31.12.2011, Catholic News Agency
Irácký kněz P. Firas Behnam Benoka řekl 19. prosince agentuře CNA, že kdyby vůdcové světových velmocí naslouchali „prorockým slovům“ minulého papeže, „láska by nebyla zlikvidována ve prospěch **násilí a nenávisti“.
P. Benoka řekl, že irácký lid i nadále čelí „hrozné tragédii“, neboť musí bojovat se „stínem násilí“, který zůstává na jejich duších.
Devět let trvající válka má „strašlivé důsledky“ pro křesťanskou populaci v Iráku, řekl Michael La Civita, viceprezident pro komunikaci Sdružení pro péči o katolíky na Středním východě.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Varoval, že válka bude mít „děsivé důsledky“ pro irácký lid žijící v oblasti, která byla „již předtím těžce zkoušena“ násilím.
Je smutné, řekl La Civita 16. prosince agentuře CNA, že se papežova předpověď ohledně důsledků války ukázala jako naprosto přesná.
Poznamenal, že ve válce bylo zabito více než 150 000 iráckých civilistů. A kromě toho, že si válka vyžádala tolik lidských životů, navíc „úplně zničila“ křesťanskou komunitu v Iráku.
15. prosince La Civita ve svém blogu upozornil na zprávu Organizace spojených národů o tom, že „více než 4,7 milionu Iráčanů uprchlo ze svých domovů“.
Vysvětlil, že podle odhadů OSN „uprchla téměř polovina irácké střední třídy a kvalifikovaných profesionálů“.
Velké procento této skupiny tvořili křesťané, řekl a poznamenal, že asi 75 procent iráckých křesťanů, mandejců a jezídů opustilo své domovy.
Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že křesťanská populace v zemi je v současné době méně než poloviční v porovnání s počtem před rokem 2003.
Důsledkem jsou, říká La Civita, prázdné kostely a nedostatek finanční podpory pro farní společenství a jejich programy.
Je zde mnoho rozvrácených rodin, dodal, a mnoho žen a dětí se musí „starat samy o sebe“.
P. Benoka popsal „dnešního Iráčana“ jako „křehkého člověka bez naděje“ ve společnosti, která je stále hluboce rozštěpená.
Řekl, že iráčtí křesťané „zmizeli spolu s ostatními menšinami“. Až Spojené státy stáhnou zbytek svých jednotek ze země, budoucnost těchto menšin bude nejistá.
P. Benoka řekl, že křesťané se v této zemi obávají „myšlenky na zánik“ a bojí se, že „budou využiti“ k politickým cílům. Přesto je podle něj možné, že iráčtí křesťané přežijí, pokud v zemi zavládne mír.
La Civita věří, že zacházení s menšinami sehraje důležitou roli při rozhodování, kterým směrem se země v následujících letech vydá. „Menšiny nebo jejich absence budou rozhodovat o budoucnosti Iráku,“ řekl.
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
03.09.2025, RC Monitor 15/2025
Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.
11.09.2025, RC Monitor 16/2025
V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.
13.11.2025, RC Monitor 21/2025
„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.
08.09.2025, RC Monitor 16/2025
Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.