31.12.2011, Catholic News Agency
Irácký kněz P. Firas Behnam Benoka řekl 19. prosince agentuře CNA, že kdyby vůdcové světových velmocí naslouchali „prorockým slovům“ minulého papeže, „láska by nebyla zlikvidována ve prospěch **násilí a nenávisti“.
P. Benoka řekl, že irácký lid i nadále čelí „hrozné tragédii“, neboť musí bojovat se „stínem násilí“, který zůstává na jejich duších.
Devět let trvající válka má „strašlivé důsledky“ pro křesťanskou populaci v Iráku, řekl Michael La Civita, viceprezident pro komunikaci Sdružení pro péči o katolíky na Středním východě.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Varoval, že válka bude mít „děsivé důsledky“ pro irácký lid žijící v oblasti, která byla „již předtím těžce zkoušena“ násilím.
Je smutné, řekl La Civita 16. prosince agentuře CNA, že se papežova předpověď ohledně důsledků války ukázala jako naprosto přesná.
Poznamenal, že ve válce bylo zabito více než 150 000 iráckých civilistů. A kromě toho, že si válka vyžádala tolik lidských životů, navíc „úplně zničila“ křesťanskou komunitu v Iráku.
15. prosince La Civita ve svém blogu upozornil na zprávu Organizace spojených národů o tom, že „více než 4,7 milionu Iráčanů uprchlo ze svých domovů“.
Vysvětlil, že podle odhadů OSN „uprchla téměř polovina irácké střední třídy a kvalifikovaných profesionálů“.
Velké procento této skupiny tvořili křesťané, řekl a poznamenal, že asi 75 procent iráckých křesťanů, mandejců a jezídů opustilo své domovy.
Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že křesťanská populace v zemi je v současné době méně než poloviční v porovnání s počtem před rokem 2003.
Důsledkem jsou, říká La Civita, prázdné kostely a nedostatek finanční podpory pro farní společenství a jejich programy.
Je zde mnoho rozvrácených rodin, dodal, a mnoho žen a dětí se musí „starat samy o sebe“.
P. Benoka popsal „dnešního Iráčana“ jako „křehkého člověka bez naděje“ ve společnosti, která je stále hluboce rozštěpená.
Řekl, že iráčtí křesťané „zmizeli spolu s ostatními menšinami“. Až Spojené státy stáhnou zbytek svých jednotek ze země, budoucnost těchto menšin bude nejistá.
P. Benoka řekl, že křesťané se v této zemi obávají „myšlenky na zánik“ a bojí se, že „budou využiti“ k politickým cílům. Přesto je podle něj možné, že iráčtí křesťané přežijí, pokud v zemi zavládne mír.
La Civita věří, že zacházení s menšinami sehraje důležitou roli při rozhodování, kterým směrem se země v následujících letech vydá. „Menšiny nebo jejich absence budou rozhodovat o budoucnosti Iráku,“ řekl.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
21.10.2026, RC Monitor 19/2026
Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.