Čas bídy a čas blahobytu

02.12.2021, RC Monitor 23/2021

Onehdy jsem byl obdarován knihou (sborníkem) zabývajícím se školstvím. Jeden z autorů (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.) popisující současný stav (ne zrovna lichotivý) udával jako příklad dobu chudoby a dobu blahobytu.

Zatímco v době bídy byli mnozí žáci a studenti schopni obětovat vzdělání nějaké úsilí, aby se dostali tzv. nad nulu, neb jen tak měli šanci si polepšit, v době blahobytu toto úsilí mizí, neb studující necítí potřebu se vyšvihnout, a tak zůstávají na nule a začínají klesat. Stručně řečeno v čase bídy mají studující snahu překonávat překážky, v čase blahobytu si studenti vybírají to, co je baví.

Nepřipomíná Vám to něco? Přenesme toto na víru a život v církvi. Dalo by se zjednodušeně říci, že i my nyní žijeme v době blahobytu; nikdo nás nepronásleduje, pod kůrem nepostávají záhadní pánové nahrávající si kázání pana faráře a počítající účastníky bohoslužeb, náboženské vyznání nemá vliv na přijetí na VŠ a ani do práce...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zabloudíme-li na sociální sítě, můžeme nalézt spoustu křesťanských skupin a diskutujících o tom, co by se mělo dělat, jak žít v souladu s Boží vůlí, jak probudit církevní obce z letargie. Jeden by usoudil, že kostely budou přetékat takovýmito snaživci, kterým čouhá recept na všechny choroby křesťanstva a na nezájem o Boha samotného z kapsy. Jenže ouha. To, co bylo běžné za mého dětství a mládí (fronty u zpovědnice na první pátky, rodiče i s dětmi na májových pobožnostech v květnu a na růženci v říjnu, stejně tak na křížových cestách) pomalu ale jistě mizí. A ani nemluvě o tichých adoracích NSO.

Možná i my křesťané žijící v blahobytu se nepozorovaně propadáme do bídy... Držme se, prosím, s pomocí Boží a vlastním přičiněním nad nulou...

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 5. část

08.09.2025, RC Monitor 16/2025

Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 2. část

29.08.2025, RC Monitor 12/2025

V prvním díle našeho pojednání o lidské sexualitě jsme dospěli k závěru, že pokud chceme tento rozměr našeho života chápat opravdu nezkresleně, musíme na něj hledět sub specie aeternitatis, tedy z hlediska jeho původu. Bez toho nám pravý účel sexuality zůstane skryt.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.