Anglikánský biskup katolíkem

18.11.2021, Creative Minority Report / RC Monitor 22/2022

„Jedině katolická církev se nepřizpůsobuje modernímu světu. S tím, jak svět propadá čím dál většímu zmatku, se katolická církev bude mnohým stále víc jevit jako zdravá smysluplná cesta životem. Úplně postačí, když církev nezačne podléhat ‚duchu doby‘ a jednoduše řečeno zůstane katolická,“ říká biskup, který z anglikánské církve, jež se čím dál tím více snaží být poplatná světu, přestoupil do církve katolické.


Ano, mít jakousi formu životní rozvahy, opatrnosti, dávku tzv. selského rozumu dnes není v kurzu, znamená to stoprocentně vždy jít proti proudu.

Myšlenka, že i když Bůh stvořil svět jako projev své lásky, chce ale, abychom na prvním místě milovali Jeho, jde stále proti proudu. Myšlenka, že život je posvátný a že se s lidmi nikdy nemá jednat jako s nástroji k dosažení cíle, nýbrž jako s cílem, jde proti proudu. Pro mnoho lidí je to stále novinkou, ale je to právě ta Dobrá zpráva, evangelium, které je jediným návodem na to, jak člověk dosáhne věčného štěstí.

A pak je tu odlišný příběh. Je to temnější vyprávění, plné nahodilých bytostí na pusté planetě, které se bezcílně vznášejí nicotou. Právě teď nějakým způsobem zdá se co do halasu a oblíbenosti vítězí, ale to hlavně proto, že mnohé ta temná myšlenka těší, neboť je nikterak nezavazuje, aby s druhými jednali určitým způsobem nebo aby pracovali na sobě samých, své povaze, svých slabostech, jednoduše svůj život zlepšovali.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Proto i o těch, kdo uctívají Boha, ale jen Boha tohoto věku, platí, že když si Boží zvěst a pravdu o člověku a světu ohýbáme, sami se stáváme neměnnými, stagnujeme. Pokud neexistuje nějaký vyšší standard, cíle, za kterými jdeme, není logicky možné se zlepšovat. Když je naše představa a hlásání Boha poplatné dobovým rozmarům, neuctíváme Boha, nýbrž sami sebe.

A příběh popisovaný v tomto článku tomu odpovídá. Církev se přeci vůbec nepotřebuje přizpůsobovat moderní době. Vždy byla dávno na hony vzdálená trendům doby, které se mění jako víkendové počasí. Ano, rozuměla světu a svět obohacovala, ale především proto, že svou podstatou svět doprovází k tomu, aby zůstával jak to je jen možné Božím obrazem, tak, jak je obrazem Božím každý z nás. Když je církev konzistentní a soustředí se na Krista, vyniká oproti všemu ostatnímu, co se pohybuje.

Britský deník Telegraph uvádí: „Anglikánský biskup, který dříve kritizoval směřování anglikánské církve, konvertoval ke katolictví. Biskup dr. Michael Nazir–Ali, který byl v letech 1994–2009 rochesterským biskupem, potvrdil domněnky a sdělil, že tento krok zvažoval ’několik let‘.

Nyní se chystá stát katolickým knězem a říká, že tato nová role ’nejlépe zaopatří‘ jeho náboženské touhy. Dodal, že jeho kontroverzní přestup souvisel se snahou ’patřit do církve, která věřícím předkládá jasné učení‘.

Bývalý anglikánský biskup byl ve své církvi předmětem sporů a vyslovoval se k celé řadě otázek; například ji obviňoval z toho, že ’podléhá módním trendům‘ v pokračující debatě kolem ’kultury destrukce základních přirozených práv a hodnot‘ a boje proti různým formám diskriminace (angl. wokeism).

V listu napsal: „Zdá se však, že tato instituce podléhá každému módnímu trendu v souvislosti s politikou identity, genderu, politické i sociální korektnosti a nakonec i vyznávání všech možných vin z imperiální minulosti Británie v rámci nového diktátu ve věci rasové nespravedlnosti.“

Zároveň obviňoval arcibiskupy z nedostatečné péče o farnosti a vystupuje proti interrupcím a proti eutanazii. Zásadně se stavěl proti kněžství žen. A zdá se, že to byla ta poslední tečka, která finalizovala jeho rozhodnutí stát se katolíkem.

Matthew Archbold
Přeložila Alena Švecová


Další články



Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.