Sv. Jeroným: Ó smrti, jak jsi krásná a příjemná!

03.10.2023, RC Monitor 18/2023

Uvidíme-li obraz, na kterém je poustevník v jeskyni a před sebou má kříž, knihu a lebku, je nám jasné, že jde o sv. Jeronýma. Je pochopitelné, že každý malíř se ve svém díle snaží jakousi uměleckou zkratkou charakterizovat světce, kterého zobrazuje a není v jeho silách zobrazit plasticky celý světcův životní příběh.

Jeho studentská léta v Římě připomínala doby studentské jakéhokoli mládence či slečny z křesťanské rodiny, kteří opustí domácí prostředí a vrhnou se do víru poznávání. Tím jsou mnohdy vystaveni pokušení, kterému byl vystaven i sv. Jeroným; víra a zbožnost postupně slábne na úkor sílící touhy po poznání (někdy i poznání úplně všeho) a studentík se mnohdy zcela oddá onomu veselému studentskému životu a ve volných chvílích se věnuje dodatkové činnosti, která se mění s dobou, ale základ má stále stejný (průvody pod fangličkami, páteční záškoláctví, lepení se k silnici atp.). A rodiče neustávají ve financování studia a v modlení za vytrvání ve víře, či za její opětovné nalezení. Pro Jeronýma byl určitým zlomem v životě jeho odchod do Trevíru, kde získává nejen další vědomosti, ale také znovu nalézá víru a odvahu podle ní žít.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Proto, když dnes pozorujeme dnešní poněkud hodnotově rozkolísanou mládež, bychom měli spíše než k odsuzování jejích vrtochů přejít k té činnosti, která je nám katolíkům vlastní (nebo by měla být) – modlitba, půst a almužna. A v tom nám může být i sv. Jeroným vydatným pomocníkem, neboť on sám na vlastní kůži pocítil, že samotná věda bez víry a zbožnosti nám do nebe nepomůže. Abychom všichni společně mohli ze srdce spolu s Jeronýmem vyslovit jako poslední slova: „Ó smrti, jak jsi krásná a příjemná! Jak chybují lidé, když si tě zobrazují šeredně! Jen bezbožníkům jsi hrozná!“

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

Otázka přirozené touhy po Bohu u sv. Tomáše Akvinského

02.01.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.