Čas bídy a čas blahobytu

02.12.2021, RC Monitor 23/2021

Onehdy jsem byl obdarován knihou (sborníkem) zabývajícím se školstvím. Jeden z autorů (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.) popisující současný stav (ne zrovna lichotivý) udával jako příklad dobu chudoby a dobu blahobytu.

Zatímco v době bídy byli mnozí žáci a studenti schopni obětovat vzdělání nějaké úsilí, aby se dostali tzv. nad nulu, neb jen tak měli šanci si polepšit, v době blahobytu toto úsilí mizí, neb studující necítí potřebu se vyšvihnout, a tak zůstávají na nule a začínají klesat. Stručně řečeno v čase bídy mají studující snahu překonávat překážky, v čase blahobytu si studenti vybírají to, co je baví.

Nepřipomíná Vám to něco? Přenesme toto na víru a život v církvi. Dalo by se zjednodušeně říci, že i my nyní žijeme v době blahobytu; nikdo nás nepronásleduje, pod kůrem nepostávají záhadní pánové nahrávající si kázání pana faráře a počítající účastníky bohoslužeb, náboženské vyznání nemá vliv na přijetí na VŠ a ani do práce...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zabloudíme-li na sociální sítě, můžeme nalézt spoustu křesťanských skupin a diskutujících o tom, co by se mělo dělat, jak žít v souladu s Boží vůlí, jak probudit církevní obce z letargie. Jeden by usoudil, že kostely budou přetékat takovýmito snaživci, kterým čouhá recept na všechny choroby křesťanstva a na nezájem o Boha samotného z kapsy. Jenže ouha. To, co bylo běžné za mého dětství a mládí (fronty u zpovědnice na první pátky, rodiče i s dětmi na májových pobožnostech v květnu a na růženci v říjnu, stejně tak na křížových cestách) pomalu ale jistě mizí. A ani nemluvě o tichých adoracích NSO.

Možná i my křesťané žijící v blahobytu se nepozorovaně propadáme do bídy... Držme se, prosím, s pomocí Boží a vlastním přičiněním nad nulou...

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Co znamená „věřit srdcem“?

07.04.2026, RC Monitor 6/2026

Španělská biskupská konference nedávno publikovala rozsáhlou doktrinální nótu o roli emocí v aktu víry s příznačným názvem Cor ad cor loquitur – „Srdce mluví k srdci“. Motto, jež si kdysi zvolil sv. John Henry Newman a které převzal od sv. Františka Saleského, vystihuje základní křesťanskou intuici: vztah mezi Bohem a člověkem není pouze intelektuální ani pouze morální, ale zasahuje celé lidské bytí – rozum, vůli i emoce.

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.