18.11.2019, RCM
Dikasterium pro laiky, rodinu a život dostalo od papeže na starosti neuvěřitelně široký záběr témat: od ochrany nenarozeného života, až po přirozenou smrt, od mladých lidí přes rodiny až k seniorům, celou oblast bioetiky a pak specializovaná témata jako církevní hnutí, sport a handicapované osoby. Jednoduše řečeno, laiky, tedy většinu pokřtěných, a jejich život. Mimo jiné organizuje světová setkání rodin a mládeže, což je zřejmě největší pravidelné shromáždění lidí na světě.
Členové Dikasteria a poradci pochází z nejrůznějších prostředí. Kromě kardinálů běží o specializované profesory, manželské páry, zodpovědné za církevní hnutí i lidi s dlouholetou praxí. Celkem papež vyjmenoval 28 členů a 29 poradců. Je mezi nimi téměř dvě třetiny laiků, čtvrtina žen. Dikasterium tvoří i 8 kardinálů, mezi nimi Prefekt kongregace pro nauku víry Luis F. Ladaria. Že přítomní pocházeli ze všech světadílů, není třeba zdůrazňovat. Východní Evropu jsem reprezentoval spolu s mladých profesorským párem z Krakova.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Jaká témata jste diskutovali?
Pokud má někdo v České republice dojem, že se v naší kotlině zbytečně zdůrazňuje nebezpečí genderových ideologií, mohu ho ujistit, že během zasedání se jednalo o jedno z nejčastějších témat, které zaznívalo od členů z různých světadílů. Hovořilo se i o výslovné perzekuci odborníků (např. lékařů), kteří ve shodě s vědeckým poznáním hájí přirozenost, zastávají se výchovy k identitě muže a ženy atd.
Důležitým tématem, nad kterým se uvažovalo v pracovních skupinách, byla formace laiků. Ukazuje se, že laikům dnes zdaleka nestačí jen nedělní mše, ale potřebují uvádění do modlitby, vzdělání ve víře na své úrovni, objevování hloubky sociální nauky církve a katolické antropologie. Jen tak dostojí svému úkolu proměňovat světlem evangelia svět, ve kterém žijeme. Povzbudivé bylo, kolik přítomných vnímalo důležitost teologie těla sv. Jana Pavla II. S tím souvisí i praktické otázky, které evidentně pálí mnoho mých kolegů: jak nastavit přípravu na manželství tak, aby byla účinná, a jak motivovat mladé manžele, aby ve své formaci pokračovali i v prvních letech manželství.
S jakou výzvou se na vás obrátil papež František?
Závěrečná mše svatá u hrobu sv. Jana Pavla II. a audience u papeže Františka byla důstojným vyvrcholením diskusí. Papež k nim připojil povzbuzení, aby Dikasterium ve své činnosti vycházelo z toho, co vykonaly předchozí papežské rady, ze kterých vzniklo, a zároveň rozvíjelo svá témata v kontextu současné přelomové epochy. Mimo připravený projev pak z patra dodal, že je nutné chránit se klerikalizace laiků, protože poslání laika je žít evangelium v tomto světě a hlásat Krista tam, kam se dostane právě jenom on – laik. K povzbuzení všech se též zmínil o důležitosti žen v církvi a jejich role i na odpovědných místech. Nejde však o jakousi pouhou funkčnost, ale o mariánský princip církve. Žena je obrazem církve a Marie.
Čím jste přispěl k práci Dikasteria?
Během debat jsem si uvědomoval, že církev v České republice prožívá období tvůrčí svobody. Neseme odpovědnost za to, jak ji využijeme pro základní úkol církve: přivádět lidi ke Kristu. Zdaleka ne všude mají tak dobré podmínky. Universální církvi máme také co nabídnout. Už jsme svou zkušeností přispěli k obnově světových fór mládeže a nabízíme mnoho dalšího: centra života mládeže, přípravu snoubenců v malých společenství v lektorských rodinách atd. Učit se můžeme nejen z podařených programů uskutečňovaných v zahraničí, ale také bychom měli dokázat předcházet problémům, které zachvacují život věřících v mnoha západních zemích, kde se vytrácí schopnost evangelizace a hodnota vnímání pravdy o člověku.
04.05.2026, RC Monitor 8/2026
Prahou prošel Pochod pro život, opět doprovázený freneticky skandujícím davem odpůrců a útoky, které zahrnuly nadávání do fašistů i další incidenty. Je to o to smutnější, že početný a na mnoha místech agresivní dav si tentokrát dovoloval na malé a pokojně procházející rodinné skupiny, do kterých se letošní pochod po mši svaté ve svatovítské katedrále rozdělil. To je špatná zpráva. Přesto se pochodu opět zúčastnily tisíce lidí, nejen katolíků a věřících, ale také těch, kteří přišli prostě jen podpořit rodiče s dětmi a postavit se zlobě, která každoročně bojůvky mladých lidí vhání do ulic. A to je zase zpráva dobrá.
26.01.2026, RC Monitor 1/2026
Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
19.01.2026, Aleteia
Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.
27.03.2026, Saint Dominic‘s Media
Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.