Maďarský lídr mobilizuje křesťany

20.08.2018, C-fam

Zdá se, že maďarský premiér Victor Orbán rád způsobuje západoevropským elitám a představitelům EU zažívací potíže. Znovu tak učinil 29. července v rumunském lázeňském městě Baile Tusnad na každoroční akci nazvané Bálványos Summer Open University and Student Camp. Jeho projev nebyl ničím jiným než výzvou pro politiky zastupující středo-pravicově orientované Evropany, aby se vzchopili a v nadcházejících volbách ovládli Evropský parlament.


Orbána obzvláště těší to, že pro další volební období získal jasný mandát pro svou vizi silného Maďarska, která zahrnuje i plány, že se Maďarsko stane „jednou z pěti zemí EU, kde se nejlépe žije a pracuje“, že se kolem roku 2030 podaří zastavit demografický úpadek v zemi a vybudují se nové maďarské ozbrojené síly. Má rovněž v plánu oživit ekonomickou, politickou, kulturní a vojenskou roli střední Evropy.

Orbán tvrdí, že střední Evropa má „svou vlastní kulturu“, odlišnou od západní Evropy. Formuloval pět principů pro budování střední Evropy, včetně toho, že „každá evropská země má právo bránit svou křesťanskou kulturu a odmítnout ideologii multikulturalismu“. Tato myšlenka je součástí soustavné snahy maďarského lídra zavrhovat to, co považuje za islámskou invazi na původně křesťanský kontinent.

Poté, co zkritizoval sexuální ideology Evropské unie a Spojených států, představil druhý princip, kterým je myšlenka, že „každá země má právo bránit model tradiční rodiny a je oprávněna tvrdit, že každé dítě má právo na matku a otce“.

Orbán trvá na tom, že každá země má právo bránit své hranice a odmítnout migraci. Vyzývá také, aby se o nejdůležitějších otázkách hlasovalo principem „jeden stát, jeden hlas“ a aby toto právo nebylo v Evropské unii upíráno.

Pochválil také to, co považuje za evropský posun k politické pravici. Konkrétně zmínil federální volby v Německu a rakouské a italské výsledky voleb: „Vidíme, že posun k pravici je obecným trendem v celé Evropě.“

Orbánovi kritici označují jeho populistickou vládu za autoritářskou a Vysoký komisař OSN pro lidská práva nazval jeho antiimigrační politiku za rasistickou. Orbánovi příznivci pro něj však v dubnu již potřetí nadšeně hlasovali.

Ve svém projevu Orbán vysvětlil, že Evropa je v úpadku a že „kdysi bývala velikou civilizací – a bylo tomu tak proto, že se odvažovala myslet, odvažovala se jednat, byla statečná a neváhala vynaložit obrovské úsilí“. Dnes tomu tak však již není, protože Evropa zavrhla své křesťanské základy. Poukázal na ducha cenzorství a politickou korektnost v západní Evropě. Zvláště vyzdvihl evropské lídry, kteří jsou podle něj „neschopní a nedokáží bránit Evropu před migrací“.

Poukázal na Sorosovu vizi otevřené společnosti, která je v rozporu s křesťanstvím. „V křesťanské Evropě bylo ctí pracovat, člověk měl důstojnost, muži a ženy si byli rovni, rodina byla základem národa, národ byl základem Evropy a státy zaručovaly bezpečnost. V současné evropské otevřené společnosti nejsou hranice; Evropany mohou snadno nahrazovat přistěhovalci; rodina byla přeměněna na volitelnou a proměnlivou formu soužití; národ, národní identita a národní hrdost jsou považovány za negativní a překonané pojmy; stát v dnešní Evropě již žádnou bezpečnost nezaručuje,“ uvedl.

Orbán opět způsobil, že evropské a některé americké elity musely sáhnout po antacidech.



