Čas bídy a čas blahobytu

02.12.2021, RC Monitor 23/2021

Onehdy jsem byl obdarován knihou (sborníkem) zabývajícím se školstvím. Jeden z autorů (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.) popisující současný stav (ne zrovna lichotivý) udával jako příklad dobu chudoby a dobu blahobytu.

Zatímco v době bídy byli mnozí žáci a studenti schopni obětovat vzdělání nějaké úsilí, aby se dostali tzv. nad nulu, neb jen tak měli šanci si polepšit, v době blahobytu toto úsilí mizí, neb studující necítí potřebu se vyšvihnout, a tak zůstávají na nule a začínají klesat. Stručně řečeno v čase bídy mají studující snahu překonávat překážky, v čase blahobytu si studenti vybírají to, co je baví.

Nepřipomíná Vám to něco? Přenesme toto na víru a život v církvi. Dalo by se zjednodušeně říci, že i my nyní žijeme v době blahobytu; nikdo nás nepronásleduje, pod kůrem nepostávají záhadní pánové nahrávající si kázání pana faráře a počítající účastníky bohoslužeb, náboženské vyznání nemá vliv na přijetí na VŠ a ani do práce...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zabloudíme-li na sociální sítě, můžeme nalézt spoustu křesťanských skupin a diskutujících o tom, co by se mělo dělat, jak žít v souladu s Boží vůlí, jak probudit církevní obce z letargie. Jeden by usoudil, že kostely budou přetékat takovýmito snaživci, kterým čouhá recept na všechny choroby křesťanstva a na nezájem o Boha samotného z kapsy. Jenže ouha. To, co bylo běžné za mého dětství a mládí (fronty u zpovědnice na první pátky, rodiče i s dětmi na májových pobožnostech v květnu a na růženci v říjnu, stejně tak na křížových cestách) pomalu ale jistě mizí. A ani nemluvě o tichých adoracích NSO.

Možná i my křesťané žijící v blahobytu se nepozorovaně propadáme do bídy... Držme se, prosím, s pomocí Boží a vlastním přičiněním nad nulou...

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Půst a modlitba

01.05.2026, RC Monitor 8/2026

Letošní Pochod pro život je již minulostí, ale rád bych se k němu ještě vrátil, a to s ohledem na naši omladinu. Letos, žel Bohu, jsem neměl příležitost se ho osobně zúčastnit, což mne mrzí, ale díky různým informačním kanálům jsem ho alespoň sledoval z dáli a se zpožděním. Jednoho jsem si všiml, jakéhosi potvrzení lidového rčení, že „čert z nouze i mouchy lapá“, protože některé projevy odpůrců pochodu mi připadaly poněkud slaboduché, nelogické (takzvaně „mimo mísu“), pramenící z neinformovanosti, která byla nahrazena fanatickým nadšením pro spravedlivou věc, zkrátka převelice pitomé. Ale vlastně, proč ne? Vždyť se dnes a denně přesvědčujeme, jak málo stačí ke spokojenosti. Ke spokojenosti se sebou samým.

Každý sedmý křesťan je obětí pronásledování

02.03.2026, Open Doors International

Dne 14. ledna 2026 zveřejnila nevládní organizace Open Doors svůj seznam pronásledování křesťanů po celém světě. Zjištění mluví jasně: s 388 miliony postižených lidí náboženská svoboda křesťanů eroduje pod kombinovaným tlakem džihádistického násilí a státního autoritářství.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.