Sv. Jeroným: Ó smrti, jak jsi krásná a příjemná!

03.10.2023, RC Monitor 18/2023

Uvidíme-li obraz, na kterém je poustevník v jeskyni a před sebou má kříž, knihu a lebku, je nám jasné, že jde o sv. Jeronýma. Je pochopitelné, že každý malíř se ve svém díle snaží jakousi uměleckou zkratkou charakterizovat světce, kterého zobrazuje a není v jeho silách zobrazit plasticky celý světcův životní příběh.


Jeho studentská léta v Římě připomínala doby studentské jakéhokoli mládence či slečny z křesťanské rodiny, kteří opustí domácí prostředí a vrhnou se do víru poznávání. Tím jsou mnohdy vystaveni pokušení, kterému byl vystaven i sv. Jeroným; víra a zbožnost postupně slábne na úkor sílící touhy po poznání (někdy i poznání úplně všeho) a studentík se mnohdy zcela oddá onomu veselému studentskému životu a ve volných chvílích se věnuje dodatkové činnosti, která se mění s dobou, ale základ má stále stejný (průvody pod fangličkami, páteční záškoláctví, lepení se k silnici atp.). A rodiče neustávají ve financování studia a v modlení za vytrvání ve víře, či za její opětovné nalezení. Pro Jeronýma byl určitým zlomem v životě jeho odchod do Trevíru, kde získává nejen další vědomosti, ale také znovu nalézá víru a odvahu podle ní žít.

Proto, když dnes pozorujeme dnešní poněkud hodnotově rozkolísanou mládež, bychom měli spíše než k odsuzování jejích vrtochů přejít k té činnosti, která je nám katolíkům vlastní (nebo by měla být) – modlitba, půst a almužna. A v tom nám může být i sv. Jeroným vydatným pomocníkem, neboť on sám na vlastní kůži pocítil, že samotná věda bez víry a zbožnosti nám do nebe nepomůže. Abychom všichni společně mohli ze srdce spolu s Jeronýmem vyslovit jako poslední slova: „Ó smrti, jak jsi krásná a příjemná! Jak chybují lidé, když si tě zobrazují šeredně! Jen bezbožníkům jsi hrozná!“

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.


Další články



Ex orbe et Urbe - 30. 1. 2024

30.01.2024, RC

Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.

Ex orbe et Urbe - 4. 1. 2024

04.01.2024, RC

Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.

Svoboda

17.06.2024, RC Monitor 12/2024

Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.

Som z toho voľaaký zmätený...

05.02.2024, RC Monitor 2/2024

Památný výrok majora Terazkyho z Černých baronů, bylo to první, co mne napadlo po rozkliknutí článku z Vatican News „Papež přijal sdružení zaměřené na dialog křesťanů se socialisty“. Asi jsem příliš ovlivněn vlastními zážitky a vzpomínkami rodičů a jejich vrstevníků na „radostné budování šťastné budoucnosti“.

Ex orbe et Urbe - 16. 2. 2024

16.02.2024, RC

„Papež je velkým příznivcem ženského diakonátu,“ tvrdí podle portálu katolisch.de italská teoložka a řeholnice Linda Pocherová. Vatikán prý v současnosti zvažuje, jak by bylo možné jáhenské svěcení žen zavést.

Duchovní hudba: od staročeských rorátů k pokoncilní tvorbě

10.01.2024, RC Monitor 24/2023

Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.