Jak chápat očistec

07.11.2022, Integrated Catholic Life

„Boží milosrdenství nepřehlíží nedostatky a hřích; odstraňuje je a napravuje škody..., a my jsme povoláni k tomu, abychom se na jeho milosrdenství podíleli.“


Nekomplikovat to
Před nedávnem jsme v pátek dopoledne na biblické hodině pro seniory narazili na otázku očistce, spásy a trestů za hřích. Účastníci už tuto důležitou nauku dobře chápali. Tehdejší debata mi však připomněla, že učení církve o očistci patří k těm, ohledně kterých dosud existuje mnoho mylných představ, a zároveň se věnuje malá pozornost. Pochopení a přijetí tohoto učení nevyžaduje hluboké, vyčerpávající teologické studium. Zkreslené představy a nejasnosti, kvůli nimž o něm tolik lidí pochybuje nebo ho opomíjí, by mělo odstranit krátké a jednoduché vysvětlení jeho významu.

Jednoduše řečeno, jestliže někdo zemře ve stavu posvěcující milosti – to znamená pokud je při přechodu do budoucího života „spasený“ – , zůstává možnost, že než vstoupí do nebe, „stráví čas“ v očistci. Je důležité pochopit, že očistec není „druhá šance“ na spásu. Pokud člověk zemře oddělený od Boha, druhou šanci už nedostane. „A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud...“ (Židům 9,27).

Boží milosrdenství nepřehlíží nedostatky a hřích; odstraňuje je a napravuje škody..., a my jsme povoláni k tomu, abychom se na jeho milosrdenství podíleli. Milosrdný otec přivítal marnotratného syna doma a odpustil mu jeho hříchy. Toto je obvykle vidět v souvislosti s naším obrácením, pokáním a odpuštěním, které přijímáme na zemi v tomto životě. Vidíme tu však také prvky, které mohou ukazovat k očistci. Uvažte synovu trýznivou cestu domů, jak vstal a musel urazit velikou vzdálenost z té „daleké země“. Chápáno v kontextu posmrtného života, přístup k blaženému patření člověk nemusí získat hned. Stále ještě nás může čekat bolestná cesta či očišťování. Otec čeká s otevřenou náručí, ale musíme k němu dojít. Synovi bylo odpuštěno od okamžiku, kdy o odpuštění začal usilovat, ale cesta domů ještě nebyla dokončená.

Copak hřích neodstraňuje svátostná zpověď? Copak nám není odpuštěno?
Ano, když se řádně vyzpovídáme, je nám odpuštěno a jsme zproštěni svých hříchů, ale hřích s sebou nese dva tresty. Který z nich zpověď promíjí? Katechismus katolické církve o dvojím následku hříchu říká: „... hřích má dvojí následek. Těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života; být zbaven věčného života se nazývá ’věčný trest‘ za hřích. Na druhé straně každý hřích, i všední, vyvolává zhoubné lpění na tvorech, které musí být očištěno, buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, jenž se nazývá očistec. Toto očišťování zbavuje toho, co se nazývá ’časný trest‘ za hřích. Tyto dva tresty nelze pojímat jako nějaký druh pomsty, kterou Bůh postihuje hříšníka zvenčí, nýbrž jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu. Obrácení, jež pochází z vroucí lásky, může dosáhnout naprostého očištění hříšníka, takže už nezůstává žádný trest.“ (KKC 1472)

Existují tedy dva typy trestu za hřích: věčný a časný. Při svátosti smíření nám jsou odpuštěny věčné tresty. Nauka o očistci je církevní dogma a vyžaduje od nás souhlas víry... Ti, kdo zemřou ve stavu milosti, ale dosud trpí neodpuštěnými odpustitelnými hříchy, náklonností k hříchu nebo jakýmkoli časným trestem za hřích, jsou z Boží lásky od těchto nedostatků očišťováni v očistci.

