13.09.2021, Aleteia.org / RC Monitor 17/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
9. Jak zemřel sv. Josef?
Mnohé tradice tvrdí, že Josef zemřel v náručí nebo v přítomnosti Ježíše a Marie.
O životě sv. Josefa, Ježíšova pěstouna, je toho fakticky známo jen málo. V evangeliích je zmíněn pouze několikrát a nikdy nic neříká. Avšak většina biblistů se domnívá, že Josef zemřel před Ježíšovým ukřižováním. Důvodem je zejména skutečnost, že Josef nebyl při ukřižování přítomen a v Janově evangeliu Ježíš svěřuje svou matku někomu mimo svou rodinu (srov. Jan 19, 27).
S ohledem na tento historický scénář mnohé tradice tvrdí, že Josef zemřel v náručí nebo v přítomnosti Ježíše a Marie. Je to nádherný obraz, který vedl církev k tomu, že Josefa prohlásila patronem „šťastné smrti“. Existuje mnoho popisů tohoto okamžiku, ale jeden obzvláště působivý pochází ze spisů ctihodné matky Marie od Ježíše, z Agredy (známa též jako bilokující řeholnice). O této epizodě píše v „Mystickém městě Božím“ a uvádí ji jako soukromé zjevení. Poté se tento Boží muž s nejhlubší úctou obrátil ke Kristovi, našemu Pánovi, a snažil se před ním pokleknout. Ale nejsladší Ježíš k němu přistoupil, vzal ho do náruče, kde s hlavou spočívající na Ježíšových rukou svatý Josef řekl: „Můj nejvyšší Pane a Bože, Synu věčného Otce, Stvořiteli a Vykupiteli světa, uděl své požehnání svému služebníkovi a dílu svých rukou. Odpusť mi, ó nejmilosrdnější Králi, viny, kterých jsem se dopustil ve tvé službě a společnosti. Chválím a vyvyšuji Tě a vzdávám ti věčné a srdečné díky za to, že jsi mne ve své nevýslovné dobrotivosti zvolil za snoubence své pravé Matky. Tvá velikost a sláva buďte mým díkůčiněním po celou věčnost.“ Vykupitel světa mu udělil své požehnání slovy: „Otče můj, odpočívej v pokoji a v milosti mého věčného Otce a mé. Prorokům a svatým, kteří tě očekávají v předpeklí, přines radostnou zvěst o jejich blížícím se vykoupení.“ Při těchto Ježíšových slovech, když spočíval v jeho náruči, přešťastný svatý Josef zemřel a Pán mu sám zavřel oči. Ať už se stalo cokoli, Josef jistě zemřel „šťastnou smrtí“ v přítomnosti té nejvíce milující ženy a syna na celém světě. Zde je krátká modlitba ke sv. Josefu, která jej žádá o přímluvu, aby i naše smrt byla „šťastná“. Svatý Josefe, který jsi naposledy vydechl v náruči Ježíše a Marie, získej pro mne tuto milost, abych mohl vydat svou duši ve chvále a pokud nebudu schopen nahlas, pak alespoň v duchu řekl: „Ježíši, Marie a Josefe, vám obětuji své srdce i duši. Amen.
Překlad Pavel Štička
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
25.03.2026, RC Monitor 5/2026
Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.
02.01.2026, KSA
Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.
15.12.2025, RC Monitor 23/2025
Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...
13.10.2025, RC Monitor 19/2025
„Pamatujte, pro zbabělce žádný ráj neexistuje,“ jsou slova, která pronesl Juan de Austria v den bitvy u Lepanta. A jak víme z moudrých knih, vojáci a námořníci Svaté ligy si tato jeho slova vzali k srdci a jako zbabělci se nechovali, i když Osmani byli v přesile. Svátek Panny Marie Růžencové nám ale také připomíná, že samotná statečnost ne vždy postačuje.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.