31.12.2011, Catholic News Agency
Irácký kněz P. Firas Behnam Benoka řekl 19. prosince agentuře CNA, že kdyby vůdcové světových velmocí naslouchali „prorockým slovům“ minulého papeže, „láska by nebyla zlikvidována ve prospěch násilí a nenávisti“.
P. Benoka řekl, že irácký lid i nadále čelí „hrozné tragédii“, neboť musí bojovat se „stínem násilí“, který zůstává na jejich duších.
Devět let trvající válka má „strašlivé důsledky“ pro křesťanskou populaci v Iráku, řekl Michael La Civita, viceprezident pro komunikaci Sdružení pro péči o katolíky na Středním východě.
Papež Jan Pavel II. byl proti invazi USA do Iráku, vyzýval k vyjednávání a dalším nenásilným snahám o mír v zemi.
Varoval, že válka bude mít „děsivé důsledky“ pro irácký lid žijící v oblasti, která byla „již předtím těžce zkoušena“ násilím.
Je smutné, řekl La Civita 16. prosince agentuře CNA, že se papežova předpověď ohledně důsledků války ukázala jako naprosto přesná.
Poznamenal, že ve válce bylo zabito více než 150 000 iráckých civilistů. A kromě toho, že si válka vyžádala tolik lidských životů, navíc „úplně zničila“ křesťanskou komunitu v Iráku.
15. prosince La Civita ve svém blogu upozornil na zprávu Organizace spojených národů o tom, že „více než 4,7 milionu Iráčanů uprchlo ze svých domovů“.
Vysvětlil, že podle odhadů OSN „uprchla téměř polovina irácké střední třídy a kvalifikovaných profesionálů“.
Velké procento této skupiny tvořili křesťané, řekl a poznamenal, že asi 75 procent iráckých křesťanů, mandejců a jezídů opustilo své domovy.
Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že křesťanská populace v zemi je v současné době méně než poloviční v porovnání s počtem před rokem 2003.
Důsledkem jsou, říká La Civita, prázdné kostely a nedostatek finanční podpory pro farní společenství a jejich programy.
Je zde mnoho rozvrácených rodin, dodal, a mnoho žen a dětí se musí „starat samy o sebe“.
P. Benoka popsal „dnešního Iráčana“ jako „křehkého člověka bez naděje“ ve společnosti, která je stále hluboce rozštěpená.
Řekl, že iráčtí křesťané „zmizeli spolu s ostatními menšinami“. Až Spojené státy stáhnou zbytek svých jednotek ze země, budoucnost těchto menšin bude nejistá.
P. Benoka řekl, že křesťané se v této zemi obávají „myšlenky na zánik“ a bojí se, že „budou využiti“ k politickým cílům. Přesto je podle něj možné, že iráčtí křesťané přežijí, pokud v zemi zavládne mír.
La Civita věří, že zacházení s menšinami sehraje důležitou roli při rozhodování, kterým směrem se země v následujících letech vydá. „Menšiny nebo jejich absence budou rozhodovat o budoucnosti Iráku,“ řekl.
30.12.2024, RC Monitor 24/2024
Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.
18.12.2024, RC Monitor 22/2024
Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.
02.01.2025, RC Monitor 24/2024
V současné době má mnoho lidí, zvláště mladých, problém s více méně trvalou otráveností. Příčinou toho je, že vše sázejí na štěstí. Štěstí je povětšinou velmi krátkodobý pocit, který je vzápětí vystřídán pocitem zklamání nebo prázdnoty. Tato situace je vyvolána tím, že zmínění lidé usilují o věci materiální a o věci duchovní se starají málo, pokud vůbec. Věci materiální jsou totiž dělitelné. Lze je získat, zcizit, darovat, ztratit atd. Věci duchovní jsou nedělitelné a můžeme je jen sdílet. Není znám případ, že by někdo někoho něco naučil a následně už to sám neuměl, stejně jako když něco hmotného darujeme.
25.12.2024, redakce RC Monitoru
"V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit." (Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora)
15.10.2024, církev.cz / RC Monitor 19/2024
Porota Mezinárodní ceny „Vexillum – Giuseppe Sciacca“, jejíž předsedou je kardinál Raymond Leo Burke, udělila 28. září ve Velké aule Papežské univerzity Urbaniana vyznamenání panu kardinálu Dominiku Dukovi, konkrétně „Premio Cultura San José Sanchez Del Rio Martire“ za hluboké svědectví víry, která získává konkrétní obrysy v kultuře, dle učení sv. Jana Pavla II. San José Sanchez, mexický světec, po kterém je cena pojmenována, byl umučen po zajetí během povstání kristerů, 10. 2. 1928, protože odmítl popřít Krista, kterého naopak vyznal.
20.01.2025, RC Monitor 1/2025
Když jsem byl malý kluk, brával mě táta s sebou na dlouhé procházky, někdy ulicemi Prahy, jindy krajinou venku. Někdy jsme spolu sedávali s pruty na břehu Sázavy, řeka šuměla a my mlčeli nebo si tiše povídali, dodnes vím, jak řeka voněla. Letos o Vánocích se mi vybavila jedna tátova raná vzpomínka.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.