Maďarský lídr mobilizuje křesťany

20.08.2018, C-fam

Zdá se, že maďarský premiér Victor Orbán rád způsobuje západoevropským elitám a představitelům EU zažívací potíže. Znovu tak učinil 29. července v rumunském lázeňském městě Baile Tusnad na každoroční akci nazvané Bálványos Summer Open University and Student Camp. Jeho projev nebyl ničím jiným než výzvou pro politiky zastupující středo-pravicově orientované Evropany, aby se vzchopili a v nadcházejících volbách ovládli Evropský parlament.


Orbána obzvláště těší to, že pro další volební období získal jasný mandát pro svou vizi silného Maďarska, která zahrnuje i plány, že se Maďarsko stane „jednou z pěti zemí EU, kde se nejlépe žije a pracuje“, že se kolem roku 2030 podaří zastavit demografický úpadek v zemi a vybudují se nové maďarské ozbrojené síly. Má rovněž v plánu oživit ekonomickou, politickou, kulturní a vojenskou roli střední Evropy.

Orbán tvrdí, že střední Evropa má „svou vlastní kulturu“, odlišnou od západní Evropy. Formuloval pět principů pro budování střední Evropy, včetně toho, že „každá evropská země má právo bránit svou křesťanskou kulturu a odmítnout ideologii multikulturalismu“. Tato myšlenka je součástí soustavné snahy maďarského lídra zavrhovat to, co považuje za islámskou invazi na původně křesťanský kontinent.

Poté, co zkritizoval sexuální ideology Evropské unie a Spojených států, představil druhý princip, kterým je myšlenka, že „každá země má právo bránit model tradiční rodiny a je oprávněna tvrdit, že každé dítě má právo na matku a otce“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Orbán trvá na tom, že každá země má právo bránit své hranice a odmítnout migraci. Vyzývá také, aby se o nejdůležitějších otázkách hlasovalo principem „jeden stát, jeden hlas“ a aby toto právo nebylo v Evropské unii upíráno.

Pochválil také to, co považuje za evropský posun k politické pravici. Konkrétně zmínil federální volby v Německu a rakouské a italské výsledky voleb: „Vidíme, že posun k pravici je obecným trendem v celé Evropě.“

Orbánovi kritici označují jeho populistickou vládu za autoritářskou a Vysoký komisař OSN pro lidská práva nazval jeho antiimigrační politiku za rasistickou. Orbánovi příznivci pro něj však v dubnu již potřetí nadšeně hlasovali.

Ve svém projevu Orbán vysvětlil, že Evropa je v úpadku a že „kdysi bývala velikou civilizací – a bylo tomu tak proto, že se odvažovala myslet, odvažovala se jednat, byla statečná a neváhala vynaložit obrovské úsilí“. Dnes tomu tak však již není, protože Evropa zavrhla své křesťanské základy. Poukázal na ducha cenzorství a politickou korektnost v západní Evropě. Zvláště vyzdvihl evropské lídry, kteří jsou podle něj „neschopní a nedokáží bránit Evropu před migrací“.

Poukázal na Sorosovu vizi otevřené společnosti, která je v rozporu s křesťanstvím. „V křesťanské Evropě bylo ctí pracovat, člověk měl důstojnost, muži a ženy si byli rovni, rodina byla základem národa, národ byl základem Evropy a státy zaručovaly bezpečnost. V současné evropské otevřené společnosti nejsou hranice; Evropany mohou snadno nahrazovat přistěhovalci; rodina byla přeměněna na volitelnou a proměnlivou formu soužití; národ, národní identita a národní hrdost jsou považovány za negativní a překonané pojmy; stát v dnešní Evropě již žádnou bezpečnost nezaručuje,“ uvedl.

Orbán opět způsobil, že evropské a některé americké elity musely sáhnout po antacidech.



Další články



Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.