Další články



K otázce udílení svátosti svěcení ženám

21.03.2025, RC Monitor 5/2025

Trocha teorie na úvod: Svátost svěcení má tři stupně. Každý stupeň svěcení je svátostí. Proto je velmi nepřesné a zavádějící pojmenování svátost kněžství. Jedná se pouze o lidové označení této svátosti, plynoucí z toho, že se nejčastěji uděluje svátost svěcení ve stupni kněžském.

Nesnášenlivost tolerantních

13.01.2025, The Catholic Thing

Stále častěji zjišťuji, že nejméně tolerantní lidé, se kterými se setkávám, jsou právě ti, kteří se neustále ohánějí slovem „tolerance“. Neměli bychom to považovat za pokrytectví. Není to jako chování farizeů, kteří si dávají záležet na tom, aby každý viděl, jak dávají almužnu. Tím z dobročinnosti dělají divadelní představení, aby si vysloužili chválu lidí, a pokud stojí především o ni, pak ji také dostanou. „Odpovídající odměnu,“ jak píše Milton, „prázdnou jako jejich skutky.“

Habemus Papam: Kardinál Prevost se stal novým papežem Lvem XIV.

08.05.2025, Vatican News

Konkláve zvolilo 267. římským biskupem kardinála Roberta Francise Prevosta Tuto zprávu oznámil zástupu shromážděnému na Svatopetrském náměstí kardinál protodiakon Dominique Mamberti. Annuntio vobis gaudium magnum: habemus Papam! „Oznamuji vám velkou radost: máme papeže!“. „Eminentissimum ac Reverendissimum Dominum, Dominum Robertum Franciscum, Sanctæ Romanæ Ecclesiæ Cardinalem Prevost, qui sibi nomen imposuit Leone XIV." „Nejdůstojnější a nejctěnější pán, pan Robert Francis, kardinál Svaté římské církve Prevost, který si dal jméno Lev XIV.

Kde jsou muži, kteří by odpověděli na Boží volání?

28.05.2025, The American Spectator

Muže neinspiruje diverzita, rovnost ani inkluze. Ať už tyto hodnoty představují cokoli, rozhodně to nejsou mužské vlastnosti. Mladí muži dnes zkrátka nemají ambice stát se kněžími – rozhodně ne v takovém počtu jako dříve. Podle vatikánské publikace Annuarium Statisticum Ecclesiae dochází v posledních dvanácti letech k trvalému poklesu počtu kněžských povolání. V roce 2023 bylo na celém světě jen 106 495 seminaristů, což je pokles oproti 108 481 v roce 2022. Od roku 2011 klesl počet mužů připravujících se na kněžství téměř o 12 %, přičemž od roku 2019 zájem poklesl o více než polovinu. Proč dnes tak málo mužů odpovídá na povolání ke kněžství?

Nepřejít na druhý chodník

21.05.2025, RC Monitor 9/2025

Kázání Mons. Stanislava Přibyla CSsR v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 26. dubna 2025: Milí přátelé, je krásné, že se můžeme sejít na mši svatou v tento den, kdy se koná Pochod pro život. Současně prožíváme velikonoční oktáv, tedy vlastně takové prodloužené intenzivní slavení Velikonoc a ještě je dnes den, kdy se svět loučí s papežem Františkem.

Bez Evropanů nemá Evropa budoucnost

22.04.2025, The European Conservative

Politika na podporu porodnosti je nezbytná, ale nestačí: kultura, která uvěřila, že nejvyšším cílem je individuální štěstí, míří k zániku. Celosvětová populační krize – tedy prudký pokles porodnosti, který zasáhl téměř všechny země světa, s výjimkou (zatím) subsaharské Afriky – je možná největší hrozbou, které civilizace čelí. Jenže o ní téměř nikdo nechce mluvit. Ale to vlastně není tak docela pravda. V Evropě, kde porodnost už dlouhá léta nedosahuje úrovně prosté reprodukce, se političtí představitelé tomuto tématu nemohou vyhnout. Problém spočívá v tom, že většina z nich chce říkat a slyšet jen jedno: že jediným možným řešením je masová migrace z plodnějších zemí.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.