12.01.2024, RC
Otce osmiměsíční Indi Gregory, které byla přes odpor rodičů (a přes ochotu italské nemocnice v léčbě pokračovat) na příkaz britských soudů ukončena léčba a museli jí nechat zemřít, přiměla tato děsivá zkušenost k tomu, že nechal svoji dcerku před smrtí pokřtít. „Nejsem nábožensky založený ani pokřtěný, ale u soudu jsem cítil, jako by mě to stahovalo do pekla. Pomyslel jsem si, že pokud existuje peklo, musí existovat i nebe. A pokud existuje ďábel, musí existovat i Bůh. Viděl jsem, co je peklo zač, a chci, aby Indi přišla do nebe.“ I sám Dean Gregory hodlá přijmout křest: „Chceme být v tomto životě chráněni a dostat se do nebe.“
Papež František přijal 29. prosince na soukromé audienci kardinála Burka – poprvé od listopadu 2016 a krátce poté, co papež Burkovi odebral plat a vatikánské apartmá se zdůvodněním, že Burke „pracuje proti Církvi a proti papežství“ a zasévá v Církvi nejednotu. „Inu, jsem stále naživu,“ odvětil kardinál na otázku agentury Reuters, zda setkání proběhlo dobře, a odmítl jeho obsah dále komentovat.
Mezitím v Církvi trvá rozruch kolem deklarace Dikasteria pro nauku víry Fiducia supplicans povolující za určitých podmínek žehnat stejnopohlavním párům. Otec James Martin, SJ, deklaraci okamžitě uvítal jako „velký krok kupředu ve službě Církve LBTQ lidem“, jímž se „uznává hluboká touha mnoha katolických stejnopohlavních párů po Boží přítomnosti v jejich láskyplných vztazích“. Podle Martina jde o „zřetelný posun oproti dva roky starému závěru, že ’Bůh nežehná a nemůže žehnat hříchu‘“, obsaženém ve zdůvodnění negativní odpovědi tehdejší Kongregace pro nauku víry na dubium, „zda má Církev moc žehnat svazkům osob stejného pohlaví“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Na druhou stranu, deklaraci již podle přehledu na Wikipedii veřejně odmítly desítky biskupů a mnohé biskupské konference, zejména v Africe a východní Evropě, a kardinál Müller, prefekt téže Kongregace v letech 2012–2017, v podrobné analýze označil text mimo jiné za nekonzistentní a odporující tradičnímu užívání jazyka. Podotkl, že podle kritérií nového typu „neliturgického“ žehnání, které Fiducia supplicans zavádí, „by šlo žehnat dokonce i potratové klinice či mafiánskému spolku“. Podle Müllera „Církev může přidat ’nové svátostiny‘ k těm, co již existují, ale nemůže změnit jejich význam tak, aby trivializovaly hřích, a to především v ideologicky nabité kulturní situaci, která také mate věřící.“
Přehled mnoha rozličných reakcí na deklaraci nabízí magazín The Pillar, z něhož dále vybíráme:
A na platformě Internet Archive se v lednu objevila kontroverzní kniha Víctora Manuela Fernándeze (nynějšího prefekta Dikasteria pro nauku víry a ghostwritera exhortace Amoris Laetitia) Mystická vášeň: spiritualita a smyslnost z roku 1998. „Text se místy čte jako některé z pseudo-mystických sebeobhajob otce Rupnika a jiných sexuálních predátorů“, hodnotí knihu teolog Peter Kwasniewski (jehož článek nabízí – s varováním před „explicitním obsahem“ – i anglický překlad tří kapitol knihy): „Je to jako verze Padesáti odstínů šedi“, souhlasí server Complicit Clergy a konstatuje: „Prohledali jsme internet, abychom si zprávu ověřili, ale nenašli jsme žádný jiný důkaz existence knihy než záznam na ISBNS.net. Buď jde o nějaký pečlivě nastrojený hoax, anebo si dal kdosi obrovskou práci, aby všechny odkazy na knihu z internetu odstranil.“ Ve Fernádezově veřejné bibliografii kniha rovněž chybí.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
31.03.2026, RC
Jeruzalém zažil na Květnou neděli mimořádně znepokojivý incident. Izraelská policie 29. března 2026 zabránila latinskému patriarchovi Jeruzaléma kardinálu Pierbattistu Pizzaballovi a kustodovi Svaté země P. Francescu Ielpovi OFM ve vstupu do baziliky Božího hrobu, kam směřovali k bohoslužbě Květné neděle.
10.12.2025, The Catholic Herald
Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.
27.12.2025, National Catholic Register
O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?
27.02.2026, RC Monitor 3/2026
„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.
01.04.2026, RC Monitor 5/2026
Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.