„Ti, kdo umírají v Boží milosti a přátelství, ale nejsou dokonale očištěni, i když jsou si jisti svou věčnou spásou, jsou po smrti podrobeni očišťování, aby dosáhli svatosti nutné ke vstupu do nebeské radosti.“ (KKC 1030)

Nápomocný příklad
Jako mladý teenager jsem poničil majetek jednoho souseda, kterého jsem měl moc rád. Byl to otec mého blízkého kamaráda. To, co jsem mu zničil, bylo drahé a sotva si mohl dovolit pořídit si to znovu. Byl jsem z toho celý vyděšený a smutný. Během pár minut jsme spolu stanuli tváří v tvář. Rozplakal jsem se a Red“ se sklonil, objal mě a ujistil mě, že všechno bude v pořádku – odpustil mi slovy i skutky. Poté, co jsem se uklidnil a chvíli jsme spolu seděli u něho na zápraží, mě Red oslovil: „Zkusíme teď tedy vymyslet, jak mi to nahradíš?“ Dohodli jsme se, že mu budu do konce léta sekat trávník. Na náhradu finanční škody, kterou jsem mu způsobil, to stačilo stěží, ale pro obnovení našeho vztahu to díky jeho přízni postačovalo. Je to hodně zjednodušený příklad, ale to, jak na sebe vzal náhradu skutečného provinění, je „jako“ odpuštění věčného trestu, jak se nám ho dostává při zpovědi, a prací na zahradě, kterou mi uložil, jsem si „jakoby“ odpykával časný trest za svůj hřích.

Zdokonalováni v lásce
V tomto světle je snazší vidět očistec jako nemocnici pro hříšníky nebo jako venkovní sprchu u domu na pláži, spíš než jako pouhé vězení. Než získáme přístup k blaženému patření, potřebujeme se uzdravit z určité nemoci, smýt ze sebe špínu, zaplatit určitou časnou cenu. Nic z toho nám nedává vstupenku, abychom mohli dovnitř – tou je Kristův spásný čin na kříži, milost, kterou vydobyl a kterou vztahuje na nás, když reagujeme na jeho pozvání a s touto milostí spolupracujeme. Patří však mezi prostředky, jimiž s ním spolupracujeme, abychom se zdokonalovali v jeho lásce.

Náš Pán nás učí, abychom byli dokonalí, jak je dokonalý náš nebeský Otec: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Matouš 5,48). Písmo dosvědčuje, že nikdo nedokonalý do nebe nevstoupí. V knize Zjevení se nám otevírá pohled na nový Jeruzalém, zde je krátký úryvek:

„Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života“ (Zjevení 21,22–27).

Bůh nám otevřel nebe. Syn nám přikazuje, abychom byli dokonalí, jako je dokonalý Otec. Nic nečistého do nebe nevstoupí. Jeho slovo tedy podléhá tomu, co přikazuje. Buď z Boží milosti dosáhneme dokonalosti v tomto životě, nebo až poté, co zemřeme – pokud jsme dosáhli spásy, dojdeme dokonalosti v Božím milosrdenství a spravedlnosti v očistci a až pak vstoupíme do nebe. V nebi totiž pro nic nečistého nebude místo. Čím blíž nás k sobě přitáhne, tím dokonalejšími se staneme.

Martin Luther tuto prostou pravdu nepochopil, a vytvořil zcela novou (originální) teologii vykoupení a posvěcení, podle které člověk navždy nebude víc než hromadou hnoje, pokrytou bílým sněhem. Tato nová teologie však neobstojí. Hromada hnoje zůstane hromadou hnoje, i když bude pokrytá bílým sněhem. Zůstane nečistá a do nebe vstoupit nemůže. Naše spolupráce s Boží milostí, vydobytá pro nás na kříži, nás zdokonaluje v lásce – očišťuje nás od veškeré náklonnosti k hříchu a ode všech nedostatků s ním spojených. Bůh chce naše poskvrny odstranit, ne pouze kosmeticky zakrýt.

„Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy – dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm“ (1. Korintským 3,11–15).

