13.09.2021, Aleteia.org / RC Monitor 17/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
9. Jak zemřel sv. Josef?
Mnohé tradice tvrdí, že Josef zemřel v náručí nebo v přítomnosti Ježíše a Marie.
O životě sv. Josefa, Ježíšova pěstouna, je toho fakticky známo jen málo. V evangeliích je zmíněn pouze několikrát a nikdy nic neříká. Avšak většina biblistů se domnívá, že Josef zemřel před Ježíšovým ukřižováním. Důvodem je zejména skutečnost, že Josef nebyl při ukřižování přítomen a v Janově evangeliu Ježíš svěřuje svou matku někomu mimo svou rodinu (srov. Jan 19, 27).
S ohledem na tento historický scénář mnohé tradice tvrdí, že Josef zemřel v náručí nebo v přítomnosti Ježíše a Marie. Je to nádherný obraz, který vedl církev k tomu, že Josefa prohlásila patronem „šťastné smrti“. Existuje mnoho popisů tohoto okamžiku, ale jeden obzvláště působivý pochází ze spisů ctihodné matky Marie od Ježíše, z Agredy (známa též jako bilokující řeholnice). O této epizodě píše v „Mystickém městě Božím“ a uvádí ji jako soukromé zjevení. Poté se tento Boží muž s nejhlubší úctou obrátil ke Kristovi, našemu Pánovi, a snažil se před ním pokleknout. Ale nejsladší Ježíš k němu přistoupil, vzal ho do náruče, kde s hlavou spočívající na Ježíšových rukou svatý Josef řekl: „Můj nejvyšší Pane a Bože, Synu věčného Otce, Stvořiteli a Vykupiteli světa, uděl své požehnání svému služebníkovi a dílu svých rukou. Odpusť mi, ó nejmilosrdnější Králi, viny, kterých jsem se dopustil ve tvé službě a společnosti. Chválím a vyvyšuji Tě a vzdávám ti věčné a srdečné díky za to, že jsi mne ve své nevýslovné dobrotivosti zvolil za snoubence své pravé Matky. Tvá velikost a sláva buďte mým díkůčiněním po celou věčnost.“ Vykupitel světa mu udělil své požehnání slovy: „Otče můj, odpočívej v pokoji a v milosti mého věčného Otce a mé. Prorokům a svatým, kteří tě očekávají v předpeklí, přines radostnou zvěst o jejich blížícím se vykoupení.“ Při těchto Ježíšových slovech, když spočíval v jeho náruči, přešťastný svatý Josef zemřel a Pán mu sám zavřel oči. Ať už se stalo cokoli, Josef jistě zemřel „šťastnou smrtí“ v přítomnosti té nejvíce milující ženy a syna na celém světě. Zde je krátká modlitba ke sv. Josefu, která jej žádá o přímluvu, aby i naše smrt byla „šťastná“. Svatý Josefe, který jsi naposledy vydechl v náruči Ježíše a Marie, získej pro mne tuto milost, abych mohl vydat svou duši ve chvále a pokud nebudu schopen nahlas, pak alespoň v duchu řekl: „Ježíši, Marie a Josefe, vám obětuji své srdce i duši. Amen.
Překlad Pavel Štička
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
28.10.2025, RC Monitor 20/2025
Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.
30.03.2026, RC Monitor 6/2026
Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
20.04.2026, RC Monitor 7/2026
Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.
13.04.2026, RC Monitor 6/2026
Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.