Válka v Iráku končí, křesťanská komunita je zdevastovaná

31.12.2011, Catholic News Agency


Spojené státy dokončují stahování vojsk z Iráku a analytici tvrdí, že tragické důsledky války, které předpovídal papež Jan Pavel II., jsou ostře pociťovány především mezi křesťany v této zemi.

Irácký kněz P. Firas Behnam Benoka řekl 19. prosince agentuře CNA, že kdyby vůdcové světových velmocí naslouchali „prorockým slovům“ minulého papeže, „láska by nebyla zlikvidována ve prospěch **násilí a nenávisti“.

P. Benoka řekl, že irácký lid i nadále čelí „hrozné tragédii“, neboť musí bojovat se „stínem násilí“, který zůstává na jejich duších.

Devět let trvající válka má „strašlivé důsledky“ pro křesťanskou populaci v Iráku, řekl Michael La Civita, viceprezident pro komunikaci Sdružení pro péči o katolíky na Středním východě.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež Jan Pavel II. byl proti invazi USA do Iráku, vyzýval k vyjednávání a dalším nenásilným snahám o mír v zemi.

Varoval, že válka bude mít „děsivé důsledky“ pro irácký lid žijící v oblasti, která byla „již předtím těžce zkoušena“ násilím.

Je smutné, řekl La Civita 16. prosince agentuře CNA, že se papežova předpověď ohledně důsledků války ukázala jako naprosto přesná.

Poznamenal, že ve válce bylo zabito více než 150 000 iráckých civilistů. A kromě toho, že si válka vyžádala tolik lidských životů, navíc „úplně zničila“ křesťanskou komunitu v Iráku.

15. prosince La Civita ve svém blogu upozornil na zprávu Organizace spojených národů o tom, že „více než 4,7 milionu Iráčanů uprchlo ze svých domovů“.

Vysvětlil, že podle odhadů OSN „uprchla téměř polovina irácké střední třídy a kvalifikovaných profesionálů“.

Velké procento této skupiny tvořili křesťané, řekl a poznamenal, že asi 75 procent iráckých křesťanů, mandejců a jezídů opustilo své domovy.

Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že křesťanská populace v zemi je v současné době méně než poloviční v porovnání s počtem před rokem 2003.

Důsledkem jsou, říká La Civita, prázdné kostely a nedostatek finanční podpory pro farní společenství a jejich programy.

Je zde mnoho rozvrácených rodin, dodal, a mnoho žen a dětí se musí „starat samy o sebe“.

P. Benoka popsal „dnešního Iráčana“ jako „křehkého člověka bez naděje“ ve společnosti, která je stále hluboce rozštěpená.

Řekl, že iráčtí křesťané „zmizeli spolu s ostatními menšinami“. Až Spojené státy stáhnou zbytek svých jednotek ze země, budoucnost těchto menšin bude nejistá.

P. Benoka řekl, že křesťané se v této zemi obávají „myšlenky na zánik“ a bojí se, že „budou využiti“ k politickým cílům. Přesto je podle něj možné, že iráčtí křesťané přežijí, pokud v zemi zavládne mír.

La Civita věří, že zacházení s menšinami sehraje důležitou roli při rozhodování, kterým směrem se země v následujících letech vydá. „Menšiny nebo jejich absence budou rozhodovat o budoucnosti Iráku,“ řekl.


Další články



Shakespearovská filozofie

09.03.2026, The Imaginative Conservative

Kdopak by si pomyslel, že se v tak krátkých verších skrývá tolik filozofie? Kdopak by si pomyslel, že tak málo slovy lze vyjádřit takové množství významu? Až příště budete číst Shakespeara, čtěte pozorně a možná v jeho dílech najdete více filozofie, než by se na první pohled zdálo.

V Libanonu vzniká největší socha Ježíše na Blízkém východě

15.04.2026, církev.cz

Ve východní části Libanonu vzniká monumentální socha Krista, která má být největší svého druhu na Blízkém východě. Projekt vzniká v oblasti poznamenané dlouhodobým napětím a místní jej vnímají jako znamení víry a naděje.

Každý sedmý křesťan je obětí pronásledování

02.03.2026, Open Doors International

Dne 14. ledna 2026 zveřejnila nevládní organizace Open Doors svůj seznam pronásledování křesťanů po celém světě. Zjištění mluví jasně: s 388 miliony postižených lidí náboženská svoboda křesťanů eroduje pod kombinovaným tlakem džihádistického násilí a státního autoritářství.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Na bitevním poli o rodinu a solidaritu ve společnosti: Malé ohlédnutí za Pochodem pro život

04.05.2026, RC Monitor 8/2026

Prahou prošel Pochod pro život, opět doprovázený freneticky skandujícím davem odpůrců a útoky, které zahrnuly nadávání do fašistů i další incidenty. Je to o to smutnější, že početný a na mnoha místech agresivní dav si tentokrát dovoloval na malé a pokojně procházející rodinné skupiny, do kterých se letošní pochod po mši svaté ve svatovítské katedrále rozdělil. To je špatná zpráva. Přesto se pochodu opět zúčastnily tisíce lidí, nejen katolíků a věřících, ale také těch, kteří přišli prostě jen podpořit rodiče s dětmi a postavit se zlobě, která každoročně bojůvky mladých lidí vhání do ulic. A to je zase zpráva dobrá.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.