Modlitby za mrtvé
Těm, kdo procházejí očistcem, můžeme pomoci svými modlitbami. Nedokážu vysvětlit jak, ale mohu říct, že nás Písmo vyzývá, abychom se modlili za sebe navzájem. Bible nás učí, že modlitby spravedlivého člověka mají velikou moc. Modlitby, které předkládáme za zemřelé ve víře, Bůh nějakým způsobem používá k jejich očištění. Církev takto koná a věří od samého začátku. Je toho opravdu hodně, co o účinku našich modliteb za mrtvé zatím nevíme. Postačí uvést, že to, co děláme, může být sekundární příčinou toho, co se děje. Částečně právě toto znamená přizpůsobovat se Boží vůli. V důsledku našich modliteb se druhým mohou dít dobré věci, jinak by nás k tomu Bůh nevyzýval. Vypěstujte si tedy zvyk modlit se během svých každodenních modliteb i za zemřelé ve víře. Největší dar, který lze svým zemřelým blízkým dát, je nechat za ně obětovat mši. Pokud to nebudou potřebovat, Bůh se postará o to, aby tyto modlitby posloužily těm, kdo je potřebují.

Michael Bickerstaff
Přeložila Alena Švecová


Další články



Ex orbe et Urbe: Papež prohlásil, že nejošklivějším nebezpečím dneška je genderová ideologie

11.03.2024, RC

Anonymní dokument nadepsaný „Vatikán zítra“ a podepsaný pseudonymem „Démos II“ se objevil v magazínu Daily Compass. Autor – anonymní kardinál – navazuje na podobné memorandum nazvané „Vatikán dnes“ podepsané rovněž pseudonymem „Démos“, které v březnu 2022 publikoval vatikanista Sandro Magister a jehož autorem se ukázal být kardinál George Pell (jak Magister sdělil po kardinálově smrti v lednu 2023).

Novoroční předsevzetí? Zkusme možná ty maličkosti...

19.01.2024, RC Monitor 1/2024

Na výzvu kněze v naší farnosti P. Josefa Říhy jsme se s manželkou v roce 2000, když se nám narodilo třetí dítě, zapojili do přípravy snoubenců v Kroměříži a okolí. Jak dospívaly naše děti – a my s nimi – začaly u našich dveří občas klepat i manželské páry, které měly ve svém vztahu nějaký ten problém. A zjistili jsme, že řada problémů v manželství vzniká proto, že si lidé tak trochu přestanou vycházet vstříc. Láska časem ochladne, dny jdou rok za rokem kolem nás, ani my sami příliš nemládneme. Co poradit? Jak nastartovat vztah, který eroduje?

Velehradská Literární pouť

11.11.2023, velehradinfo.cz

Na poutním místě Velehradě se v neděli 26. listopadu popáté uskuteční literární pouť. Hlavním tématem letošní akce bude odkaz života kněze a básníka Jiřího Jana Víchy OFMCap. Součástí pouti bude mše svatá, po níž bude následovat literární beseda.

Pět každodenních dobrodiní od našeho anděla strážného

08.02.2024, TAN Direction

1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.

Požehnané Vánoce!

24.12.2023, RC

"Dávejte si pozor, abyste neodmítli dát lidem almužnu slova o Nejvyšším." (Řehoř Veliký)
Přejeme požehnané a milostiplné Vánoce a vytrvejte i v novém roce v dobrém.
Děkujeme, milí čtenáři, za vaši věrnost a veškerou podporu!

Ex orbe et Urbe - 12. 1. 2024

12.01.2024, RC

H. W. Crocker popisuje svůj tajný recept na evangelizaci mladých bezvěrců. „Až příliš často slyším: ‚Děkuju, ale dávám přednost satanským silám temnot, vůbec nejsou tak špatný‘. Na to odpovídám: ‚Pak Pán Bůh s tebou, idiote‘. To poslední slovo je klíčové. Myslím, že je to jeden z nejužitečnějších, byť opomíjených, obratů efektivní evangelizační strategie.“


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.