Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

„Lékařství se nikdy nesmí stát služebníkem programované smrti!“ zdůraznil. Nadace zahájila svou činnost ve Francii v roce 1995 po smrti genetika Jérôma Lejeunea, považovaného za otce moderní genetiky kvůli objevu genetické příčiny trizomie 21 (Downův syndrom) v roce 1958. Podle svých webových stránek organizace ročně vyčleňuje 4 až 5. milionů eur na výzkum, v Paříži provozuje biobanku s více než 20 000 vzorky a též lékařská střediska v Paříži a Nantes, v Madridu a v argentinské Córdobě.

„Rád bych vyjádřil své povzbuzení za vaše úsilí ve prospěch života a lidské důstojnosti,“ řekl Lev XIV. členům nadace. Ve své řeči také připomněl osobnost Jérôma Lejeuna, francouzského vědce, jehož jméno se rozšířilo, když papež František v roce 2021 podepsal dekret uznávající jeho hrdinské ctnosti. Navzdory mezinárodnímu uznání, které Lejeuneovi jeho objev přinesl, jej potratový průmysl později zneužil k identifikaci nenarozených dětí s Downovým syndromem – to Lejeune zásadně odmítal. Francouzský genetik, prohlášený za ctihodného, veřejně hájil životy nejzranitelnějších navzdory odmítnutí, kterému se setkal v určitých vědeckých kruzích.

Během setkání 22. června, které se konalo u příležitosti stého výročí Lejeunova narození, papež zdůraznil, že profesor zasvětil svůj život dětem se zdravotním postižením: „Profesor Lejeune, dojat obtížnou situací dětí se zdravotním postižením, jim zasvětil svůj život jako vědecký výzkumník.“ Lev také připomněl, že objev chromozomální anomálie zodpovědné za trizomii 21 učinil z Lejeunea „průkopníka moderní genetiky“.

„Medicína znamená nenávist k nemoci a láska k pacientovi“
Svatý otec rovněž zdůraznil Lejeuneovo lékařské povolání a jeho oddanost pacientům, které nazval „nejchudšími z chudých“, a citoval jeden z jeho nejznámějších výroků: „Medicína je nenávist k nemoci a láska k pacientovi.“ Papež také připomněl vliv vědce v církvi a poznamenal, že sv. Pavel VI. ho jmenoval členem Papežské akademie věd a že jeho blízkost ke svatému Janu Pavlu II. přispěla ke vzniku Papežské akademie pro život.

Lev XIV. varoval před eticky sporným využíváním vědeckých poznatků: „Jérôme Lejeune, muž vědy a moudrosti, rychle pochopil, že jeho vědecký objev bude použit k likvidaci lidí s trizomií 21 ještě před jejich narozením,“ řekl. Dodal, že genetik tento jev odsoudil jako „chromozomální rasismus“. „Buďte, jako on, oddanými svědky ve společnosti, ve službě neustálého hledání společného dobra,“ prohlásil a zopakoval, že technologie nemůže nahradit lékařství ani být oddělena od etického rámce: „Hodnota lidské osoby nezávisí na tom, čeho dosáhne nebo co vyprodukuje.“

Nakonec vyjádřil vděčnost za práci Nadace Jérôme Lejeuna, která pokračuje v práci svého zakladatele v oblasti výzkumu, zdravotní péče a obrany lidské důstojnosti. „Jsem potěšen významnou rolí, kterou hrají celosvětově ve výzkumu mentálního postižení genetického původu,“ řekl. Na závěr papež povzbudil její členy, aby i nadále šířili kulturu života a společné dobro, a udělil své apoštolské požehnání jejich rodinám a pacientům, kterým instituce slouží.

Victorie Cardiel