On odkrývá pravdu člověka a dějin

19.01.2023, RC Monitor 1/2023

Nacházíme se opět na počátku nového roku a při této příležitosti se nám otvírá i mnoho otázek a očekávání. Asi tím nejdůležitějším, co nám nejvíce přichází na mysl je touha po míru a pokoji v naší duši, který je dnes ohrožován ze všech stran. Pokoj se rodí především z pravdy, kterou je ale nezbytné nechat vstoupit do našeho života. Touhu po míru a pokoji nelze redukovat na pouhou nepřítomnost ozbrojených konfliktů.


Jestliže dnešní člověk postupně opouští transcendentní řád věcí a přestává uznávat do lidského srdce vepsaný všeobecný mravní zákon, pak můžeme velmi těžko uskutečňovat dobro, které nazýváme slovem mír. Sv. Augustin charakterizoval mír jako „tranquillitas ordinis“, jako klid řádu.

To, co nejvíce zabraňuje v uskutečňování míru je lež. Kniha Zjevení nám připomíná, že lež je jedním z hříchů, který Bible zmiňuje, aby oznámila vyloučení lhářů z nebeského Jeruzaléma: „Venku (zůstane) ... každý, kdo má zálibu v páchání lži“ (Zj 22,15). Se lží je spojeno drama hříchu s jeho důsledky, jež měly a mají za následek zhoubné vlivy v životě jednotlivce i celých národů. Mír zůstane navždy nepotlačitelnou touhou v srdci každého člověka.

Všichni jsme povoláni k tomu, abychom usilovali o upřímné vztahy, abychom hledali způsoby odpouštění a smíření, abychom se snažili být čestnými v jednání a zůstali věrni jednou danému slovu. Jako Kristovi učedníci, kteří se cítí být ohroženi zlem, toužíme po osvobozujícím zásahu našeho Pána, proto se na něj s důvěrou obracíme, protože on „nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného“ (1 Petr 2,22). Je to On, kdo odkrývá plnou pravdu člověka a dějin. Jedině silou Jeho milosti je možné stát v pravdě a z pravdy žít, neboť jen On je dokonale pravdivý a věrný. Ježíš je pravda, která je schopna vnést znovu mír a pokoj do našeho srdce.

Obraťme se s důvěrou a odevzdaností na Marii, matku Knížete pokoje a na počátku tohoto nového roku ji prosme, aby nám pomáhala být v každé naší životní situaci těmi, kdo se nechají osvěcovat pravdou, která osvobozuje.

Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický


Další články



Ex orbe et Urbe - 16. 2. 2024

16.02.2024, RC

„Papež je velkým příznivcem ženského diakonátu,“ tvrdí podle portálu katolisch.de italská teoložka a řeholnice Linda Pocherová. Vatikán prý v současnosti zvažuje, jak by bylo možné jáhenské svěcení žen zavést.

Je to tady: obrovská naděje

11.12.2023, RC Monitor 23/2023

Miluji adventní dobu. Dříve jsem se spíše těšil z přípravy na Slavnost Narození našeho Pána, ale od svého povolání ke kněžství intenzivně vnímám Boží zaslíbení, které betlémské Dítě přináší. Zejména když pohlížím na sebe, svou nedokonalost a na současný svět, ve kterém žijeme, kterému mnohdy nerozumím a s jeho směřováním se často nedokážu ztotožnit, mě Boží zaslíbení přináší vjem obrovské naděje.

I mistr soudce se někdy utne

03.01.2024, Právo v děšti

Není pravda, že žádná srovnatelná ústava v Evropě nezná ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.

Duchovní hudba: od staročeských rorátů k pokoncilní tvorbě

10.01.2024, RC Monitor 24/2023

Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.

Sv. Jeroným: Ó smrti, jak jsi krásná a příjemná!

03.10.2023, RC Monitor 18/2023

Uvidíme-li obraz, na kterém je poustevník v jeskyni a před sebou má kříž, knihu a lebku, je nám jasné, že jde o sv. Jeronýma. Je pochopitelné, že každý malíř se ve svém díle snaží jakousi uměleckou zkratkou charakterizovat světce, kterého zobrazuje a není v jeho silách zobrazit plasticky celý světcův životní příběh.

Trénink ctností

26.02.2024, Fatym.com

Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.