31.12.2011, Catholic News Agency
Irácký kněz P. Firas Behnam Benoka řekl 19. prosince agentuře CNA, že kdyby vůdcové světových velmocí naslouchali „prorockým slovům“ minulého papeže, „láska by nebyla zlikvidována ve prospěch násilí a nenávisti“.
P. Benoka řekl, že irácký lid i nadále čelí „hrozné tragédii“, neboť musí bojovat se „stínem násilí“, který zůstává na jejich duších.
Devět let trvající válka má „strašlivé důsledky“ pro křesťanskou populaci v Iráku, řekl Michael La Civita, viceprezident pro komunikaci Sdružení pro péči o katolíky na Středním východě.
Papež Jan Pavel II. byl proti invazi USA do Iráku, vyzýval k vyjednávání a dalším nenásilným snahám o mír v zemi.
Varoval, že válka bude mít „děsivé důsledky“ pro irácký lid žijící v oblasti, která byla „již předtím těžce zkoušena“ násilím.
Je smutné, řekl La Civita 16. prosince agentuře CNA, že se papežova předpověď ohledně důsledků války ukázala jako naprosto přesná.
Poznamenal, že ve válce bylo zabito více než 150 000 iráckých civilistů. A kromě toho, že si válka vyžádala tolik lidských životů, navíc „úplně zničila“ křesťanskou komunitu v Iráku.
15. prosince La Civita ve svém blogu upozornil na zprávu Organizace spojených národů o tom, že „více než 4,7 milionu Iráčanů uprchlo ze svých domovů“.
Vysvětlil, že podle odhadů OSN „uprchla téměř polovina irácké střední třídy a kvalifikovaných profesionálů“.
Velké procento této skupiny tvořili křesťané, řekl a poznamenal, že asi 75 procent iráckých křesťanů, mandejců a jezídů opustilo své domovy.
Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že křesťanská populace v zemi je v současné době méně než poloviční v porovnání s počtem před rokem 2003.
Důsledkem jsou, říká La Civita, prázdné kostely a nedostatek finanční podpory pro farní společenství a jejich programy.
Je zde mnoho rozvrácených rodin, dodal, a mnoho žen a dětí se musí „starat samy o sebe“.
P. Benoka popsal „dnešního Iráčana“ jako „křehkého člověka bez naděje“ ve společnosti, která je stále hluboce rozštěpená.
Řekl, že iráčtí křesťané „zmizeli spolu s ostatními menšinami“. Až Spojené státy stáhnou zbytek svých jednotek ze země, budoucnost těchto menšin bude nejistá.
P. Benoka řekl, že křesťané se v této zemi obávají „myšlenky na zánik“ a bojí se, že „budou využiti“ k politickým cílům. Přesto je podle něj možné, že iráčtí křesťané přežijí, pokud v zemi zavládne mír.
La Civita věří, že zacházení s menšinami sehraje důležitou roli při rozhodování, kterým směrem se země v následujících letech vydá. „Menšiny nebo jejich absence budou rozhodovat o budoucnosti Iráku,“ řekl.
26.02.2025, The Catholic Thing
V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.
01.10.2024, RC Monitor 18/2024
„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“
18.12.2024, RC Monitor 22/2024
Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.
23.12.2024, RC Monitor 24/2024
Za pár dní se ve většině našich domácností rozzáří vánoční stromek a následně se rozzáří i oči, především ty dětské, až spatří pod onou osvícenou a rozzářenou zelení dárky. A radostí se rozzáří i oči těch, kteří ony dárky kupovali a balili, neboť, jak časem zjistí i ti letos nejmenší, větší radost je dávat než dostávat. Tedy, pokud máte opravdu rádi. A protože Bůh nás má opravdu rád, dal nám to nejvíc, co nám mohl dát. Sebe.
09.12.2024, RC Monitor 22/2024
Pouštím se do kontroverzního tématu. Vím to, a proto předem říkám: berte moje názory jen jako úvahu nad zvykem, který byl původně alternativou, ale rozšířil se jako jediná správná možnost.
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.