chce-li se kdokoli ve společnosti prosadit a vejít v povědomí, musí tučně platit mocnostem (vyhledávačům a sociálním sítím), které za důmyslného zneužití základní lidské potřeby komunikovat odklonily téměř všechnu pozornost lidí na displeje smartphonů a získaly neprůstřelný oligopol na to, co se lidé dozví a smí dozvědět. Malá odbočka: více ve výstižné knize Cala Newporta Digitální minimalismus.
• Umělá inteligence (AI) má zběsilou konjunkturu a každým dnem je a bude těžší zjistit, co napsal člověk a co umlela AI, zda to, co je na obrazovce, je obraz skutečného člověka, nebo virtuální napodobenina.
• Poslouží-li AI člověku špatných úmyslů, máme tu fake news, pokud to jakžtakž prokouknout jde, resp. deep fake, pokud už nikoli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
• A pokud bychom poctivě přečetli svůj spam koš, zhubli bychom o 15 až 30 tun, dostali slevu na kdeco v kumulativní výši asi 6 milionů %, půjčili by nám 25,5 bambilionu dolarů, z nerezových hrnců bychom postavili město o velikosti Kladna a mohli mít penis v celkové délce kolem 3 km.
Dá se tohle vydržet? No, ruku na srdce, nedá, ergo směřujeme do doby post–on–line, kdy:
• Znovuobjevíme krásu osobního setkání, a tím vznešenost a důležitost člověka.
• Pominou naše neurózy, protože naši potřebu být fyzicky s druhými a vnímat bytost bližního budeme naplno uskutečňovat a přestaneme ji nahrazovat bohapustým (a člověkapustým) lajkováním. Pošleme psychology, psychoterapeuty a psychiatry na rekvalifikační kurzy.
• Skrze osobní kontakt se obnoví cesta předávání evangelia, protože zvěst o Bohu je účinná jen bezprostředně a protože i církev se šíří vzkládáním rukou, a ne elektronickým podpisem nebo SMS zprávou.
• Budeme v přítomnosti druhého bezpečni, protože budeme na vlastní oči vidět, že stojí před námi on. (Z AI tím uděláme Absolutního Idiota.)
• Budeme moci prostě důvěřovat a budeme ušetřeni vysilujícího ověřování.
• Šířit se bude jen to, co bude prověřeno přímým svědectvím.
• To, co budeme sdělovat druhým, budeme moci účinně dělat zdarma, resp. s námahou odpovídající poctivému rozhovoru.
• Řekneme a uslyšíme toho méně, ale zato kvalitnějšího, hutnějšího. Balast vezme za své, digitálními emocemi počínaje, protože do očí si toho netroufneme říci tolik...
• O tom, co si mezi sebou řekneme, budeme vědět jenom my a Vševědoucí. Velcí bratři pojdou hlady, pokud se nestanou poštovními doručovateli s taškami papírových dopisů.
• Ucítíme vřelost podané ruky. Budeme se navzájem potřebovat.
• Vyřešíme demografickou krizi, protože vrátíme sexualitu z monitoru do postele. Babičky a dědové se dočkají vnoučat a nebudou umírat v osamělosti.
• Zpomalíme a pocítíme obrovskou úlevu. Nebudeme věřit, že jsme dokázali přežít zběsilý tep, který v nás rozpumpoval internet.
• Porozumíme Hospodinu, že nás stvořil a svého Syna poslal v těle. Protože tělo je neopomenutelnou součástí naší podstaty, kterou nelze přenést do virtuálního světa a která zadržuje naši identitu, aby byla on–line pohlcena zcela a rozložena na nuly a jedničky.
• Zhasnou výjevy na displejích, ustane náš hlad po nich a bude nás sytit Boží zjev (Žl 17,15).
Ing. Vojtěch Macek
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
17.11.2026, Crisis Magazine
Ještě k cestě Svatého otce do Francie: otázkou není, zda katolíci mohou podporovat volnost, rovnost a bratrství; samozřejmě mohou. Podstatou problému je věcný obsah, který tyto pojmy získávají, když jsou předkládány jako všeobecně platné etické imperativy.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.