Zasedali členové Dikasteria pro laiky

18.11.2019, RCM

Od 13. do 16. listopadu se konalo v Římě 1. plenární zasedání Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Mezi 60 účastníky, které před rokem vyjmenoval papež František byl i P. Jan Balík. Jednání bylo ukončeno audiencí u papeže Františka. Přinášíme krátký rozhovor o tomto setkání.


Čím se Dikasterium zaobírá a kdo je jeho členem?

Dikasterium pro laiky, rodinu a život dostalo od papeže na starosti neuvěřitelně široký záběr témat: od ochrany nenarozeného života, až po přirozenou smrt, od mladých lidí přes rodiny až k seniorům, celou oblast bioetiky a pak specializovaná témata jako církevní hnutí, sport a handicapované osoby. Jednoduše řečeno, laiky, tedy většinu pokřtěných, a jejich život. Mimo jiné organizuje světová setkání rodin a mládeže, což je zřejmě největší pravidelné shromáždění lidí na světě.

Členové Dikasteria a poradci pochází z nejrůznějších prostředí. Kromě kardinálů běží o specializované profesory, manželské páry, zodpovědné za církevní hnutí i lidi s dlouholetou praxí. Celkem papež vyjmenoval 28 členů a 29 poradců. Je mezi nimi téměř dvě třetiny laiků, čtvrtina žen. Dikasterium tvoří i 8 kardinálů, mezi nimi Prefekt kongregace pro nauku víry Luis F. Ladaria. Že přítomní pocházeli ze všech světadílů, není třeba zdůrazňovat. Východní Evropu jsem reprezentoval spolu s mladých profesorským párem z Krakova.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jaká témata jste diskutovali?

Pokud má někdo v České republice dojem, že se v naší kotlině zbytečně zdůrazňuje nebezpečí genderových ideologií, mohu ho ujistit, že během zasedání se jednalo o jedno z nejčastějších témat, které zaznívalo od členů z různých světadílů. Hovořilo se i o výslovné perzekuci odborníků (např. lékařů), kteří ve shodě s vědeckým poznáním hájí přirozenost, zastávají se výchovy k identitě muže a ženy atd.

Důležitým tématem, nad kterým se uvažovalo v pracovních skupinách, byla formace laiků. Ukazuje se, že laikům dnes zdaleka nestačí jen nedělní mše, ale potřebují uvádění do modlitby, vzdělání ve víře na své úrovni, objevování hloubky sociální nauky církve a katolické antropologie. Jen tak dostojí svému úkolu proměňovat světlem evangelia svět, ve kterém žijeme. Povzbudivé bylo, kolik přítomných vnímalo důležitost teologie těla sv. Jana Pavla II. S tím souvisí i praktické otázky, které evidentně pálí mnoho mých kolegů: jak nastavit přípravu na manželství tak, aby byla účinná, a jak motivovat mladé manžele, aby ve své formaci pokračovali i v prvních letech manželství.

S jakou výzvou se na vás obrátil papež František?

Závěrečná mše svatá u hrobu sv. Jana Pavla II. a audience u papeže Františka byla důstojným vyvrcholením diskusí. Papež k nim připojil povzbuzení, aby Dikasterium ve své činnosti vycházelo z toho, co vykonaly předchozí papežské rady, ze kterých vzniklo, a zároveň rozvíjelo svá témata v kontextu současné přelomové epochy. Mimo připravený projev pak z patra dodal, že je nutné chránit se klerikalizace laiků, protože poslání laika je žít evangelium v tomto světě a hlásat Krista tam, kam se dostane právě jenom on – laik. K povzbuzení všech se též zmínil o důležitosti žen v církvi a jejich role i na odpovědných místech. Nejde však o jakousi pouhou funkčnost, ale o mariánský princip církve. Žena je obrazem církve a Marie.

Čím jste přispěl k práci Dikasteria?

Během debat jsem si uvědomoval, že církev v České republice prožívá období tvůrčí svobody. Neseme odpovědnost za to, jak ji využijeme pro základní úkol církve: přivádět lidi ke Kristu. Zdaleka ne všude mají tak dobré podmínky. Universální církvi máme také co nabídnout. Už jsme svou zkušeností přispěli k obnově světových fór mládeže a nabízíme mnoho dalšího: centra života mládeže, přípravu snoubenců v malých společenství v lektorských rodinách atd. Učit se můžeme nejen z podařených programů uskutečňovaných v zahraničí, ale také bychom měli dokázat předcházet problémům, které zachvacují život věřících v mnoha západních zemích, kde se vytrácí schopnost evangelizace a hodnota vnímání pravdy o člověku.


Další články



Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Odešel kardinál Dominik Duka OP

04.11.2025, cirkev.cz

V úterý 4.listopadu byl ve tři hodiny ráno Pánem života povolán na věčnost ve věku 82 let kardinál Dominik Duka OP, emeritní pražský arcibiskup. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Kondolenční kniha bude k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci arcibiskupského paláce.

PARTE

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.