26.12.2013, HeraldSun
Jessiina matka Phoebe nemá pochyb o tom, že Jessi byla zabita za svůj „zločin“ křesťanské víry. „Byla mou nejlepší přítelkyní. Byla pro mě vším. Z Jessi se právě stávala žena,“ řekla.**
„Každá žena sní o tom, že se stane matkou. A já jsem měla to štěstí, že jsem byla 10 let maminkou. Bude mi chybět to, jak mi Jessi říkala mami… Vím, že to už nikdy neuslyším.“
Příběh Jessi je již téměř zapomenutým drobným dodatkem k tomu, co se dá popsat pouze jako válka, jež uvěznila blízkovýchodní křesťany kdesi mezi exodem a holocaustem.
Při děsivých vojenských operacích, které často zůstávají Západem nepovšimnuty, se někteří muslimští fanatici vrhají na starobylé křesťanské komunity s krvelačností, která je nyní v arabských zemích až příliš běžná.
Fundamentalisté v tomto regionu jsou většinou vtahováni do dlouholetých místních sporů: šíité proti sunnitům. Tento spor trvá již 1381 let a jde v něm o to, kdo je následovníkem Mohameda. Jedná se o velké schisma v rámci islámu. Jednání mezi válčícími stranami netroskotají. Žádná totiž neprobíhají.
Většinu všech muslimů na světě tvoří sunnité. Velké tektonické desky tohoto neklidného náboženství na sebe silně narážejí kolem Íránu a Iráku, kde žijí povětšinou šíité.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Ale mnoho šíitských a sunnitských muslimů sdílí nenávist vůči křesťanům. Příliš často se domnívají, že pronásledování, či dokonce zabíjení křesťanů je oprávněné. Tolerance nepatřila vždy k silným stránkám islámu.
Blízkovýchodní křesťané, kteří se odvažují praktikovat své náboženství, jsou často ostrakizováni, týráni, zabíjeni a jejich ženy znásilňovány rozlícenými muslimskými extremisty, kteří se staví na odpor plíživému pronikání moderního světa do jejich země.
Moderní svět pro ně znamená Západ. Západ pro ně symbolizuje křesťan.
Křesťanské hodnoty, které podporují rovnost, vzdělání, sociální péči a oddělení církve a státu poskytly Západu obrovskou výhodu oproti společnostem, které si možná nepřejí, aby jejich ženy byly vzdělané nebo řídily automobily, které jsou netolerantní vůči menšinám a které by nejraději trávily plynem děti rodičů, jejichž názory se liší od těch, které zastávají jejich genocidní vůdcové.
Někteří rozlícení muslimové, kteří závidí způsob života, jaký nikdy nebudou moci vést, útočí na křesťany. A ti, pokud přežijí, prchají v obrovských počtech.
V posledních týdnech došlo v Egyptě k opakovaným vražedným útokům na Kopty, kteří tam kdysi tvořili křesťanskou většinu, a v Pákistánu bylo zabito 85 křesťanů muslimskými sebevražednými atentátníky v starobylém kostele Všech svatých v Péšávaru.
Tak kde je ohlušující mezinárodní protest a pobouření kvůli těmto fanatikům vraždícím spořádané křesťany?
Papež František hovoří o „vysoké ceně“, kterou platí blízkovýchodní křesťané, a uvedl, že nepřestane na tuto skutečnost poukazovat, dokud je ohrožena něčí důstojnost nebo jsou lidé „zbavováni základních prostředků pro přežití, okrádáni o svou budoucnost nebo nuceni žít jako uprchlíci“. „Nesmíme se smířit s představou Blízkého východu bez křesťanů,“ prohlásil.
Podpory se mu dostalo z nečekané strany: od Sajídy Warsí, muslimky pákistánského původu žijící v hrabství Yorkshire.
Paní Warsí o sobě říká, že je pracující matka, ale je mnohem víc než to, možná jedna z nejodvážnějších žen na světě.
Je významnou členkou Konzervativní strany, britským premiérem Davidem Cameronem byla jmenována do Sněmovny lordů a působí jako ministryně pro víru a společenství.
Pronásledování křesťanů ze strany příslušníků svého náboženství nazvala „globální krizí“.
„Být dnes křesťanem v některých částech světa znamená vystavovat svůj život nebezpečí,“ říká. „Počet křesťanů se snižuje a toto náboženství je vyháněno z některých jeho historických center.“
Důkazy potvrzují, že má pravdu. V roce 1990 bylo v Iráku 1,2 milionu křesťanů, ale zůstalo pouze 200 000 a extremisté nadále v zemi provádějí náboženské „čistky“.
Bylo oznámeno, že třetina syrských křesťanů uprchla poté, co se stali terčem povstalců, kteří je masakrují a ničí jejich kostely.
Baronka Warsí plánuje na příští měsíc mezinárodní konferenci, na které by měl být vypracován plán na záchranu blízkovýchodních křesťanů.
Možná pozve i zástupce urážlivé indonéské vlády. Náš nejbližší soused musel být minulý týden tak trochu hýčkán poté, co kvůli únikům informací o australské špionáži zjevně ztrácí tvář.
Ztrácí tvář? A co všechny ty ztracené životy křesťanů v Indonésii, nejlidnatější muslimské zemi?
OSN odhaduje, že během okupace Východního Timoru bylo až 202 600 místních obyvatel zabito nebo zemřelo hlady – 97 procent z nich byli katolíci – a že Indonésané jsou zodpovědní za 70 procent násilných úmrtí.
Indonéští křesťané jsou ve své vlasti také ohrožováni. V Sulawesi byly před několika lety zavražděny tři křesťanské školačky. Hlavy těchto dívek byly vloženy do igelitových pytlů s nápisem „Hledá se: 100 a více hlav křesťanů, dospívajících nebo dospělých, mužů či žen“.
Reakce křesťanů? Žádné falešné rozhořčení. Žádné nepokoje. Žádné žhářství. Žádné vraždy. Jen nezměrný smutek, že se něco takového mohlo stát před naším prahem.
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
08.09.2025, RC Monitor 16/2025
Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.
25.08.2025, RC Monitor 15/2025
Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.