07.07.2025, RC Monitor 12/2025
Kdysi měl moc hezké kázání P. Kusý. Zamýšlel se právě nad tím, kolika věcem věříme. Někdo věří kartářkám, jiný horoskopům. Ale hned připomněl, že nemusíme chodit tak daleko. Každé ráno věříme, že pojede autobus nebo tramvaj, kterými se dopravujeme do práce. Je to víra – obzvlášť v současné Praze. Protože může být výluka, může někde spadnout trolej, může dojít k nehodě... A nic najednou nejezdí podle jízdního řádu, jemuž jsme věřili.
Nikdy jsem tedy moc nechápal tu namyšlenost velmi inteligentních lidí, že všechno jde zvážit a změřit. Vždyť takových nevysvětlitelných věcí v životě existuje. Mateřské pouto. Intuice. Altruismus. Touha po vyšším dobru a nápravě křivd.
Jenže my věřící víme, že Boha lze poznat. Z toho, co stvořil. Jen zkuste poprosit nějakého vědce, člena Mensy, jestli by mohl vymyslet takové malilinkaté pouzdro, které se vloží do země, nechává se na tu zeminu svítit světlo a občas se přidá voda, a z toho pouzdra pak vykvete květina nebo vyroste strom...
V poslední době se opět hodně mluví o AI, tedy umělé inteligenci. Opět, protože už v osmdesátých letech minulého století měly počítače převzít většinu lidských činností a prací. Jako ano, existovaly sofistikované a lidem podobné robotické loutky, ale na pole sbírat brambory nebo sklízet rýži je nikdo neposlal.
Stejně tak dnes, když si lidé nechávají umělou inteligencí psát dopisy, knížky, scénáře. Podle takového scénáře natočený film poznáte hodně jednoduše – lidé vedou rozhovory na úrovni nechápavých mimozemšťanů a příběh je slepenec milionu podobných témat a většinou celkově nedává smysl. Protože je to slepenec.
V tom je právě problém AI. Bere již dávno hotové věci a jen je (a jejich jednotlivé části) prokombinuje, zvariuje, protáhne výpočtem karteziánského produktu... Podobně jako vědci měří a váží něco, co už existovalo a existuje, ale sami k tomu nedovedou přidat nic navíc, nic svého, nic kreativního a tvořivého.
Jan Lipšanský
03.04.2025, RC Monitor 6/2025
Nedávné slavnosti sv. Josefa a Zvěstování Páně, jsou připomínkou nejen významné události pro naši spásu a Pěstouna Páně, ale také nám okrajově připomínají, že jaro, alespoň to astronomické, je tady, a kdo si nenatrhal včas kočičky, bude mít na Květnou neděli v průvodu odkvetlé kocoury. Ale to není to nejdůležitější, kočičky se dají nahradit jakoukoli jinou větví nebo palmovým lupenem zakoupeným v květinářství.
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
22.04.2025, The European Conservative
Politika na podporu porodnosti je nezbytná, ale nestačí: kultura, která uvěřila, že nejvyšším cílem je individuální štěstí, míří k zániku. Celosvětová populační krize – tedy prudký pokles porodnosti, který zasáhl téměř všechny země světa, s výjimkou (zatím) subsaharské Afriky – je možná největší hrozbou, které civilizace čelí. Jenže o ní téměř nikdo nechce mluvit. Ale to vlastně není tak docela pravda. V Evropě, kde porodnost už dlouhá léta nedosahuje úrovně prosté reprodukce, se političtí představitelé tomuto tématu nemohou vyhnout. Problém spočívá v tom, že většina z nich chce říkat a slyšet jen jedno: že jediným možným řešením je masová migrace z plodnějších zemí.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
06.02.2025, National Catholic Register
Tento středověký gotický klenot – který byl až do svého uzavření nejnavštěvovanějším místem Francie se zhruba 13 miliony návštěvníky ročně, tedy mnohem více, než kolik jich přijde na Eiffelovu věž – je nerozlučně spjata s velkolepými dějinami Francie a s duší jejího lidu.
11.02.2025, RC Monitor 2/2025
Notre Dame byla vzkříšena v celé své nádheře a slávě. Díky Bohu, protože původně byly plány zcela jiné. Dobře, nějaké lapsy se najdou – podivně řešený bronzový minimalistický oltář, který neladí s majestátností katedrály, kovová sedadla, křtitelnice, která nevypadá jako křtitelnice, chórová čepička, která jako by byla vypůjčená od klauna, a podivné kalichy – ale celek se vyznačuje velkou krásou. Důstojné byly i liturgické obřady provázející znovuotevření Notre Dame. Díky nim se věřící povznášejí nad všednost až k nadpřirozenu. Právě to druhé je tolik zapotřebí v naší době, v době, kdy všechno musí být srozumitelné. Latina byla nesrozumitelná a nudná. Posvátné ustoupilo mezilidskému.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.