Proč jsem se stal katolíkem? Odpověď je Eucharistie

28.02.2025, National Catholic Register

Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Při svém pokusu prokázat nesprávnost katolicismu jsem si jen ověřil jeho správnost. S manželkou jsme byli členy jedné evangelikální „nedenominační“ církve a pracoval jsem na protestantské střední škole. Věděl jsem, že kdybych se připojil ke katolické církvi, nemohl bych na té škole dál působit. Vzpomínám si, jak jsem jeden týden seděl na bohoslužbě a říkal si: „Ve své teologii můžu být katolíkem a přitom dál chodit sem do protestantského sboru.“


Naštěstí jsem uviděl, jak je tato, ve skutečnosti hloupá, myšlenka nesmyslná. Uvědomil jsem si, že je nelogické věřit učení katolické církve, a přitom neuctívat Boha na mši svaté. Pokud věřím, že učení Církve je pravdivé, pak věřím, že Eucharistie je opravdu tělo a krev Ježíše Krista. A jestliže tomu věřím, proč bych se měl něčím, ať je to cokoli, nechat o Eucharistii připravit?

Teď jsem katolík
Do katolické církve mě vtáhla právě Eucharistie, což by se nemohlo podařit ani sebevětší dávce apologetiky, dějepisu, důkazů, biblistiky ani čehokoli jiného, protože Eucharistie je něco hmatatelného – Kristus na kříži a vzkříšený z mrtvých, přitahující všechny lidi k sobě. Věda může přesvědčit intelekt, ale k posunutí fyzického těla je třeba fyzická síla. Eucharistie je hmatatelný předmět, který stále víc působí na všechny, kdo chápou, čím – nebo ve skutečnosti kým – hostie doopravdy je.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Vím, že můj příběh není ojedinělý. Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Nejprve si uvědomíme, že jsme některé texty Písma četli určitým prizmatem nebo jsme je prostě ignorovali. Zejména Kristova slova při poslední večeři v 6. kapitole Janova evangelia a několik textů od sv. Pavla. Potom se dozvíme o pravém významu těch slov. Obvykle díky četbě církevních otců zjistíme, že křesťané vždycky věřili ve skutečnou přítomnost Krista v Eucharistii a pak vroucně zatoužíme přijímat ho.

Obnova srdce
Jinými slovy, prožíváme u sebe eucharistickou obnovu. Příliv konvertitů ke katolictví je obrodou sám o sobě a zdá se, že probíhá už desítky let.

Katolická církev se nyní nachází v roce eucharistické obnovy a troufl bych si říct, že bývalí protestanti mají určitou zkušenost s tím, jak taková obnova vypadá, přinejmenším na úrovni srdce člověka. Netvrdím, že všichni nutně známe plnou hloubku významu, krásy, dobroty, procítění a lásky Eucharistie. Myslím, že mohu bezpečně říct, že část naší obnovy spočívá v poznání, že tajemství Eucharistie nikdy nemůžeme plně poznat, protože by to znamenalo plně poznat Ježíšovo srdce.

Obnova nespočívá především v poznání, avšak poznání je místem, kde může osobní obnova začít. Nás bývalé protestanty Eucharistie magneticky přitahovala, protože jsme uvěřili, že Ježíš je opravdu přítomný, ale nejen proto, že jsme tomu uvěřili. Například jsem mohl být ve své teologii katolíkem a zůstávat mimo Církev, ale to poznání spolu s upřímnou touhou setkat se s Kristem mě vtáhlo dovnitř.

Chceme být blízko Ježíši; chceme být v jeho přítomnosti; chceme, aby se nám ukázal; chceme, aby nás viděl; chceme hmatatelně prožívat pohled na něho; chceme se podílet na jeho božském životě; chceme ho správně uctívat; chceme vidět jeho lásku. To všechno by bylo víc než dost, mnohem víc, než oč by se příslušníci hříšné rasy vůbec odvážili prosit. Avšak Ježíš, nad a mimo naše nejsmělejší naděje, chce, abychom to všechno měli, a chce, abychom ho konzumovali – abychom jedli jeho Tělo a pili jeho Krev.

Ne každý z nás bývalých protestantů prožil tuto eucharistickou obnovu stejně, ale nějakým způsobem jsme ji prožili všichni. Poznali jsme, že to, co je příliš dobré, než aby to mohla být pravda, ve skutečnosti pravda je, a když jsme tu drahocennou perlu našli, jsme ochotni všechno, u některých z nás včetně naší práce, vyměnit za to jediné – za Ježíše.

Matt D’Antuono
Přeložila Alena Švecová


Další články



S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Mladí Britové stále více pro život

10.12.2025, The Catholic Herald

Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.

Tomáš Machula: Personalismus a jeho odpůrci

06.02.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na setkání pobočky KSA v Českých Budějovicích, které se uskuteční ve čtvrtek 12. února 2026.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.