Vlídnost: Ctnost, o kterou stojí za to usilovat

20.04.2023, EpicPew

Vlídnost spadá do kategorie křesťanské spravedlnosti. Právě jejím prostřednictvím můžeme člověku prokázat úctu, kterou si zaslouží. Jde o ctnost, o níž jako katolíci neslýcháme příliš často. Existují čtyři kardinální ctnosti, jimiž jsou moudrost, spravedlnost, mírnost a statečnost. Tyto ctnosti slouží v naší víře jako pilíře v tom, jak máme víru žít a projevovat. Co je tedy vlídnost a jak ji v našem každodenním životě praktikovat?

Přátelskost
Ani konkrétně o přátelskosti toho z hlediska moderního katolického učení nebylo napsáno mnoho. Víme, že je základní, neboť spadá do kategorie spravedlnosti. Všichni lidé jsou stvořeni Bohem a mají od něho důstojnost. Každý člověk má právo na všechno, co je třeba k plnému životu, se všemi milostmi, které Bůh uděluje. Protože přátelskost spadá pod spravedlnost, je relevantní a významná. Lidská důstojnost závisí na tom, jak ve svém každodenním životě reagujeme na druhé. Přátelskostí dáváme najevo své uznání druhých lidí, jejich důstojnosti, a to, že pozitivně vnímáme jejich přítomnost.

Stát se přátelštějšími
Ne všichni lidé mají přirozený dar chovat se přátelsky, ale lze se to naučit. Pro ty, kdo s tím bojují, je prvním krokem usmát se. To neznamená nutit se k nepřirozenému úsměvu. Usmát se je způsob, jak bez ohledu na okolnosti projevit druhé lidské bytosti uznání a úctu. S přátelskostí se pojí laskavost, jak to přikazuje náš Pán. Na rozdíl od tvrzení některých vážných katolíků, že to není důležité, být „milý“ není negativní křesťanské jednání. Jen se zeptejte někoho, kdo prochází traumatem, nesnázemi, depresí či úzkostí, zda mu v životě pomáhá, když s ním druzí jednají mile. Bezpochyby to pro něj důležité je. Velice mu to pomáhá. Na to nikdy nesmíme zapomínat, když máme být k druhým přátelští, zvlášť k těm, kdo trpí. Projevovat lásku a péči lidem na okraji je úkol pro každého a k tomu jistě patří chovat se přátelsky ke všem, ne pouze k některým.

Cesta vpřed
Být přátelštější není slabá ani bezvýznamná ctnost. Je podstatná a důležitá. Ti, kdo s druhými jednají dobře díky své vlídnosti, jsou ctnostní. Můžeme dělat totéž. Vyžaduje to práci a odhodlání, ale skrze dar Ducha svatého se v jednání s druhými můžeme stát vlídnějšími a laskavějšími. Na své cestě vpřed nikdy nezapomínejme, že být přátelský je ctnost, o kterou máme pro dobro světa usilovat.

Doufám, že se vám tyto tipy líbily a že se o ně budete chtít podělit s někým, kdo je pro vás důležitý.

Anne Desantisová
Přeložila Alena Švecová

Další články

Modleme se za hříšníky

29.04.2025, RC Monitor 8/2025

Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.

Tančící oblaka prachu. Životní rozhodnutí ve věcech zřejmých až samozřejmých

10.03.2025, RC Monitor 4/2025

Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.

Dívejme se Pánu do tváře

20.01.2025, RC Monitor 1/2025

Když jsem byl malý kluk, brával mě táta s sebou na dlouhé procházky, někdy ulicemi Prahy, jindy krajinou venku. Někdy jsme spolu sedávali s pruty na břehu Sázavy, řeka šuměla a my mlčeli nebo si tiše povídali, dodnes vím, jak řeka voněla. Letos o Vánocích se mi vybavila jedna tátova raná vzpomínka.

Za biskupem Hučkem: Kde je vzájemná láska, tam je i On

03.02.2025, RC Monitor 2/2025

Dne 14. ledna 2025 zemřel ve věku nedožitých 77 let apoštolský exarcha řeckokatolické církve v České republice biskup Ladislav Hučko. Otec biskup byl dlouholetým inspirátorem našeho časopisu a v letech 2018 až 2021 také aktivním teologickým poradcem (cenzorem). K číslu 23/2024, které vyšlo na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie přispěl vynikajícím textem na téma, kterým se intenzivně zabýval, a sice téma rozdílu mezi rovností a stejností. Pojmenoval mnohá nebezpečí a totalitní potenciál diktátu stejnosti, který je tak charakteristický pro naše časy.

Novus rex, nova lex

24.11.2024, RC Monitor 22/2024

Tato latinská věta mi nezůstala v paměti z doby mých teologických studií. Za mých středoškolských let jsme ji na hodinách dějepisu několikrát slyšeli v souvislosti s učivem a občas ji slýcháme doposud. Měl jsem učitele s nebývalou schopností vštípit nám kromě znalostí dějepisu i další informace, které nám přidávají něco na lidskosti a budují nás. Právě při jedné takové příležitosti zazněl výše uvedený citát.

Připraveni ke každému dobrému dílu

30.12.2024, RC Monitor 24/2024

Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.